Hala síly

First topic message reminder :

Zde se prověřují fyzické vlastnosti člověka.

Sonozaki Ayu

Cosi jsem v dálce zaslechla, ale po zvuku jsem nepoznala, co to je. Automaticky jsem otevřela oči i ikdyž jsem věděla, že v té tmě stejně nic neuvidím. K mému překvapení jsem si všimla matných a velkých červených stop, které skoro splývaly s černou tmou všude kolem. Znovu mě zamrazilo v zádech a teď víc, než předtím. Všimla jsem si, že se temno kolem té "věci", která se ke mě blížila, rozjasňuje a já se neodvážila vydat ani hlásku. Když temno kolem bytosti ustoupilo, poznala jsem v ní zuřivě vypadajícího velkého černého psa, Nevědomky jsem ustoupila krok dozadu, když se přiblížil ještě víc. Po těle jsem měla husí kůži, protože tu nebylo zrovna dvakrát teplo...Obzvlášť pro mě ne.
Přišel předemě dřív, než jsem stačila něco udělat a promluvil na mě. Dalo by se říct, že spíš výhružně vrčel, ale to co řekl mě spíš naštvalo, než zastrašilo. Se zamračeným pohledem,který jsem si ani neuvědomovala jsem mu pohlédla přímo do očí.
"Tohle je ten důvod, proč mě odsuzuješ k smrti? Jen proto mám podle tebe zemřít a ještě se s tím smířit? ... Myslíš si, že tu teď budu jen tak stát a čekat, až mě zabiješ? Ne...tohle nemám v povaze. Nevzdám se bez toho, anichž bych se pokusila vyhrát. Navíc mám ještě pár věcí v životě, které mě ženou kupředu a nenechám si své cíle pošlapat tebou a tvými nesmyslnými důvody." Řekla jsem pevným hlasem a víceméně nevědomky jsem se usmála. Nevzdám se života jen tak...Nevzdám se proto, že se někomu nehodí můj názor. Napadlo mě a sáhla jsem po obou vějířích, které jsem napustila chakrou.
"Jediný, koho tu sžírá nenávist jsi ty." Dodala jsem si spíš pro sebe, ale slyšet to bylo.

Katsuro

Nič nehovoril a nič neodpovedal. Len cúvol pár krokov dozadu. Od nedočkavosti a chvtivosti sa už triasol. Poriadne sa skrčil pripravený vyskočiť na svoju korisť. Začal vrčať ako zmyslov zbavený a oči plne nenávisti upieral len a len na ňu. Chvíľu vydržal takto napätý až bez vyzvania v rýchlosti vyskočil priamo na Ayu pripravený zabíjať.
No tesne predtým všetko zmizlo a vrátilo sa do reality. No Katsuro ďalej letel no tentoraz ako normálny pes. Narazil na Ayu a doslova ju zrazil na zem na chrbát pričom ju začal oblizovať na tvári.,, Síce si mi nedala obed ale si roztomilá." zaštekal popri tom ako na nej stál a neprestal v tom oblizovaní.

Sonozaki Ayu

"Héééééééééé?!" Vypadlo ze mě, když už jsem byla na zemi. Chvíli jsem nechápala, co se to děje, protože mě tahle změna situace překvapila, ale vzápětí mě můj oslintaný obličej, po kterém jen kmital jeho jazyk, vrátil do reality.
"Tohle bylo zákeřné." Zasmála jsem se a vstala jsem, abych se dostala z dosahu jeho jazyka. Ještě chvíli jsem byla trochu mimo, protože jsem měla před sebou obrázek toho obrovského černého psa.
"Etooo...takže...uspěla jsem ve zkoušce?" Zamyšleně jsem se podívala na svého psího zkoušejícího a čekala jsem na odpověď.

Katsuro

,,Vrrrrrr." zavrčal nespokojne keď vstala. Dal jej chvíľu na rozpamätanie sa pričom pokojne sedel na zadku, no keď videl, že už je v poriadku už ho nič nedržal. Postavil sa na dve zadné laby a prednými sa zaprel o Ayu pričom ju zase začal od radosti oblizovať.,, No jasne, že si prešla ale tak nenecháš pejska samotného." zaštekal spokojne.

Sonozaki Ayu

"Hauuu..." Povzdechla jsem si jen, když si opět našel způsob, jak mě celou poslintat. I když...vlastně mi to nevadilo. Byla jsem ráda, že se mi podařilo zkoušku splnit...Nevýslovně ráda, ale věděla jsem, že mě čeká ještě jedna.
"Heh..neboj neboj...zatím tu jsem, ale brzo budu stejně muset odejít." Odpověděla jsem a vzpoměla jsem si na pár posledních událostí ve vesnici. Automaticky jsem podrbala neodbytného hafana za ušima a podívala jsem se mu do tváře.
"Co mě čeká teď? ... a ještě něco...jak se vlastně jmenuješ?" Zasmála jsem se nad tou poslední větou, ale celkem mě zajímalo jeho jméno.

Katsuro

Katsuro sa príjemne rozplýval nad tým podrbaní za ušami.,, Juuuuj." dodal a jemne otriasol hlavou.,, Už ti stačí len podpísať zmluvu." zaštekal.,, Priateľkám sa menom predstavujem až na druhom rande." pokúsil sa o aký taký smiech a vyplazil nakoniec ten svoj dlhý jazyk pričom ju hneď oblízol.

Sonozaki Ayu

"Neměly být náhodou dvě zkoušky?" Zamyslela jsem se nahlas. Jeho poznámku jsem víceméně ignorovala, protože se mi honilo hlavou asi tisíc otázek. Takže..stačí jen podepsat smlouvu...jak? a s čím vlastně? Hauuuu...Taky mi toho kazekage mohla říct víc... Rozčilovala jsem se, protože jsem o tomhle procesu nevěděla zhola nic. Nakonec jsem se osmělila a zeptala jsem se přímo.
"Etooo...jak to vlastně probíhá?...Myslím...Jak podepíšu smlouvu?" Připadala jsem si tak nějak divně, že to nevím, ale zeptat jsem se musela. Dál jsem se nechala oblizovat a čekala jsem, jestli mi to vysvětlí.

Katsuro

,,No nechcem ti nič hovoriť." zaštekal Katsuro a prestal ju oblizovať.,, Ale si strašne uslintaná to je nechutné, to už ani ja nebudem olizovať." pokrútil hlavou a zišiel z nej dole.,, Poď teda za mnou." dodal, prebehol jej medzi nohami a utekal k dverám.