Kancelaria tsukikageho

First topic message reminder :



Kancelář Tsukikageho

- Přede dveřmi hlídají 2 ANBU a kontrolují zda jsou skutečně hosté odzbrojeni

- Klepe se a čeká na vyzvání

- V kanceláři platí bod 4 v pravidlech

- Žádné souboje a ničení majetku, žádné stěžování jen formulování výhrad



v kanceláři hlídají dvě vylmi dobře cvičené šelmy (leopardi), kteří hlídají šéfa, pokud se mu něco stane nebo oni sami vytuší nebezpečí zaptočí

,,Drobky nejsou dostatečnou potravou. Raději je smetu ze stolu.'' Ušklíbla jsem se. ,,Vzhledem k tvé lhostejnosti, jestli je to nabídka, abych skutečně odešla, klidně ji přijmu. Jenom bych prosila, aby mi tví přátelé odblokovali chakru.''

Nohou som kopol do dverí aby vedela že som za dverami
"To som ja Nawaki"

otevřeli jsme dveře aby Nawaki vešel dovnitř

"To je na tobě, já za tebe zodpovědnost už nepřebýrám. Jak si pořídil Nawaki?" zeptala jsem se ho a už jsem se nijak neobtěžovala dát si kápi

Vošiel ssom dnu tela som hodil na zem.
"Ulohy som splnil"

podívala jsem se na mrtvoly
"Druhý úkol splněn a ten první?" zeptala jsem se blýsklo mi v očích

Vytiahlol som dva svitky poskládal pečate a priložil ruky k obom svitko miestnos zaplavil dym a ked zmizol boli tam dva leopardy.
"Sú to oni?"

,,To znamená, že ani já nebudu mít potřebu posílat ti vzkazy ohledně stavu tvých nepřátel.'' Pak jsem se otočila na ANBU. ,,Pánové, prosím?'' Usmála jsem se na ně a čekala jsem, až mi odblokují chakru. Pak jsem se podívala na Nawakiho a svitky. ,,Nechala sis dovést nový personál. Chudáčci. Předpokládám, že se jim tam moc nelíbilo.'' Ušklíbla jsme se.

ZuZuZuZuZu
"Toho přesně jsme se obávali, co si myslíte, že tady děláte?" černý Zetsu vylezl ze země a všechny si je prohlédl.

"Nawaki jsou to přesně oni děkuju, ale teď mi dej chvilku." usměju se na něj a zamračím se na Ayame
"Jestli si mi přišla říct jen tohle nemusela si sem chodit se Sasorim a jeho organizací budeme spojení. Co se týče tebe můžeš být ráda že tě podle pravidel vesnice a Akatsuki neuvrhnu do vězení nebo nezabiju, protože tě mám ráda a teď jdi." otočím se na Zetsua
"Probboha a co tu děláš ty?"

Na Reinu jsem vrhla pohled, který dával za pravdu mému předchozímu výroku, že cokoliv řekneš, hned se to roznese po okolí. ,,Tolik k tomu, jak ty věříš svým spojencům a oni věří tobě.'' Ušklíbla jsem se pak jsem se podívala na Zetsua.

vrátíme té slečně chakru a doprovázíme ji ven

Posadil som sa na Gauč a oddychoval.

"Víš co zajímalo by mě jak by jsi obstála na mé pozici ty." vybuchla jsem už a šla k tomu jednomu z leopardů a klekla si k němu a podívala jsem se mu do očí měl je azurové barvy oběma rukama jsem ho pohladila po krku a jedna jeho tlapa se opřela o mou ruku, to mě značně uklidnilo ale stihla jsem ještě vyslat vražedný pohled na Zetsua

,,Já tady ale mluvím o tvém charakteru. Nevěříš jim. Proto to byl dobrý nápad. Opakuji byl.'' Vrhla jsem pohled na Zetsua. ,,Takže asi už nemá cenu ho realizovat.'' Ušklíbla jsem se. Podívala jsem se z okna. Pak jsem se kousla do palce a udělala jsem pečetě na Kuchiyose. Přede mnou se objevili Iseul a Kota.

postavila jsem se a podívala se na ty dva
"Nech si je stejně u mě nechtějí být a je na nich vidět jak mě ze srdce nenávidí a radši by sloužili tobě." řeknu poněkud zklamaně

Zasmála jsem se. ,,A budeš tady mít tyhle dva zelenáče, kteří nikdy nezabili ani myš? Ne díky. Natolik tvůj život riskovat nehodlám.'' Pak jsem se ušklíbla, když jsem viděla Kotův rozzářený pohled. Zelenáčíí! Nadšeně zakřičel a už plánoval, jak je začne mučit. ,,Myslím, že tady ještě radi zůstanou.'' Usmála jsem se na ní. ,,A já se asi půjdu někam toulat. Jak jsem řekla, vracet se k původnímu plánu nemá cenu. Teď už asi víš, proč jsem to nikomu neřekla. Koukni, co se stalo, jen co jsem to vypustila z pusy.''

"TO je vidět." stoupla jsem si před leopardy "Mám práci." řeknu chladně

,,Okej. Zdá se, že jsem nechtěna. Budiž.'' Pokrčila jsem rameny. ,,Moc nezlobte tetičku Reinu.'' Mrkla jsem na Iseul a Kota a oba jsem je pohladila po hlavě.

Počuval som ich rozhovor .

nad tím výrokem jsem se trochu pousmála a podívala se na Zetsua a Nawakiho.
"Takže co s Vámi pánové? Vyřídíme tohodle. Zetsu máš něco na srdci?"

Kota přišel k Reině a otřel se jí o nohu. Iseul mě stáhla na zem, takže jsem si byla nucena sednout. Vrhla jsem na Reinu nevinný pohled. ,,Já jsem fakt už chtěla jít.'' Pokrčila jsem rameny.

ZuZuZuZu
černý zetsu opět zmizel v Zemi.

Zetsua jsem tedy ignorovala a pohladila Kotu po hlavě
"Nawaki a teď ty, jdeme do tréninkové místnosti kde si dáme zápas, Ayame jestli se ještě zdrží nám ho může soudcovat."