Kancelaria tsukikageho

First topic message reminder :



Kancelář Tsukikageho

- Přede dveřmi hlídají 2 ANBU a kontrolují zda jsou skutečně hosté odzbrojeni

- Klepe se a čeká na vyzvání

- V kanceláři platí bod 4 v pravidlech

- Žádné souboje a ničení majetku, žádné stěžování jen formulování výhrad



v kanceláři hlídají dvě vylmi dobře cvičené šelmy (leopardi), kteří hlídají šéfa, pokud se mu něco stane nebo oni sami vytuší nebezpečí zaptočí

ANBU (Tsukigakure)

ANBU přišli i s Kisukem ke kanceláři Tsukikageho. Zaklepali a čekali.

"je to tu hezký"

Vešli jsme do budovy a došli jsme až ke kanceláři Tsukikageho. ,,Hmm. Máme návštěvu?'' Podívala jsem se na dva ANBU a Kisukeho.

"Jen jsem chtěl informace o Akatsuki"

,,To je všechno? Tak to vás zřejmě brzy pustí.'' Řekla jsem ironicky.

"Děvče..zdá se mi že o Akatsuki něco víš....potřebuji mluvit s vůdcem...Reinou Kanou"

(Sorry xD Chybička se vloudila)

Šiel som za Reinou ako my včerá kázala po misiu tak som zaklopal na dvere.

,,Chlapče,'' reagovala jsem s úšklebkem na oslovení, které použil, ,,já bych ti nic neřekla, i kdybych chtěla.''

"určitě každou chvíli příjde tak si počkáme"

Ježíííš. Nudá! Ozvalo se mi v hlavě. Můžeš toho laskavě nechat, přenášíš na mě negativní emoce. Zamračila jsem se. Bla bla bla. ,,Fajn.'' Řekla jsem potichu. Otevřela jsem dveře do kanceláře. Hned se na nás vrhli...ehm. snažili se vrhnout Reininý leopardi-zelenáči. Hned co po nás vystartovali, zorničky se mi zůžili do tenkých čárek. Zavrčela jsem, jako rozzuřená šelma. Leopardi stáhli uši a zalezli zpátky. Fakt zelenáči. Zasmála se Shi a vběhla dovnitř se vztyčenou hlavou. Vešla jsem za ní a kývla jsem na ANBU, aby vešli taky. Pohladila jsem dvě přikrčené šelmy a sedla jsem si do křesla Tsukikageho. Nakonec vešli ostatní šelmy. Tenshi a Taiyo zaujali svá místa podél dveří, Subarashii si lehl pod okno a Ran'na doprostřed místnosti. Shi si sedla vedle mě. ,,Je fajn být doma.'' Usmála jsem se.

ANBU (Tsukigakure)

ANBU vešli za Ayame. Kisukeho vedli s sebou. Posadili ho na židli před stůl a postavili se za něj.

Kota šel předemnou kdyby něco ucítila taky že ano a otočil se na mě
Je tam Ayame a ANBU s nějakým týpkem, půjdu první neměla jsem nic proti a šla ochotně za ním a vešla do kanceláře

Vošoel som hned za nimi.
Asi som nevyditelný.
Pozrel som sa okolo seba
"To čo je tu čakáren"
Nechápavo som sa pozeral.

Zvedla jsem ruku na pozdrav. ,,Zdá se, že ANBU pro tebe mají dáreček.'' Usmála jsem se. ,,A měla by sis vycvičit ty své šelmičky. Takhle toho moc neochrání.'' Pak jsem se podívala na leoparda vedle Reiny. ,,Ahoj Koto. Jak se máš? Nezlobí tě Reina moc?'' Ušklíbla jsem se.

došla jsem do místnosti
"Kde je Tsukikage? Tohle je jeho práce, kdo je to?" zeptala jsem se pokynula jsem Nawakimu aby si na chíli sednul
Kota začal házet ocasem Nezlobí, teda občas, no znáš jí. ušklíbnul se

,,Pravděpodobně se zase někde toulá.'' Ušklíbla jsem se. ,,Pojď sem.'' Natáhla jsem ke Kotovi s úsměvem ruku.

podíval se na mě jakoby chtěl ode mě svolení, čemuž jsem se podivila, tak jsem jen kývla ao n nadšeně šel k ní obešla jsem všechny ke stolu Tsukikageho a prohlédla si ten dáreček

Začala jsem ho hladit. To se nelíbilo Shi, která se mi ihned začala cpát pod ruce.

Kota si k Ayame sedl se vztyčenou hlavou začal vnrnět a házet posměšné pohledy na Shi
---
zatímco já čekala co mi kdo řekne

Přestala jsem Kotu hladit a opřela jsem se v křesle. Můj pohled také směřoval na návštěvníka.

"Ah jo tu je nuda"

"No já stále čekám co mi na to řekneš..... Kisuke." řeknu chladně a opřu se rukama o stůl

"už dlouho jsem přemýšlel...kdysi jsi mě pozvala do Akatsuki......přemýšlel jsem.....nabídka ještě platí ?"

"Pro mě jsi byl od té doby co jsi mou nabídku odmítl mrtvý. CO tak najednou?" povytáhnu obočí