Čtvrť Nara/Sídlo Klanu Nara

First topic message reminder :

Zde bydlí všichni živí členové klanu Nara.Každý z nich má svou část domu , která je docela rozlehlá jelikož jich moc již nežije.

Zastavil jsem se a usmál jsem se.Byl jsem rád že jsem nemusel pobíhat jak blbeček.Pomalým krokem jsem se k ní vydal a zastavil jsem se několik cm před ní." Ne...neplánuju...já Kagemane nezneužívám " řeknu a zavrtím hlavou.Udělal jsem 3 pečetě a můj stín vyjel přímo k ní avšak místo aby jí chytl tak začal stoupat ve tvaru ruky po jejím těle až ke krku kde se zastavil , ale nevypadal moc silně takže bych se nedivil že to vůbec necítila." Cítíš něco? " otázal jsem se.

,,Ne, ale znervózňuje mě, že svůj stín držíš blízko mýho krku."

" Kage–Kubishibari no Jutsu...neboli technika škrcení stínem " řekl jsem neutrálním hlasem a svůj stín jsem stáhl a po chvíli se od ní odpojil.Kayu jsem chytil za ruku a upřímně jsem se jí podíval do očí." Kayo...já...musím ti něco říct...ty víš že se známe dlouho...a já si tě hodně oblíbil...možná až moc na to....abychom byli přátelé....Kayo...Ty jsi ta nejkrásnější dívka jakou jsem kdy potkal....a vím že jsem o 2 roky mladší ale přesto.......Miluji tě!A vždy jsem tě miloval " řekl jsem jí trhaně , zrudl jsem jako rajče a pak jí políbil avšak polibek byl docela krátký.Po chvíli jsem se od ní odrtrhnul." Já vím že to bylo docela nečekané..tak kdybys mě hledala..budu u sebe v pokoji " řekl jsem jí trochu smutně a odešel jsem do svého pokoje kde jsem se zavřel a lehl si na postel.Koukal jsem se do stropu a přemýšlel co jsem to vlastně udělal.

Pomalu jsem si to začala srovnávat v hlavě. Tiše jsem odešla z tréninkové haly. Někdo by byl v rozpacích, někdo by se z toho zhroutil, ale já byla naštvaná. Tsss, jen tak si odejde a mě tam nechá. Co mu na to mám jako říct? No, zatím si to nechám uležet v hlavě. Trochu rudá jsem procházela chodbami našeho domu až jsem došla zase do kuchyně. Umyla jsem po sobě nádobí a hodlala odejít do svého pokoje, ale nechtělo se mi vracet tou stejnou cestou, tak jsem se šla projít do zahrady.

Nějakou tu chvíli byl v domě velký klid.Nešlo slyšet nic , až na vodu která po chvíli vycházela z kuchyně.Vytáhl jsem svitek a začal si ho pročítat.

Zamyšleně jsem se procházela po zahradě až jsem došla opět ke dveřím do domu. Musím si s ním o tom promluvit, bylo to nějak najednou. Rázně jsem kráčela k jeho pokoji až jsem přišla ke dveřím od jeho pokoje. Otevřela jsem je a hned první otázka, co mě napadla bylo; ,,Jak dlouho?"

Docela jsem se lekl když nakráčela do mého pokoje.V klidu jsem schoval svitek ale stále jsem pozoroval strop." Hmm??Jak dlouho??No...já ani nevím...dlouho...asi....asi tak..já nevím..možná rok? " řekl jsem nejistě a zamyslel se.

,, Hmmm, no a tos mi to nemohl říct trochu jinak?" podívala jsem se stejným směrem jako on. ,, A vůbec, docela jsi mě vylekal." zase jsem se trochu naštvala.

" A jak někomu říct že ho miluji , jinak než mu říct že ho miluješ??Řekneš mi to? " zeptal jsem se jí docela zvědavě.Pak jsem se na postel posadil a zahleděl jsem se do okna.Už zase začíná být noc a objevují se hvězdy." Budu na střeše " oznámil jsem jí a pomocí okna se dostal na střechu , kde jsem si lehl a pozoroval hvězdy.

,,Ts, před chvílí mi řekl, že mě má rád a teď dělá jakoby nic." tak to mě vytočilo. ,,Dobře, jak chce." otočila jsem se na podpadku a odešla úplně pryč. Navíc se o tom musim trochu poradit s odborníkem.(Přesun)

Když jsem ležel na střeše tak jsem uviděl odcházející Kayu.* Jups...asi jsem jí trochu naštval..nevypadá úplně v pořádku...ale raději do jí nebudu mluvit...nechci hí přece naštvat ještě víc * pomyslel jsem si a znova se zahleděl do hvězd.

Chvíli jsem tam ležel a pak jsem zívl.Byl už jsem docela unavený.Je to možná tím že jsem včera vůbec nespal.A Kage–Kubishibari no Jutsu jsem raději vrátil do knihovny.Bylo to složité i na můj , docela vyvinutý mozek.Nechám si to na později.Ale za to jsem si vzal 2 techniky co jsem myslel že zvládnu.Kagemane Shuriken no Jutsu a Kageyose no jutsu.Avšak jejich trénink jsem si nechal na zítřek.Odešel jsem do pokoje a usnul jsem.

Probudil jsem se docela pozdě odpoledne.Sedl jsem si a podrbal se na hlavě.* Co se to...vlastně včera stalo?? * snažil jsem se vzpomenout , ale nějak mi to nešlo.Ta moje skleróza je pořád horší.Trochu jsem se nad tím zasmál a pak jsem vstal z postele.V kapse jsem nahmatal 2 svitky.Pousmál jsem se a vyšel ven z pokoje.Hlad jsem po včerejšku ani neměl tak jsem si to zamířil přímo do knihovny.Vstoupil jsem dovnitř a zamkl jsem dveře.Doufal jsem že mě dnes nikdo nevyruší.Sedl jsem si na židli , dal nohy na stůl a začal jsem si pročítat svitky.

Po několika hodinách studování jsem svitky zavřel.Už mě z toho bolely oči.Schoval jsem je do kapes a vstal jsem.Přešel jsem ke dveřím , odemkl je a vyšel jsem ven.Pak jsem odešel mimo Sídlo a šel jsem si zatrénovat.

Po 15 minutách , vcelku nudných jsme dorazili do sídla.Odemkl jsem dveře a vstoupil dovnitř." Uhm...nedala by sis večeři? " zeptal jsem se a přešel k lednici.Byla tam obrovská zásoby rýže , plus nějaké ty doplňky." No...mám tu...rýži....rýži...rýži... šunku, cibuli a chilli papričky " řekl jsem zamyšleně , polohlasně." Napadá mně jen 1 věc...co ty na rýžovou omeletu...se šunkou , cibulí a papričkami? " navrhl jsem jí.

Zazářilo mi v očích. ,, Jsem 100%ně pro. Nemám ti nějak pomoct?" zeptala jsem se s výrazem dítěte, které právě potkalo svou vysněnou celebritu.

Otočil jsem se na ní a dostal jsem tik do oka." To že jsem muž..neznamená...že neumím vařit....a ne...nechci abys mi pomohla...tohle je pro tebe... " řekl jsem s úsměvem a vyndal potřebné ingredience.Položil jsem si to na kuchyňskou linku a dal se do přípravy.Po chvíli už na pánvi syčela docela velká omeleta.Dal jsem jí na talíř a připravil i 2. omeletu.Tu jsem dal na druhý talíř a oba dva jsem položil na stůl.Vedle talířů jsem ještě položil sůl a pepř." Dobrou chuť " mile jsem se na ní pousmál a sedl jsem si ke své omeletě kterou jsem pomalu začal jíst a vychutnával jsem si jí.

Sedla jsem si ke stolu ,, Itadakimás" a vzala opatrně jedno sousto do úst. Hned jsem popadla pepř a pořádně si to opepřila. ,,Teda, je vidět, že chlapi neumí správně ochutit jídlo jako holky." zamumlala jsem něco v tom smyslu aby mě neslyšel. Dala jsem se do jídla. Kus po kusu ve mně mizel a já si libovala, jak se mi postupně plní žaludek. Po pár minutách už jsem byla spokojeně po jídle a spokojeně odfukovala. ,,Děkuji za jídlo." usmála jsem se.

" Hmmm...to je tím že každý má rád jiné ochucení...proto jsem sem dal ten pepř a sůl " zamumlal jsem a vážně si vychutnával tohle jídlo.Hlavně tu pálivou chuť.Ta byla na celé omeletě nejlepší.Nejedl jsem nějak rychle takže když Kaya dojedla já měl ještě necelou půlku.Docela udiveně jsem na ní hleděl.* Taková rychlost...alespoň že jí to chutnalo * pomyslel jsem si a pousmál se.Po chvíli zmizela i moje omeleta.Oddechl jsem si." Však nemáš zač " pousmál jsem se.Vstal jsem a talíře jsem odnesl do dřezu.* Však on je někdo umyje * pomyslel jsem si a zasmál jsem se." Nedáš si čaj? " optal jsem se a postavil jsem vodu na čaj.Vytáhl jsem jeden hrnek a pokud chtěla taky tak i druhý.Po chvíli jsem čaj zalil.Můj hrníček jsem si vzal ke stolu a pokud chtěla tak i ten její.

,,Dám si." vzala jsem hrníček a usrkla čaje. Jako Takii si vychutnává jídlo, tak i já si vychutnávám čaj. Pomalu jsem ho dopila a pak vstala. ,,Asi si už půjdu lehnout, dobrou." Dala jsem hrníček do dřezu a odešla. Kráčela jsem docela rychle chodbami domu až jsem došla k pokoji. Vešla jsem do něj a hned si lehla do postele. Netrvalo dlouho a já usla jak špalek.

" Jistě...tak dobrou...a měj krásné sny " pousmál jsem se ale pořád jsem popíjel svůj čaj.Ale po chvíli i já dopil svůj šálek a proto jsem ho dal do dřezu a pomalým krokem jsem se procházel chodbou našeho domu.Byla docela výhoda že je nás tak málo , ale z jiného úhlu nevýhoda.Nemá nás kdo ušit klanové techniky.Po chvíli jsem dorazil ke dveřím svého pokoje.Měl jsem v plánu se koukat na hvězdy , ale odložil jsem to.Lehl jsem si do postele.* Proces 60 vteřin začíná * pomyslel jsem si a usmál jsem se.Za méně než 60 vteřin jsem již spal.

Slunce, které mi prosvítalo oknem do pokoje, mě vzbudilo dřív, než jsem plánovala. A teď už neusnu. , ironicky jsem se usmála. Vstala jsem a pořádně jsem se protáhla. Dnes jsem neměla v plánu lenošit, ale pořádně trénovat. Včerejší události mi dokázali, že mám ještě dlouhou cestu před sebou a na lenošení už nemůžu mít ani pomyšlení. Tato myšlenka mě rozesmutněla víc, než jsem si přála. Bylo mi jasné, že zde končí můj dosavadní poklidný život a začíná tvrdá práce. Ale dost už bylo temných myšlenek. , poplácala jsem se po tvářích a vyšla z pokoje. V domě byla stále ospalá atmosféra, takže bylo jasné, že Takii ještě spí. Potichu jsem došla k hlavním dveřím a neslyšne jsem opustila Nara sídlo. Za bránou jsem se dala do běhu a měla v plánu běžet až na tréninkové oblasti. (Přesun)

Přímo na mou postel , docela silně svítilo slunce.Nedovolilo mi spát.Vstal jsem a podíval jsem se z okna.Protáhl jsem se a zahleděl jsem se kousek pod slunce.Bylo docela vysoko , nebo spíše nízko jelikož za chvíli určitě zapadne.Vyšel jsem ven z pokoje.Bylo ticho a to znamenalo 2 věci.Buď Kaya ještě spí , což bych se ani nedivil , nebo už odešla.Chtěl jsem se podívat do jejího pokoje , ale kdyby spala tak bych jí mohl vzbudit a to jsem nechtěl.Zašel jsem do kuchyně a uvařil jsem si kafe.Dneska to bude docela dlouhý den a dlouhá noc a i když jsem vyspaný tak se kafe hodí.Docela rychle jsem ho do sebe hodil a hrníček dal do dřezu.Byl docela plný , ale někdo se o to určitě postará.Pomalým krokem jsem přešel k zahradě.Bla prázdná.Přes okno , které měla Kaya směrem k zahradě jsem se podíval do jejího pokoje.Byl prázdný a to znamenalo , že šla zřejmě cvičit nebo naopak lenošit.Pousmál jsem se a vyrazil pryč , směrem ke cvičišti.

Přesun

Přiběhla jsem sem jak nejrychleji to šlo. Doběhla jsem do kuchyně, otevřela lednici a popadla jsem krabici předem připravených onigiri s pálivou omáčkou. Hodila jsem je do tašky a upalovala zpět. (Přesun)

Upocená jsem přišla do svého pokoje a svlékla se. S ručníkem jen tak hozeným přes tělo, aby mě alespoň trochu zahalil, jsem rychlými kroky procházela sídlem ke koupelně. Jen co jsem došla ke dveřím od koupelny, rychle jsem je otevřela a shodila ze sebe ručník. Napustila jsem si vanu plnou horké vody a ještě do ní nalila trochu vonných olejů a a mýdla. S hlasitým ,,Aaacchhhh..." jsem dosedla do vody a spokojeně přivřela oči a kochala se nekonečným tichem.