Ruiny Otogakure no sato

"Kisuke!" vykřikla jsem. "Proč.. proč jsi to..." otřásla jsme se vzlyky. Doběhla jsem až k němu. "Baka! Lehni si!" pomohla jsem mu položit se ho do trávy. Složila jsme několik pečetí a začala ho léčit.

"Protože ti nesměl ublížit co bych si pak počal ?...co by si pak počal bratránek a tvoje děti" usmál jsem se a koukal jí do tváře

"Děkuju!.. Neměl jsi..." zamumlala jsem a stáhla ruce. "Naštěstí budeš v pořádku.. i když bys měl odpočívat..."

"Jak neměl jsi ???......měl jsem....chtěl jsem....a musel jsem" zasmál jsem se ale od bolesti jsem hned přestal

Pusmála jsem se. "Měl by se ti na to někdo podívat, nějaký odborník...zvládneš cestu do Kumo?" podívala jsem se na něj se strachem v očích.

pomalu jsem vztal "Jasně a koukej !" vzal jsem jí do náruče "A zvládnu i toto" pomalu jsem šel s ní směrem do Kumo.

Zasmála jsem se. "Dobře, dobře... věřím ti! Ale radši mě pusť... ještě se ti něco stane!" dodala jsem tiše.

"Ne....je mi to strašně příjemné" usmál jsem se a potom jí dal ruku na zadek "Promin uklouzla mi ruka" ruku jsem ale zpět nedal

"Jistě, ztratil jsi výšku co?!" ušklíbla jsem se. "Myslím to vážně, bála jsem se, že tě budu muset nést já, jsi po boji, zraněný a nebudeš se tady se mnou tahat!"

"Promin moje chyba" usmál jsem se "A ne ani omylem chci tě nést" mám právě skvělý výhled ušklíbl jsem se uchýlně ale potom se usmýval normálně

Prišiel som pomalým krokom Kisukemu do cesty. "Ukáž, rád sa pozriem."

"Co to kur.a ?!" odkočil jsem od něho i s PiliKKou v náručí"

Úsměv mi z tváře zmizel. Pustila jsme se Kisukeho a stoupla si na zem. "Kdo jsi...a co chceš?" zamračila jsem se.

"Všimni si čelenky je to nuukenin a nevypadá že bude hodnej"

Ukázal som prstom na Kisukeho hlavu. "Eniky..." Potom som prstom ukázal na PilliKKu. "Beniky..." Zasa na Kisukeho. "Kliky!" Zasa na PilliKKu. "Bee." Usmial som sa pod maskou. "Chlapče aký máš element?"

"Ok PiliKKo....nemáš skoro chakru že ?......takže nejspíš budem muset utéct"

Ruku som dal k telu. "Ak by som vás chcel zabiť už by ste boli mŕtvy." Pozrel som sa na Kisukeho poriadne. "Povedomý si chlapče." Prišiel som bližšie. "Mám otázku, kde predávajú také tie krásne matné kovové kufríky na peniaze?"

"Eeeh...ve městě ??....zkus tady nedaleké" nasměroval jsme ho na Tsukigakure "Tam by mělo být"

Zírala jsem na něj jako z jara. "Prosím?"

"Chceš ma prešťať?!" Pozrel som na Kisukeho so zvraštenými očami. "Poslať ma do tej dediny?" Odsotil som ho a prišiel som bližšie k PilliKKe. "Tak, povedz... a potrpím si na kvalitnom materiále."

"Ehmm já... netuším..." odpověděla jsem trochu zdráhavě. Přece jen.... měla jsem trochu strach.

"Čo ste to za bandu? To neviete kde predávajú kufríky?!" Zakrútil som hlavou do strán a potom som išiel pomaly preč. "Aspoň že si pekná." Odišiel som nich.
(Presun)

"Promin" vzal jsem jí zase do náruče a ruku jí dal zase na zadek a dělal jakoby nic tss zas ta krev teče

Nechápavě jsem na něj zírala. "To se mi snad zdá!" zavrtěla jsme zmateně hlavou. "Kisuke pusť prosím! Nejsi ve stavu, kdyby ses měl tahat se mnou... prosím pusť mě..." podívala jsem se na něj zcela vážně.

"můj stav je zcela OK takže ticho a nechci aby si někde skolabovala nebypadáš dobře !"