Ruiny Otogakure no sato

Následovala jsem Sumi a došla až k lesnímu jezírku. Chvíli jsem se rozhlížela, než jsem konečně našla objekt svého hledání. Došla jsem až k němu a nahnula se nad něj. "Kisuke...?"

"Ano PiliKKo ?" kouknul jsem se jí do tváře

"Ehmmm... já... přišla... přišla jsem si s tebou promluvit... a taky se... omluvit." posadila jsem se vedle něj do trávy.

taky jsem se posadil. "Omluvit ??...ty nemáš za co." usmál jsem se.

"Já... nejspíš jsem se chovala tak, že... nebylo dost patrné, jak na tom citově jsem..." zamumlala jsem. "Je mi líto, jestli jsem ti dala nějakou naději... a je mi líto, že jsem tě zklamala..."

"Nezklamala jsi mě...ani si mi nedala citovou naději nebo jak....mám tě rád to jo.....ale spíš jako kamaráda....a ten polibek ?....za to se ti omlouvám já.....jen jsem chtěl aby si nemyslela na to co se může stát." usmál jsem se.

Usmála jsem se. "Mám tě ráda, to přece víš!" políbila jsem ho na tvář. "Jsem ráda, že se nezlobíš.. nechtěla bych tě ztratit!"

"Neboj se...." blbost co jsem řekl....ale to je jedno.....nechci aby se trápila pomyslel jsem si a potom ještě dodal "Je to tu celkem hezký né ?"

Pousmála jsem se. "Je tu nádherně... klidně...tiše... a hodně zeleně! To je něco jinýho než Suna!" pokývala jsem hlavou.

"Přesně.....ani nevím proč bych se měl do Suny vracet......teda napadá mě jen jeden důvod a to jsi ty !" zasmál jsem se.

"Držet tě v Suně nemůžu... ale chci tě tam!" podívala jsem se mu do očí. "Jsi můj přítel!"

"Ne....já tam budu tak dlouho dokut tam budeš ty."

"takže Kabuto je mrtvý jo ?...krásný pocit být volný......" pomalu jsem kráčel ke Kisukemu a Pilice "Ale já mám taky svůj cíl a to napravit mé chyby"

Dotkla jsem se prsty jeho tváře a jemně ho pohladila. "Děkuji!" usmála jsem se vděčně. Potom jsem zaslechla neznámí hlas a podívala se po něm. Strnula jsem. "Kdo jste?" podívala jsem se na neznámého a v duchu se modlila, ať to není ten, který si myslím!

"Dědo ??"

"takhle mi neříkej...jsi jen omyl chyba co se omylem stala a jdu ji teď napravit"

Zamračila jsem se. "Takže jste Sasuke Uchiha..." otázala jsem se a vstala.

taky jsem se postavil. "Prosím PiliKKo odejdi ať ti neublíží očividně chce jen mě"

"To si piš omyle.....Chidori Senbon" hodil jsem po Kisukem jehlice

"Mám odejít?" zopakovala jsem nevěřícně. "Vypadám na to, že odejdu?!" zamračila jsem se naštvaně. "Baka!" postavila jsem se kus od něho. "Nikam nejdu!"

uskočil jsem jehlicím "Promin ale teď na to vážně není čas" začal jsem skládat pečetě když jsem je dokončil z úst mi vyletěl oheň směrem na Sasukeho "katon:gokakyuu no jutsu!"

proti jeho ohni jsem vypálil svůj když přestal plyvat oheň natáhnul jsem ruku na PiliKKu a z ruky mi vyjelo Chidori kopí

skočil jsem mu do rány a nechal se zasáhnout "PiliKKo uteč pryč !"

"Jsi mi k smýchu" Chidori kopý vymizelo "Jsi slabý jako tvá matka.....nemá cenu tě zabíjet ! ale ještě příjdu" obtočil se kolem mě had a já zmizel

sáhl jsem si na břicho od kud mi tekla krev "Sákra bude tam jizva.....ale má pravdu jsem slabý !" pomalu jsem se postavil "Pojď musíme už jít zpět"