Písečná hala

First topic message reminder :

Opravdu velká hala, ukrývající v sobě místnost se sedačkami pro diváky a plac o velikosti fotbalového hřiště, který se skládá z velice odolné půdy (přeci jen nechceme naši halu zbořit)

"Pokud mohu s něčím pomoci, jsem vám k službám, jsem asistentkou Kazekageho." dodala jsem ještě směrem k příchozí.

"V tom případě mi stačí že o mě víte vy." pousmála jsem se na ní do Fujiho hrudi pronikala lehce narůžovělá chakra a já mu pomalu začala obnovovat bílé a červené krvinky, které seokmažitě dali do své práce
"Jak jste na tom s lůžky a atd. Budu potřebovat nosítka a ninji, kteří ho odvedou do nemocnice, tohle nevyléčím sama a bude třeba to zašít." řekla jsem a pohladila chlapce po vlasech. "Ještě chvíli to vydrž pak to bude lepší."

Jen jsem se postavila. A přikývla..."Dobojoval...sice jejich zápas byl nerozhodně, ale byl docela dobrý...bohužel ho ta dívka napadla hned po zápase...." Pak jsem jen úklonou pozdravila nově příchozí a už je nechtěla rušit. Musela jsem se dál věnovat zápasům.

Nebyl jsem, ale dlouho v bezvědomí. Po chvíli jsem se probral a ucítil zase silnou bolest. Jen jsem zaregistroval, že je tu víc lidí. Byla tu i nějaká žena, která teď byla u mě a snažila se mi pomoct. Její pohlazení mě trochu uklidnilo a já se pokusil pousmát, ale moc to nešlo. Jen jsem nehybně ležel.

"Je trestuhodná nedbalost, že tu nikdo nebyl, ale hned to napravím." poprvé za tento den mi koutky úst cukly do mírného úsměvu. Stačila chvíle, aby se kousek od nás objevilo několik mediků s nosítky.
S křížkem po funuse...
Ta položili vedle Fujina a chystali se ho na ně opatrně přenést.

"Tyhle formi chunninských zkoušek se mi ale vůbec nelíbí, nechat takhle bojovat děti." řekla jsem a pokynula dvou ninjům kteří k nám již běželi s nosítky. opatrně Fujiho dali na nosítka
"Na operační sál rychle. Koton bunshin." přede mnou se objevila ocelová Crystal "Myslím, že tu operaci zvládneš sama já tu zůstanu a budu kontrolovat stavy hráčů a budu ti tam případně posílat buď zraněné nebo další své klony, teď jdi." řekla jsem a vydala se do arény abych případně mohla zastavit ty kteří přijdou o chakru dříve a nemohli se tak dál bránit.

"Děkuji vám za pomoc." kývla jsem a zbytek čistých obvazů znovu uložila do jedné své tašky. Pak jsem se rozběhla proti stěně zachytila se zábradlí a vytáhla se zpět nahoru k místu, odkud vše sledoval Kazekage. Tam jsem zůstala stát a bedlivě jsem pozorovala, co se děje.

Jen se kolem mě seběhlo pár dalších lidí. Opatrně mě zvedli na nosítka a já se snažil, co nejméně hýbat, protože každý pohyb strašně bolel. Na Crystal jsem se podíval vděčným pohledem a tentokrát se mi ten úsměv i přes to všecko podařil. Chtěl jsem jí tím trochu uklidnit.

"Stalo se ještě něco horšího o čem bych měla vědět než tohle?" zeptala jsem se té dívky
-----
klon Crystal vzal Fujina za ruku a pokynul amedikům aby se přesunuli všichni do nemocnice (přesun všichni)

Zakroutila jsem hlavou."Nic jiného ne...teď probíhají zápasy a já ještě na některé musím dohlídnout a ukončit je, tak jestli mě omluvíte..." Kývla jsem hlavou a čekala, jestli už můžu jít. Musela jsem si potom vyměnit šaty, protože tyto jsem teď měla sytě rudé...

Trochu jsem její ruku stiskl a byl rád, že tu aspoň teď se mnou někdo byl. V hlavě mě to všechno rotovalo a já si až teprve teď uvědomoval, co mi moje vlastní sestra udělala...Amaterasu...
(přesun)

"Jistě." řekla jsem tišším hlasem a přemýšlela jsem jestli nemám poslat zprávu do vesnice aby přišli s posilami, nebo zda to mí klonové zvládnou sami. Při mém štěstí se tu objeví Nefrit a pomůže. Vždy vycítí kde jsem ale začala jsem se též soustředit na zápasy ....

Potom jsem se jen na rychlo skončila převléknout a vrátila se ze stejnými šaty. Vždy jsem raději náhradní. Čekala jsem, jak dopadnou ostatní zápasy a doufala, že se už nic nestane...

Šel jsem po schodech nahorů lehce vyčerpaný a držel jsem si jeden prst."Pitomí chakrový nitě pokaždý mě po tom bolí prsty"Řekl jsem naštvaně a šel si sednout a dívat se na ostatní protivníky.

Došel jsem k Rukimu zastavil jsem se přímo před ním a začal jsem si ho pořádně prohlížet.

i já došla k Rukimu
"Potřebuješ něco ošetřit?" zeptala jsem se ho vlídně a zkoumavě jsem se na něj zadívala

Ne to je dobrý jen jsem použil moc chakry do prstů,takže se to musí zregenerovat,ale nejspíš to bude v pořádku.Děkuji za optání"Mile jsem se pousmál a pořádně si jí prohlédl.Vypadala opravdu dobře.

"Dobře kdyby něco tak za medikama nebo za mnou." pověděla jsem a vrátila se zpět na své místo sledovat další zápasy

Ja som bol na chvíľu mimo lebo som sa rozprával z Kyuubim preto som nevedel čo sa tu stalo preto som sa pootočil a videl som ten dav ľudí čo tu bol .
Atsuku som už dal dole lebo som videl že tu je už aj Ruki .
Potom som ešte pozeral po nových čo tu prišli chcel som zistiť čo sa tu stalo .

JAsnš jasně"Podíval jsem se na Tatsua díval se"Potřebuješ něco?"

Díval jsem se stále na něj a z mích úst vyšlo"Neuro Uchiha."potom jsem čekal jeho reakci na tohle jméno chtěl jsem si být jistý tím že je to on.

V očích se mi objevil výraz,ale bylo možné že jsem špatně slyšel.Přeci jen v tom genjutsu se objevil"Co si to řekl prosím?Řekl jsem lehce koktavým hlasem a zadivil se.

"Neuro Uchiha.Říká ti to jméno něco?"stále jsem se na něj díval a čekal jsem na odpověd.

Nevěděl jsem co říct.Bylo to dlouho co jsem slyšel někom o něm mluvit."J-Jo říká je o něm toho dost napsanýho"Musel jsem si něco rychle vymyslet,protože mi mnoho lidí říkalo,že bych neměl říkat že jsem jeho syn protože bych mohl mít problémy a nemusel bych ani žít.

Hned jsem na něm poznal že mi něco tají jelikož se zakoktával a byl nesvůj.Netvářil se tak sebevědomě jako pokaždé když se mnou mluvil."Víš že jsi špatný lhář.Nemusíš se bát Neuro byl můj sensei a o tobě mi vyprávěl Ruki."