Tréninkové oblasti Suna-Kiri-Iwa

First topic message reminder :

Společné cvičiště pro Sunu, Kiri a Iwu. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice ve spojenectvu.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Jen jsem se na něj podíval a usmál."Já vím, že si to dostal za úkol, tak se neboj, ale už se nesnaž sledovat Rengoku ano? Ale i tak...vyřiď Tascherovi ať si hledí zatím svého a není, tak zvědavý ano? A mě se bát nemusíš..." Stoupl jsem si a došel až k němu. Sklonil jsem se a poškrabal jo na hlavě. Věděl jsem bezpochyby, že to je jeho drak. Nikdo další v okolí koho jsem znal draky neměl a hlavně neměl důvod nás sledovat. A navíc, z ten dráček měl stejnou energii jako měl Azrael. Jen jsem se na něj znovu pěkně usmál.

Aiko Naihi

,,Drak?" zaskočila sa keď ho zbadala a prehliadla si ho. Zatiaľ sa ani nepohla a nechala to na Akihirovi nech si túto situácu vyrieši po svojom.,, Je príliš mäkký na to sledovacie zviera. Ja na jeho miesta tak už by sa asi nevrátil odkiaľ prišiel." pousmiala sa v duchu a spokojne sedela na svojom mieste

Dráček po jeho slovech trochu poplašeně ucouvl.. P-pokud selžu, tak mě h-hlavní drak z-zabije... J-já se nemůžu v-vrátit s prázdnou, když-ž mi d-dal d-dračí princ r-rozkaz... Začal se trochu klepat a schovávat hlavu pod křídla...

Jen jsem si povzdechl."Neboj se malý..." Došel jsem k němu a vzal ho do náruče. Potom jsem se posadil a dal si ho na klín. Začal jsem ho hladit, aby se uklidnil."To bude dobré...a nevrátíš se s prázdnou, ale u tohoto tě nemůžu nechat být, promiň. Dám ti, ale takovou menší radu a informaci..." Vzal jsem jeho tlapku a ne její spodek přitiskl prst, který se modře rozzářil. Když jsem ho pak zvedl, měl tam stejný znak jako vypadal přívěšek, co jsem měl na krku."Řekni jim, že když nás teď nechají v klidu, osobně je navštívím a poskytnu jim vše, co Rengoku může nabídnout. A navíc také jim pár věcí můžu říct...no a kdyby se to zvrtlo, tak to, co máš na ruce, tě přivolá zpátky ke mě...je to taková menší pojistka, který dovoluje se vrátit i bez přivolání jen dle tvé vlastní vůle. Tento přívěšek má pár výhod..." Ukázal jsem na něj a znova se usmál. Stále jsem ho hladil, aby se uklidnil.

Dráček se trochu uklidnil a zadíval se na tlapku. Sice pořád trochu nejistě, ale přece se tedy zvedl a poděkoval z všechno S nejistým a stále trochu ustrašeným pohledem se rozplynul v bílí kouř...

Aiko Naihi

,,No konečne." povzdychla i spokojne.,, Dúfam, že náš už nikto iný nesleduje Aki." dodala a zhlboka sa nadýchla pričom zatvorila obe oči.,, Môžme pokračovať v tréningu ak vládzete." usmiala sa a pohodlne v sede čakala na pokračovanie tréningu.

Jen jsem si povzdechl a vrátil se k ní. Znova jsem se tak posadil a zopakoval to stejně, co předtím. Po těle se jí zase začal rozlézat takový příjemný pocit. Moje čakra znova vířila a tetování svítilo. Po chvíli se však veškerá čakra začala jakoby soustřeďovat do jejího břicha, ale pořád jsme oba jakoby svítili. Snad mě pustí..."Hlavně byť stále uvolněná..." Zašeptal jsem, ale oči měl stále zavřený a pokračoval dál.

Aiko Naihi

,,Jasne jasne." odpovedala nedočkavo neustále.,, Čo už len by sa mohlo stať?" preblesklo jej v hlave a zamyslene premýšľala nad krásnymi miestami kde ešte nebola.,, Keby som tak šla k moruuuu." snívala ďalej Aiko veselo.

Jen najednou jakoby všechna čakra vletěla do jejího břicha a vše rázem ustalo. Cítil jsem jeho čakru, cítil jsem jeho dech. Bylo to jakoby byl v mé hlavě. Slyšel jsem jeho hlas."Ty si asi ten Ichibi, že?" Zeptal jsem se, ale nahlas jsem nic neřekl. Bylo to jen v mé hlavě, což on teď taky.

Aiko Naihi

,,Aiko?" ozval sa hlas.,,Nieeee." znova sa ozvala tá ozvena.,, Aiko ma iný hlas... tak kto ma to budí v mojom vezení?" zaznela.,, Ktorý shinobi sa opäť opovážil zobudiť ma z môjho nedobrovoľného spánku? Ktorý blázon sa pokúša ma opäť rozzúriť?" spýtal sa Ichibi.

"Takže mě slyšíš..." Řekl jsem klidným hlasem."Jsem Akihiro Kazuki...Joudnin ze skryté mlžné vesnice, též taky známý jako podvodný nukenin Kitsune nebo taky Dračí Rengoku...potřeboval bych tě o něco požádat..." Pořád jsem zněl klidně a nedával najevo žádné emoce.

Shukaku

,, Čo mňa je potom kto si alebo kým si bol či budeš." odvetil drzo.,, Prebudil si ma v spánku. To je neprípustné." podotkol hlas mohutne.,, Ani môj vlastný Jinchuuriky ktorý ma, má neprávom nemá právo ma rušiť." dodal.,, Čo už len ty môžeš žiadať odo mňa ha?" opýtal sa.

Jen jsem se podvědomě zamračil."Doporučoval bych ti teď si nevyskakovat. Stále si zapečetění a já teď mám mnohem větší převahu, než ty." Jako výhružku jsem se víc koncentroval a on mohl ucítit bolest, kterou mu způsobila moje čakra, která jakoby pečeť sevřela, ale i tak to bylo náročné a dost to vysilovalo, ale stále jsem toho měl dost."Potřebuji, aby si se při našem tréninku o nic nepokoušel a podmanil se svému jinchurikimu, který se tě chce naučit ovládat. Buď to půjde po dobrém nebo po zlém...tak co si vybereš?" Teď už jsem zněl chladně a bez špetky soucitu.

Shukaku

,,Aaaaa." ozvalo sa zavrčanie.,, Dobre teda privolím ale len na skúšku." podotkol.,, Ak sa ukáže, že je ako Jinchuuriky odpad potom prevezmem kontrolu a ver, že prvý na rane budeš ty jounin z Kirigakure." dopovedal nazúrené.

Jen jsem se pousmál."Dobře tedy. Beru tě za slovo a tvé varování také beru na vědomí..." Potom se náš kontakt přerušil a čakra z Aiko vyletěla velkým proudem a rozplynula se. Já dal ruce za záda a opřel se o zem. Trochu rychleji jsem dýchal."Sáfryš...toto už jsem dlouho nedělal...nejsem na to už zvyklý...pfůůů..." Ale pořád jsem se pousmál."Myslím teda, že oficiálně může tvůj trénink započat..." Usmál jsem se na ni a potom se podíval na zářivé nebe poseté hvězdami. Byl to příjemný pocit a věděl jsem, že kdybych si lehl tak okamžitě spím, ale to jsem teď ještě nemohl. Ne zrovna teď.

Aiko Naihi

,,Čo to?" zaskočila sa keď sa náhle prebrala.,, Stalo sa niečo?" spýtala sa zvedavo pretože nemala ani len tušenia čo sa s ňou dialo.,, No pekne uspíte ma a potom mi nič nepoviete, votras." povzdychla si.,, Ale hlavne, že sme začali." usmiala sa.

Jen jsem se na ní trochu unaveně podíval."Ale...měl jsem jen malý rozhovor s Ichibim, tak snad by tvůj trénink měl probíhat v pohodě..." Taky jsem se na ni usmál a trošku namáhavě se vytáhl zpátky do původního sedu.

Aiko Naihi

,, Tak ten z tebe ale musel byť nadšený." povzdychla si a trochu sa natiahla.,, No nič aj tak si to odžerem ja ale aspoň bude poriadny tréning." potešila sa.,, Tak čím začneme?" spýtala sa zvedavo.

Jen jsem se usmál a trochu malátně se postavil."Takže...jelikož jsem si tě teď trochu projel, tak první s čím začneme je koncentrace čakry, teda jinak řečeno, budeš se snažit vyvolat čakru svého Bijuu bez toho, aby tě třeba někdo naštval nebo zapracoval jinak na tvé emoce. Ze začátku je pro tebe velmi složité oddělovat jeho vůli a čakru, a proto jsem s ním potřeboval mluvit. Ale i tak na to nesmíme moc rychle. Proto se budeš snažit vyvolat základní fázi tvé proměny a snažit se jí udržet. Pokud ti to nepůjde samostatně, budeme to muset vyzkoušet v boji a to proti mě..." Řekl jsem a pousmál se."Určitě ti to půjde, ale ještě jednu věc musím pro jistotu udělat. Vyhrň si prosím triko ať vidím tvé břicho..."

Aiko Naihi

,, Hmmmmm nejako zhurta, na rýchlo na mňa idete." prehovorila Aiko keď sa snažila všetko vnímať.,, Veď dobre budem vám veriť no." usmiala sa a zhlboka sa nadýchla.,, Tak mi budete postupne po jednom hovoriť čo treba a takto to bude najlepšie." dodala a pozrela na neho.,, Ech Aki najprv šáhnuť a teraz tričko? Ty beťááááár jeden sa nezdáš." zasmeje sa a vyhrnie si tričko.

Zakroutil jsem hlavou."Ach jo...ty si prostě nenapravitelná..." Na tváři jsem měl takový zničený výraz, ale jen tak trochu. Potom jsem se už jen usmál."Jasně...budu ti říkat, co a jak..." Znovu jsem si čupl a položil na její břicho ruku. Druhou jsem udělal pečeť tygra. Ruka mi modře zazářila a když jsem jí oddělal, měla na břiše 7 modře zářících teček, které dělali siluetu draka."Takže...toto mi v případě nouze tě pomůže uklidnit...není to žádná pečeť nebo tak, ale tyto tečky udržuji svou čakrou a díky nim pak budu moct lépe Ichibiho potlačit, protože už budu mít vytvořené přístupové body, takže by se nemělo nic stát. Raději budu pojištění, než začnu. I když toto mi bude brát čakru..." Znova jsem se postavil a pokynul, aby se postavila také."Tak začneme...jsi připravená?" Raději jsem se ještě zeptal.

Aiko Naihi

,,Takže hovoríte, že dostanem túto pseudo pečať ktorá vám sprístupní vchod k Shukakovi aby ste ho mohli lepšie potlačiť." zdrhnula to viac menej pre seba.,, Rozumiem Aki." odpovedala ťahavo Aiko pričom sa mierne zamyslela.,, Budem vám teda veriť, že to zvládnete a pokiaľ ide o mňa...." nadýchla sa.,, Som pripravená takže môžme začať." usmiala sa spokojne.

Přesunuli jsme se s Hikari a Yusukem do zalesněné části cvičiště. Pomalu jsem je nechal snést na zem... Takže nejdřív zkoncentrujte chakru do nohou, až si budete myslet, že je co pokud možno nejstabilnější rozběhněte se proti stromu a označte místo kam se až jen za pomocí nohou dostanete. Nepůjde vám to sice hned, ale když budete mít trpělivost určitě se vám to časem povede... Opřel jsem se o strom, dal si ruce do podpaží a sledoval jejich komické počínaní, aniž bych dal na sobě něco znát...

Držela jsem se instrukcí a zkoncentrovala chakru do nohou...Yuusuke to zkoušel taky...po chvíli jsem se opravdu proti stromu vyběhla ... ale hned po jdédnom kroku jsem spadla na zadek...

Dál jsem ji pozoroval s klidným výrazem a v duchu se tomu pádu řechtal smíchy...