Alianční Velitelství

First topic message reminder :

Velitelství pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Velitelství ozbrojených sil Aliance. Zde probíhá plánování strategií, schvalování nových nařízení, a zároveň je zde prostor pro alianční armádu.

Povzdechl jsem si a jen jsem přikývl směrem k tomu ANBU. Štvalo mě to, ale přece jen jsem chtěl zůstat živý. Pak jsem se otočil na Tsukikage. Z nějakého důvodu mi pohled na ní zvedl náladu.
Konečně někdo přátelský.
Zdravím Tsukikage, těší mě velice
a ... kdepak se vám toulá ta horkokrevná tygřice?
Rozhlížel jsem se kolem, jestli na mě odněkud nevyskočí.

Toshio Tanagushi

,,No konečneee." povzdychol si radostne Toshio, že ho nemusí ďalej strážiť.,, Nakoniec sa odtiaľto aj dostanem. Predsa len je tu otrasná nuda." napadlo mu v duchu a rozhliadol sa. Po chvíli sa otočil a rýchlo odchádzal smerom preč pripravený na dlhú cestu.

Přišla jsem k nim. ,,Zdravím.'' Vesele jsem se usmála. ,,Ta ještě spí.''
Podívala jsem se ke dveřím své kanceláře, ve kterých se kupodivu objevila Shiina hlava s ještě spánkem zalepanýma očima. Kdo o mě mluví? Pomalu se vydala k nám.

Zasmál jsem se a zamával na ní.
To já vážená Shirayuki,
chtěl jsem se přijít kouknout dřív,
ale měl jsem to trochu z ruky.
Pokrčil jsem rameny.

He? Zastavila se u mě, naklonila hlavu na stranu a teprve teď úplně otevřela oči. To je ten rýmovací týpek. Oznámila a dál si ho prohlížela.
Zasmála jsem se nad jejím chováním a pak se otočila zpět na Exe. ,,A co tady vůbec děláš?'' Zeptala jsem se s úsměvem.

Podrbal jsem se na hlavě.
Teď už vlastně nic, byl jsem v Raikageho kanceláři.
Kvůli knihovně. Radši nechtějte vědět, jak se na to tváří.
Povzdechl jsem si.

,,No...Raikage je velice...přísný muž.'' Zasmála jsem se. ,,Takže ti to nedovolil?''

Ne, povzdechl jsem si.
Ale co s tím naděláte?
Obraťme list... Jak se máte?
Usmál jsem se na ní a pak pohledem zabloudil k Shirayuki.

,,Dobře...Jediné co mi vadí jsou asi ty velké změny.'' Pousmála jsem se. Jo...včera jsem musela spát na zemi, protože mi sem nepřinesli gauč. Shi si znechuceně odfrkla.
Zasmála jsem se a pohladila ji po hlavě. Ta se nikdy nezmění.
,,A co ty?''

Naklonil jsem hlavu na stranu.
Nó, přemýšlel jsem, že bych se někde usadil.
v Suně mám jednoho přítele, ale Kazekage mě málem přizabil.
Povzdechl jsem si.

Ušklíbla jsem se. ,,S Kazekagem jsem ještě neměla tu čest.''
Pak jsem se příjemně usmála. ,,Tsukigakure je ti otevřená. Kdybys měl...zájem, stačí mi dát vědět.'' Nabídla jsem.

Rosvítili se mi oči jako malému dítěti na Vánoce.
V to už jsem ani nedoufal,
že by mě někdo mezi svoje vzal!
A já vím, že vy jste milá.
Takže ... kladná jediná odpověď, která mi zbyla.
Měl jsem z toho nefalšovanou radost.

,,Dobře.'' Radostně jsem se usmála, když jsem viděla jeho reakci. ,,Pojď se mnou do kanceláře.'' Kývla jsem k otevřeným dveřím, ze kterých před chvílí vyšla Shi, otočila jsem se a pomalu jsem se k nim vydala, následovaná lvem, tygřicí a snad i Exem.

Šel jsem za ní a trošku si při tom poskakoval. Když jsem došel do kanceláře postavil jsem se kousek od dveří a s úsměvem čekal, co bude dál.

Posadila jsem se do křesla za stolem a kývnutím mu nabídla křeslo naproti. Shi vyskočila na pohovku, kde už ležel Tenshi.
Položila jsem Kinjiki na stůl vedle hromady papírů. ,,Takže...'' Vytáhla jsem jednu složku a napsala na ni jeho jméno. ,,Budeš se mi muset vyfotit, to doufám nebude problém.'' Zakřenila jsem se. ,,Potom...tvoje specializace jsou pečetě, to víme. Asi si tě někdy vyzkouším, než tě pošlu na nějakou misi. Nebylo by hezké, kdybychom tě ztratili hned na začátku...tím samozřejmě nechci říct, že nevěřím tvým schpnostem.'' Řekla jsem stále s úsměvem. Něco jsem do složky napsala a pak ji i s perem posunula k němu. ,,Podpis prosím.''

Sedl jsem si do křesla a na všechno, co mi říkala jsem jenom přikývl. Nebylo co namítat. Pak jsem vzal pero a podepsal jsem ten formulář, co mi podala. Vrátil jsem jí ho zpátky s podpisem vyvedeným v psacím písmem s mnoha přívěsky, které vypadalo, jako by bylo vytištěné.

Podívala jsem se na jeho podpis. ,,Pěkné.'' Okomentovala jsem s úsměvem. Pak jsem otevřela jeden šuplík ve stole a vytáhla z něj čelenku, která měla ve znaku půlměsíc. ,,Ta je tvoje.'' Podala jsem si Exovi.

(Kolik má členů Tsukigakure?)

(Ehm...Teď asi 3 xD)

Vzal jsem jí do ruky a podíval se na ní.
Tahle by se mi určitě líbila,
ale, položil jsem čelenku na stůl a z hlavy jsem si sundal svou čelenku s prázdným štítkem,
tahle toho se mnou už moc prožila.
Začal mi modře svítit palec a ukazováček a já na ní vypálil půlměsíc. Byl k nerozeznání od originálu. Čelenku jsem si uvázal zpět na hlavu a tu druhou s úsměvem podal Tsukikage.

Vzal jsem jí do ruky a podíval se na ní.
Tahle by se mi určitě líbila,
ale, položil jsem čelenku na stůl a z hlavy jsem si sundal svou čelenku s prázdným štítkem,
tahle toho se mnou už moc prožila.
Začal mi modře svítit palec a ukazováček a já na ní vypálil půlměsíc. Byl k nerozeznání od originálu. Čelenku jsem si uvázal zpět na hlavu a tu druhou s úsměvem podal Tsukikage.

Vzala jsem si čelenku a odložila ji zpět do šuplíku. ,,Dobře tedy.'' Usmála jsem se. ,,Hádám, že teď se asi nastěhuješ do Tsuki.'' Vytáhla jsem pro změnu jinou složku. ,,Je libo dům nebo byt?'' Zakřenila jsem se.

(V Tsuki by se mi líbilo víc než v konoze není tam tolik neaktivních hráčů )

Zamyšleně jsem se podrbal na hlavě.
No, já se stejně nejlíp vyspím na stromě,
takže bych ho nemusel mít,
ale když už, tak teda radši byt.
Usmál jsem se a pokrčil rameny.

(Sss...tak si založ postavu xD Nebo ,přejdi'...jestli to jde xD)

,,Dobře...'' Sáhla jsem do jiného šuplíku a vyndala jsem klíče, na kterých byl i přívěsek s čislem bytu na ubytovně. ,,Snad se ti tam bude líbit.'' Usmála jsem se. ,,Kdybys něco potřeboval, najdeš mě s velkou pravděpodobností tady. A kdybych něco potřebovala já...'' Podívala jsem se na velké kočky, které okupovaly místnost. ,,Najde si tě někdo z nich.'' Zasmála jsem se.