Nevnímal som ked na mna volali bol som nad niečim zamyslený no potom vyšlo nejaké dievča letmo som sa na nu usmial a vstupil do vnutra.
Vybral som si špáratko z ust a prstupil pozerl som sa na nu"dufam že vam nevadí ked si sadnem":

"Klidně se posaď."
Pobýdla jsem ho.
"Copak potřebuješ?"

Posadil som s aa podakoval jej"takže nemam rád dlhé rozhovory takže pojdem priamo k veci".
Vdím že ste nová Mizukage moje meno je Tomio Hideki určite ma nepoznáte tedaq s hinobi ma nikdo nepozná ani nepochádzam odtialto no bývala Mizukage sa ma ujala a spravila zo mna shinobi dopočul som sa tak isto že maju byť skušky chuninov no ohladne toho zatial nechcem rozprávať chcem sa len opýtať vás ako novej Mizukage či možem po tolkých rokoch aj ked som nebol na misii sa ujať postu shinobi alebo nie"
Podoprel som si hlavu a žmolil som si prsti.

"Ano, doslechla jsem se, že budou zkoušky. Jakožto nová mizukage si nejprve musím podívat na vaše spisy a popovídat si s vašimi učiteli, než se rozhodnu někoho poslat na zkoušky. To je asi všechno, co bych k tomu řekla. Máš ještě jiné otázky či přání?"

Pozrel som sa na nu.
"Nie nemám no vlastne jednu v spisoch nič nenájdete ani mojich učitelov sa nemožte spýtať kedže jediný moj sensei bola Mizukage ktorá tu už asi neni ako vidim vás a v spysoch o mne nebude nič kedže ma trénovala potajme ako sa povie"

Trénovala potají? O co ji šlo? O tomhle by měla vědět rada!
"Pokud jsi nesplnil, žádnou misi a nemáš nikde záznam, tak tě nemůžu pustit na chuuninské zkoušky. Jediné, co bys tam dokázal je to, že bys umřel."
Dívala jsem se na něj zkoumavým pohledem.

Letmo som sa podusmial nad jej verdiktom.
"Mizukage-dono je pravda že som nesplnil žiadne misie ani nič podobné ale ja osm ani neprehlásil že by som sa skušok zučastil a či by som tam zomrel vždycky je niekdo lepši než druhý"nad týmto som sa podusmial.
"Ale rozhodnutie je rozhodnutie prehovárať vás nebudem išlo mi len o to či sa možem stať shinobi kedže je asi Kiri dosť na ruby takže myslím že už tu asi nemam čo hladať ak dovolíte odišiel by som".

"Pokud si dobře pamatuji, tak jsem neřekla, že bys nemoh být shinobim. Jen jsem odpovídala na tvůj dotaz ohledně zkoušek. Je pravda, že asi trochu moc dopředu, ale chtěla jsem předejít nějakým nedorozuměním."
Přivřela jsem oči.
"Přikovat tě na místo nemůžu. I tě tu držet. Ale jen dobře zvažuj, co uděláš. Všechno má následky. Ať už malé či velké."

Pousmial som sa na nu.
"Nechcem nič chcem sa stať shinobim ako ostatný nič viac niž menej no nebudem rušiť tento váš pokojny večer Mizukage-dono prajem vám dobru noc"
Otočil som sa a zamieril si to k dverám ktoré som otovril vybehol von a zavrel.
Videl osm ako to dievča sedí na schodoch pristupil som k nej"je ťažké ked o niekoho doležiteho v našom živote prídeme že?"Pozrel som sa nu.

Snad neudělá žádnou pitomost...
Pomyslela jsem si. Podívala jsem se na papíry na stole. Asi bych měla se do nich pustit, aby to co nejrychleji zmizelo a byl tu zase pořádek.

Ta jeho otázka mě zarazila, ale pak jsem jen tiše přikývla.
Hai, já jsem ztratila až příliš lidí najednou, zašeptala jsem spíše pro sebe.

Ta jeho otázka mě zarazila, ale pak jsem jen tiše přikývla.
Hai, já jsem ztratila až příliš lidí najednou, zašeptala jsem spíše pro sebe.

Sadol som si vedla nej vedela dobre o čom hovorím a preto som to aj povedal.
"Niekedy sa staneme obeťami stráti velmi blízkych a bolí to no mi máme vždy na víber bud zvolíme pomstu"zaťal som pasť.
"Alebo sa tým necháme posilniť a staneme sa ničim iním lepším ktoré máme tu"položil som jej ruku na srdce a po chvíli ju dal preč.
"Ide ale aj o to či nas má niekdo v tej chíli podržať však?"
Pozeral som smerom na zem.

Povzdechla jsem si.
Asi máš pravdu.
Pak jsem si vzpoměla na Naruta a mírně jsem se usmála.
Naštěstí ještě pořád existují lidé, kteří mě podrží.

Povzdechla jsem si.
Asi máš pravdu.
Pak jsem si vzpoměla na Naruta a mírně jsem se usmála.
Naštěstí ještě pořád existují lidé, kteří mě podrží.

Na tvári sa mi spravil jemny usmev"tak to je potom dobre a ak sa nepletiem ty si Roka však?"

Překvapeně jsem se na něj podívala.
Odkud znáš moje jméno? Nikdy předtím jsem tě neviděla.
Působilo to až podezřele.
(omlouvám se za zdvojené posty, nevím, čím to může být, jestli se to stane i s tímhle, tak už dneska asi nebudu psát)

Usmial som sa.
"Ty si ma sice nevidela ani ja teba no počul som o tebe veci aby si sa nemusela pýtať od koho tak ti hned odpoviem bolo to od Mizukage-sama čo tu bola a myslím si že ty si jedna s tych ktorí vedia čo sa snou deje alebo kde je však?"pozrel som sa na nu.

Zamračeně jsem se na něj podívala.
Nevím, kde je, jen vím, že jen tak neodešla z vesnice, jak si tady všichni myslí.
Kam šla... to by mě taky zajímalo.

Pozrel som na nu s pohladom v očiach že ťa chápem.
"Rozumiem ani ja som toho neni názoru a kdo áno je hlupi bola Mizukage bola pre nas oporou a nikdo taký ako ona by sa nerozhodol len tak nas opustiť.
"Ako vidím je už vela hodín a asi sa ti už chce spať tak by som ťa nerád rušil rád som sa s tebou porozprával Roka"a pomali som kráčal schodami dole.

Ušklíbla jsem se nad jeho posledními slovy.
Ne, ona nás skutečně jen tak neopustila, stal se z ní nukenin. Jen by mě zajímalo proč se jím stala.
Opřela jsem se o zeď.
Od té doby, co mám Samehadu se mi špatně spí. Ale kdyby tak nespěchal, klidně bych mu tu dobrou noc popřála.
Uvolnila jsem se, zavřela oči a přemýšlela o životě.

Ja som sa ako vždy kvôli niečomu zapatrošil lebo som niečo zisťoval .
Potom teda som prišiel sem a zaklopal som na dvere lebo som myslel že tu bude Roka .
(Ako vždy som mimo XD keby niečo tak neviem ale dúfam že sa keď tak zasa dostanem do deja .}

Nad těmi hromadami spisů jsem usnula. Bylo to tak vyčerpávající. Prostě se mi u jednoho papíru, který jsem pročítala, klesla hlava a už jsem o sobě nevěděla.

Cítila jsem, jak mi něco tlačí na tvář. Otevřela jsem oči. Před sebou jsem viděla stožek papírů. Narovnala jsem se a promnula jsem si oči. Protáhla jsem se. Byla jsem celá ztuhlá. Stoupla jsem si a přistoupila jsem k oknu, které jsem náseledně otevřela. Do místnosti zavanul čerstvý vzduch. Zhluboka jsem se nadechla a vrátila jsem se ke stolu. Už tam na mě čekaly tři stožky papírů. Hned jsem se do toho pustila.

Uslyšela jsem zaklepání. Vzhlédla jsem.
"Vstupte."

Někdo klepal na dveře. Otevřela jsem oči a uviděla senseie. Vypadalo to, že mě hledá.
Naruto? Ty máš poslední dobou hodně starostí,že?
Nejdřív si nevšimne Samehady a potom ani mě.
(pohoda xD)

Skoro som vstúpil dnu len som pootvoril dvere .
K nim som povedal .
"Prepáčte hneď vstúpim ."
Poviem nevinne a pristúpim k Roke .
"Umm tak trochu ... bol som sa pozrieť k Privolaniam skôr som musel no ale teraz by som sa potreboval pozrieť do konohy preto som ťa hľadal tiež som tam nebol dlho a mám zlé tušenie ...
No ale tak keď by sa tam nič nedialo tak by som prišiel .
Ale prídem ťa pozrieť aj tak čo najskôr .
A už je teda zvolená aj nová Mizukage asi že ?"