Stará čtvrť a sídlo Kana

First topic message reminder :

čtvrť se nachází v zadní části vesnice skoro dál ode všech tvoří ji asi tři domy a jedna hlavní rezidence, která se nově opravila, rezidence je chráněna bariérou pěti pečetí a vstup má povolen pouze Yukikage a lidé s povolením od Reiny

Předstoupil jsem před Shijin a ve vlasech mi vál vítr.Lehce jsem se pousmál" Tvůj soupeř budu já nejspíš" V očích mi zářil sharingan a z pochvy jsem si vytáhl meč "Jde vidět že jsi Hyuuga" V tom jsem se zarazil " Počkat ty si ta sestra Mikomi ach...

/gomen že se sem tak privtřu ^^ ale Atsuke na Reine až prílIš záleží

Pred bariérou sa začali vytvárať biele plamene ktoré nakoniec nabrali podobu nejakej osoby.. o chvíľku som z nich vyšla ja.. Shijin mohla zaregistrovať že išlo iba o shunshin, len o dosť pokročilejší než ten "normálny" na ranku D.. Poobzerala som sa naokolo a na tvári som mala vyjavený naozaj prekvapený výraz.. jeee toľko ľudí.. uuuhm.. nevideli ste niekto Onee-san? spýtala som sa dosť nahlas, aby to bolo počuť pomaly celým starým sídlom klanu Kana.

(A Shijin Rei zase slíbila, že ji nedá )

"Ano, já jsem sestra Mikomi." odvětila jsem tiše a hypnotizovala Rukiho smutným pohledem, i když podívat se mu do očí jsem si netroufla.
"Ruki... S tebou nechci bojovat. Oba dva víme, že se můžeme navzájem zabít jen kvůli tomu, že neuznáváš hodnoty vesnic. Pokud vím, tvá matka byla Kazekage. Byla by snad hrdá, kdyby věděla, že se z jejího syna stal nukenin. A Reina... Reina zabila mou sensei, i když Orochimaru ji naštěstí před smrtí oživil. Byl to první mrtvý člověk, kterého jsem viděla. Tenkrát... Ani si mě nevšimla. Byla jsem ještě Genin. Nepodstatná!" pohodila jsem rozčileně vlasy.
"Pokud má teď Reina odčinit vše a chránit Konohu... Udělám vše proto, abych jí tu správnou cestu pomohla najít!"

Podíval jsem se ven z okna a všiml jsem si toho že se tam bojuje.Vyběhl jsem ven a porozhlídnul se všiml jsem si mnoha známých tváří mezi nimi i Shijin a toho špeha."Shijin vážně chceš s námi bojovat?Víš jak to dopadlo minule."řekl jsem jí a potom jsem se podíval na toho čmuchala(Seito)."Tak mám takovej dojem že dokončíme partičku z minule."zasmál jsem se a připravil jsem se na to že se zapojím do boje.

Co ty víš o mě a mojí rodině!Neber si do pusy její jméno ty nic nechápeš!"Řekl jsem naštvaným hlasem."Reinu ochráním je to moje poslední rodina snad aji kdyby mě to mělo zabít"Udělal jsem pečetě na Katon :Goukakyuu no jutsua vyslal na ní.

Takže boj môže začať povedal som a na tváry sa mi objavila maska.


Nedovolíme vám prejsť sme ochotní kvôli Reine položiť aj život po mojich slovách som pred seba zdvihol meč...

S podivem jsem pozoroval senseie.
Co to má za masku?
Poté jsem seběhnul k němu.
Čekám na rozkazy sensei.

Taktiež som zabil mnoho ludí a nikto si to ani nevšimol tak kruté... (ironia)

Black Chakra no Tenshou (čierna farba-silnejší útok)

Na Seita mierila obrovská vlna temnej chakry...

Musíme ho poraziť čo najskôr tentokrát nevyužívam chakru ale svoje životnú silu to znamená že ak sa budem príliš namáhať tak môžem...

Memphisto drž sa čo najdalej nechcem aby sa ti niečo stalo... (Povedal som milým hlasom)

Rozkaz. Nandejte jim to.
Poté jsem se vzdálil a z vyvýšeného místa jsem sledoval bitvu.

"A co o své rodině, víš ty, Ruki, co?" prudce jsem uskakovala, odrazila se od kmene jednoho ze stromů a ve vzduchu se ještě stihla otočit a vyslat k němu několik chakrových jehel.
"Ani jsi svou matku neviděl! Já tam byla a bojovala jsem ve stejné válce na stejné straně jako ona. A vím, že byla na dně, když ztratila syna. A hrdá by rozhodně nebyla, kdyby tě viděla na straně Reiny, která zničila její vesnici! Myslela se, že jsi tu nedobrovolně!"

Nečekal jsem až mi někdo z nich odpoví "Raiton: Raijū Hashiri no Jutsu"z rukou se mi vyvalili dvě Raitonové bestie a mířili na Seita jedna zezadu a jedna z boku.Podíval jsem se na Rukiho."Nebudu se ti do toho plést nejspíš je to osobní."jak jsem to dořekl soustředil jsem se na svůj boj.

Všimla som si že sa v podstate všetci začlenili do boja.. ja som tu však nemienila strácať čas.. mala som hrozne zlú predtuchu, celý pentagram ktorý som na Reinu umiestnila ešte pri našom prvom stretnutí bol v devastujúcom stave.. vlastne som cítila ako keby ho poškodilo nejaké extrémne silné genjutsu.. v pohode som prešla bariériou, ako už veľa krát pred tým.. zo zavretými očami som išla hladať Reinu, takto som ju cítila lepšie.. nakoniec som ich však otvorila a rozbehla som sa jej smerom.

Těm chakrovým senbonům jsem uhl krátce " Jsem tu dobrovolně je pravda že mi lhala, ale starala se o mě, pomohla mi zesílit a dala mi aji lásku. Nevím jestli bych dokázal tak moc zesílit, kdybych byl v Suně.Já-já vím o své rodině dost a nedokážeš si představit, jak mě nehorázně mrzí že jsem obě neviděl živé" Pak jsem trošku strnul a viděl obě jak se usmývají. Chytil jsem se za srdce, které se mi dost zahřálo a pousmál se." Ale každý má svůj osud a mím je být Reinin ochránce a nejbližší přítel, ale matce aji otci jsem slíbil 1 věc a to že se stanu Kazekage!" Lehce jsem se pousmál a vyslal proti shijin 3 světelné šípy.

Odrazila jsem se od země tak, že jeden šíp proletěl pode mnou, dopadla jsem na zem, další byl nad mou hlavou. Zaklonila jsem se, aby mne minul i třetí a pak jsem se na něj zadívala pronikavýma očima.
"Lásku shinobi nechme Konoze a ne vůdkyni Akatsuki, která je krutá. Možná se změnila, ale unesla tě, ne? Zapomněl jsi na to. A živé bys je možná viděl kdybys tam byl a chránil je! Každý hlupák ví, že ta pravá síla je v srdci. Ty jsi raději podal ruku ďáblu než bys šel tou těžší a strmější cestou ve své vlastní vesnici! Opustil jsi je a chráníš tu toho, kdo rozpoutal válku, při níž mohli zemřít! Ani Suna nikoho takového za Kazekageho nepřijme!"

V tom momentě jsem se jí sharinganem podíval přímo do očí a svázal jí v genjutsu " Reina je moje rodina, opravdu dost mi pomohla nevím, jak bych se k ní měl zachovat, já já jen čekám až mi to řekne tu věc o mém otci, podle toho se rozhodnu jak hodlám pokračovat, ale Konoha je plná zrad a pokrytectví váš vlastní Hokage lituje toho ,že zachránil svého vlastního bratra. Takovou osobu bych nikdy nemohl přijmout za důležitou a už vůbec ne jako svého nadřízeného!

Samozřejmě, že do Genjutsu mě nechytil XD
Nikdy jsem se Uchihům do očí, což mne naučil Nawaki.
Jen jsem ho poslouchala.
"Zklamal jsi mě, Ruki."

To ty nemůžeš pochopit měla jsi prostě krásné dětství je pravda že aji já, ale pak jsem si to zavinil sám, jenže jsme byl naivní a kdybych odešel od Reiny co bych měl dělat? Toulat se světem jako Nukenin? Já.já už nechci nikdy zažít ten pocit být sám! Můj klon se objevil za ní s rasenganem v ruce a já běžel s katanou k ní.

(Dneska tu už vubec nebudu Ruki má povolení hrát za mě kdyby něco )

Prudce jsem uhnula, chytila ho za ruku a poslala kolem svého těla do prázdna.
"Ne! Šel bys do Suny a napravil, co jsi způsobil. Nikdy není pozdě. V žádném věku."
v dlani se mi vytvořila chakrová katana. Roztočila jsem se a poté ji pustila. Letěla přímo na něj. Chakra se blokovala velmi těžko a katana se mohla kdykoli vrátit, což by neměl čekat.

Jak katana letěla tak mě propíchla a po mě tam skončila jenom jiskřička světla a ten údajný klon co odhodila jsem byl já.rasengan jsem v ruce neměl, ale kolem ruky mi začali šlehat plameny a já je vypustil.Na ní letěla obrovská lavina ohně ve tvaru pěsti "Katon : Hiken!

Chvíli jsem sledoval boj a rozpršelo se.
"Myslím, že bariéra je nyní v bezpečí... Ovšem ten déšť..."
Zadíval jsem se na nebe a mraky, které se začaly tvořit.
"No co... Malá pomoc mě nezabije."
Natáhl jsem ruku a ze zad si sundal Bashosen. Chvíli jsem si
s ním pohrával a mezitím jsem do něj střádal velké množství chakry.
Dovedností této zbraně bylo to, že ji umí převést na všech 5 elementů.
Jakmile bylo chakry dost, vzal jsem Bashosen do pravé ruky a mávnul
jsem s ním vší silou. Vypadalo to, jako bych se oháněl tunovým
kladivem. Z Bashosenu se najednou začala uvolňovat obrovská masa
větru, jeho síla byla obrovská. Mohlo to připomínat začátek tornáda.
I když jsem směr větru nasměroval na oblohu, silný vítr zavál i u země
a celá vlna se šířila směrem ode mě až někde k mým lidem a ninjům z
Konohy, takže je to trochu pocuchá. Vlna byla dostatečně silná na to, aby roztrhala
vzniklé mraky, či již existující mraky, ze kterých neustále pršelo.
Jakmile vlna zmizela, zůstalo na obloze jen pár malinkých mráčků a bylo po dešti.
Poté jsem se otočil a okamžitě zamířil do sídla. Nebylo času nazbyt.

Sledoval som boj...a nijak nezasahoval nnemal som dôvod nikto na mna neútočil ale mal som aktivovaný Sharingan.

Ako som následovala stopu ktorú za sebou zanechala Reina tak do mňa udrel dosť silný vietor.. bola som ku Kagamimu dosť blízko, vlastne iba kúsok.. Kagami !! Kde je Reina ? spýtala som sa, mohlo mu dojsť že nepatrím ku Konohe páč som na tvári mala naozaj ustráchaný výraz.. vlastne som tu bola len pre jednu vec- odstránenie jedného z najsilnejších genjutsu na svete, genjutsu ktoré bolo použité na Reinu.. sama som však musela byť pri nej.. cez ten vietor som však takmer nič nevidela.

Ještě jsem se podíval na malou holčičku, která
se ptala na Reinu. Vypadalo to, že o ni má strach.
"Za chvíli tady sama dorazí..." Odvětil jsem a poté pokračoval
až do sídla. Musel jsem jednat rychle, ale přitom opatrně.
Čas jsem si zajistil malou pojistkou ve formě Amaterasu a nyní
byl čas jednat.
Opět jsem zašel do sklepení, přededveřmi jsem se zastavil a odblokoval je.
Byli uzpůsobené tak, že dovnitř pustí pouze toho, kdo ukáže můj Sharingan.
Proto jsem neměl strach, že by nás někdo rušil.
Pomalu jsem přišel ke stolečku, vytáhl jsem malou ampuli s
oční bulvou, která dříve byla mou a obsahovala Rinnengan. Dál jsem
si nachystal nástroje, dezinfekce, solné roztoky a podobné věci.
Poté jsem přešel k Reině. Spala tak sladce... Ale tomu bude za chvíli konec.
Opatrně jsem ji vzal do náruče a přenesl až na operační lůžko. Tohle
ale bylo jiné, mělo pouta a další nezbytné věci k tomu, abych Reinu udržel
na operační ploše. Tohle se jí totiž líbit nebude.
Sice jsem ji do krve vpravil velkou dávku anestetik, ale ani takovéhle
množství nevydrží a neutlumí takovou bolest, jako je poranění očního nervu.
Proto jsem musel Reinu přikutovat asi 10 různými pásky a pouty.
Vzal jsem náplast, kousek odtrhnul. Opatrně jsem chytil její levé víčko a
pomocí náplasti jej upevni tak, aby bylo oko otevřené.
"Drahá Reino... Nyní ti dám dárek na celý život... Ale tím, že si se nechala
uvrhnout do tak mocného genjutsu si jej taktéž musíš zasloužit...
Bolest, která tě bude rvát nakusy bude cena za moc, kterou ti nyní dám..."
Brblal jsem si pro sebe, jelikož Reina to nemohla slyšet.
Ještě než jsem vzal do ruky skalpel, otevřel jsem ampuli s Rinnenganem a něco
na něj chakrou naznačil, byla to pečeť, malá pojistka proti tomu, kdyby se
Itachi pokusil o podobnou věc a kdyby nakonec někdo Reinu zviklala a opustila mě.
Pečeť byla ze zadní části oka, takže ani Reina na ni nemohla přijít.
Jakmile byl Rinnengan připravený, nachystal jsem i prázdnou ampuli s
konzervačním roztokem a operace mohla začít.
Naposledy jsem se nadechl a vzal do ruky skalpel.
Ocel zajela do kůže jako nůž do másla a krev se vyvalila ven.
Opatrně jsem ji odstraňoval pomocí savých materiálů a pokračoval.
Nejdříve jsem udělal rýhu pod dolním a poté i nad horním víčkem, podařilo
se mi poněkud zpomalit krvácení, ale nyní bylo na řadě to nejtěžší...
Vyjmout oko a přeříznout oční nerv...
Opatrně jsem tři prsty přiložil k Reinině očnímu důlku a opatrně jsem
začal zarývat prsty do vnitřku oka. Tkáň byla měkká, jen jsem musel dávat
pozor na kost. Opatrně jsem uchopil oční bulvu a šikovným pohybem ji dostal
z očního důlku. Nyní držela jen na očním nervu, asi necelých 5 mm hrubý.
Připravil jsem si EMG, jelikož jakmile přeříznu tento nerv, Reinu probudí
bolest, kterou zažilo jen málo lidí a právě díky to extrémní bolesti prolomí
Itachiho genjutsu, avšak já sám ji musím dostat do svého genjutsu a paralyzovat ji, aby jsem mohl dokončit operaci.
Svou hlavu jsem trošku naklonil, abych byl od Reininých oči přibližně 20 cm.
Jakmile jsem byl připraven, přeřízl jsem oční nerv a čekal, kdy Reina přijde k sobě...

byla jsem mimo dost dlouhou dobu nic necítila ale zničehonic z té únavy mě probudila paličivá bolest horší jak smrt, horší jak citová ztráta horší jak rozpárání celého těla otevřela jsem oči ale to druhé nešlo nemohla jsem to vydržet a vypustila tu boelst výkřikem z úst a chtěla se zmítat a nedovolit mu to ale nemohla jsem se ani hnout....