Kancelář Raikageho

"Vstupte" Vyzval jsem dotyčného za dveřmi.

otevru dvere kancelare predemnou vstoupi psik a ja po nem Dobry den Raikage-sama Mam pro vaz vzkaz od Kazekage-Sama Ze pokud se zde objevi Tascher, zástupce Suny ztraci toto pravo a pokud vas navstivi prosi aby jste ihned kontaktovaly Sunu dekuji

Tenshi nespokojeně zavrčel. Strčil hlavu do pootevřených dveří kanceláře. Doběhl ke stolu, opřel se o něj předními tlapkami a upustil na desku stolu dopis od Hokageho.

Spoiler:

"Okey.." Řeknu se zamračeným pohledem na vcházejícího a poté si přečtu vzkaz, který mi právě donesli.
"Dobře.. Jestli máš čas, ty, ze Suny, obvolej všechny dostupné a silné ninji z Kumo, které tu mám." Řekl jsem a podal mu lísteček s jménami ninjů.
(Prostě nějací aktivní ninjové z Kumo chunnin a víc rank xD)

omlouvam se Raikage-sama ale bouzel na to nemam cas Jemi to opravdu lito
(Presun)

Tenshi se spustil ze stolu na zem. Posadil se a něco tiše zavrčel. Máchl ocasem a čekal, jestli po něm Raikage také nebude ještě něco chtít.

Dorazil jsem ke kanceláři Raikageho.Zaklepal jsem na dveře a čekal na vyzvání.chvíli jsem čekal a nic.* Asi poprosím Hokageho ať mu napíše dopis.... * pomyslel jsem si a odešel.

Přesun

Přišel jsem ke kanceláři. Bože, já tu nebyl asi... asi tisíc let! Zasmál jsem se a vrazil ruce do kapes. Počkal jsem, až dojde i bráška a pousmál se. "Myslím, že nám společnou misi nedají..." vzdychl jsem. Nakonec jsem to přešel, zaklepal na dveře a čekal na vyzvání.

"Třeba.." Podotkl jsem a ušklíbl se. V podstatě mi bylo jedno, co nám Raikage řekne, misi splním a když žádná nebude, svět se nezhroutí. Opřel jsem se o zeď a stejně tak čekal na vyzvání k vstupu.

Dorazil jsem před kancelář a všiml si že tu je pár lidí.Kývl jsem jim na pozdrav a šel jsem zaklepat na dveře.

Když se nějakou dobu nic nedělo a nikdo neotvíral šel jsem si sednout a čekal jsem před dveřmi.

"Dále.." Vyzval jsem všechny za dveřmi.

Na vyzvání jsem vešel dovnitř a podíval se na Raikageho."Dobrý den Raikage.Mé jméno je Sora Tenmitsu z klanu Tenmitsu.Nějakou dobu jsem byl mimo vesnici ale teď jsem se vrátil abych mohl dále trénovat."

Opřený o zeď jsem cucal párátko a díval se na příchozího. Když vešel do kanceláře mírně jsme si povzdychl, ale nenásledoval jsem ho. Zas tak neslušný jsem nebyl, abych rušil Raikageho a toho kluka při diskuzi!
A tak jsem si dál spokojeně cucal to své dřívko a doufal, že už to bude hotové!!

"Ehm.." Měl jsem sto chutí říct něco pěkně ostrého, ale radši jsem zmlkl. "Zřejmě si počkáme chvilku!" Ušklíbl jsem se a dál pozoroval strop.

Zazubil jsem se. Bráška se sice snažil, ale marně! Bylo na něm vidět, jak se spíš drží. "Klid Nii-chaaaan!" zakřenil jsem se a pohodlněji se opřel. Odhodil jsem si vlasy z čela a poklepal prsty na ze´d.

Vzhlédl jsem od papírů a přeměřil si toho kluka pohledem. "Dobrá." Pokýval jsem hlavou a zabořil hlavu do jednoho svazku. Chvíli jsem v něm listoval, až jsem našel pár záznamů. Na chvíli jsem se zamračil nad jednou poznámkou a pak se znovu obrátil na chlapce. Genin.
"Vítej zpátky ve vesnici." Pak jsem se zapřel lokty o stůl. "Jak vidím, mise jsi plnil zdatně, byl jsi mim ovesnici, začlenit se do ní znovu by ti nemělo dělat problém.. Mám pro tebe návrh" Znovu jsem svraštil čelo a chvíli čekal na jeho reakci. Možná i zvažoval pár možností.

"Jaký návrh?"Zeptal jsem se překvapeně.Co by po mě asi mohl chtít hned po tom co jsem se vrátil.

Znovu jsem nahlédl do jeho papírů a rozhodl se. Nebudu to zbytečně protahovat. "Jak jistě z Akademie víš, Kumogakure vlastní bijuu.. Hachibiho správně. Abych to řekl rovnou, chtěl by ses stát hostitelem Hachibiho, jeho jinchuurikim? Chápu pokud odmítneš, ptám se tě proto, že je načase dát Hachibiho někomu a ty jsi na to schopný dost. Je to důležitá volba, kterou ti dávám. Promysli si jí, pořádně!" Poslední větu jsem zdůraznil a dál ho pozoroval. Na židli jsem se otočil k oknu a pozoroval vesnici.
"Rozhodni se podle vlastního uvážení, své slovo už pak nebudeš moct vzít zpátky"

Hachibiho do mě?To by mohlo být zajímavé."Ano jsem pro jestli jste mě znal za vhodného vy tak nemám důvod o tom přemýšlet."řekl jsem rozhodně.

Překvapeně jsem se otočil. Rozhodnutí na celý život a .. Zvláštní. "Máš kuráž, chlapče" Podotkl jsem a vytáhl pero a papír z šuplíku. "Pokud jsi rozhodnutý, nechám poslat dopis s žádostí Hokagemu o zapečetění osmiocasého do tebe, pečetění nebude lehké a trénink také ne. I když Hokage je v tomto jistě zkušenější než ostatní, nemusíš mít obavy. Zdržuj se v Kumo, v pravý čas tě zavolám. To je vše, můžeš jít.." Pokynul jsem mu rukou ke dveřím a začal psát něco na papír.
"Další!" Informoval jsem osazenstvo za dveřmi.

"Děkuji Raikage."Uklonil jsme se a potom jsem odešel pryč.(Přesun)

Slyšel jsem Raikageho výzvu, takže jsem se záhadným způsobem zbavil párátka, zazubil se na Toshiho, že už se konečně dočka a vešel do kanceláře. Mírně jsme se uklonil, ale ruce z kapes nevyndal, to nebyl můj styl. "Zdravím Raikage-sama!" zakřenil jsem se, zcela nevhodně, ale někdo jako já to vážně neřešil!

Konečně! Došel jsem do kancelře hned po Shoovi. Opřel se znovu o stěnu, Raikage mě asi moc rád neuvidí, no nevadilo to. Jen naprosto bezvýznamně jsem se pouklonil a znovu se opřelo stěnu. "Zdravím, Raikage-sama. Nemáte nějakou misi?" Zeptal jsem se zcela otráveně a nedbal Raiakgeho pohledu.