First topic message reminder :

,,Vidím, že už si skoro na konci sil." Přišel jsem k němu blíž a rozcuchal mu vlasy. ,,Zlepšil jsi se o dost." Usmál jsem se na něho, ,,Dobrá, můžeme se zeptat." Pomalu jsem se otočil. ,,Tak jdeme." (přesun)

Podívám se na Akia a změřím si ho pohledem, poté se hodně odrazím a lehce přistanu vedle jeho pána. ,, Já jsem Nara Kagayami, ale klidně mi říkej Kaya." podívám se s blaženým výrazem do kraje, protože takový výhled se mi moc líbí.
,, A ty jsi?" zeptám se aniž bych se na něj podívala.

" Hmmm.... " pronesl jsem zamyšleně.Chvíli jsem mlčel." Jo promiň...Já jsem Katashi Aokawa...a tohle je Akio...to už jsi ale poznala... " řekl jsem a usmál jsem se.
" Ve kterém týmu ty jsi? " optal jsem se.
" Sice mě znáš..ale dej si na mně pozor " řekne tím samým hlasem co před tím Akio.

Když jsem celou noc čekal na to až odpoví , tak jsem to vůbec neviděl.To až teď.* Vždyť ona usnula s otevřenýma očima.... * pomyslel jsem si a opatrně jsem jí položil na Akia a rukou jsem přivřel její oči.Já seskočil dolů a podíval jsem Akiovi do očí.* Páni...to je ale spáč...no..alespoň jsme si podobní * pomyslel jsem si a pohladil ho po nose.Pak jsem se vydal do města nakoupit nějaké jídlo a pití.

Přesun

Po malé chvilce jsem se vrátil , s jídlem i pitím.Vytáhl jsem jeden Rámen a pomalu jsem ho začal jíst.Po chvíli jsem měl dojedeno tak jsem se napil a přešel jsem do té "tréninkové oblasti" mezi figuríny.Lehce jsem se rozcvičil a pak jsem si jedním okem prohlédl všechny figuríny.Rozběhl jsem se proti nim , oběhl je a pak každou z nich praštil do oblasti krku.Poté jsem se postavil před ně.Připravil jsem se na svůj obvyklý trénink , ale tentokrát jsem toho chtěl udělat 5x víc.(500x levá ruka , 500x pravá , 500x levá noha , 500x pravá).

Trénink jsem několikrát opakoval ale pak jsem si už sedl.Akio i Kaya pořád spali.* Tse...to jsou spáči.. * pomyslel jsem si a zavrtěl jsem hlavou.Vyskočil jsem na Akia a podíval se na Kayu.Vzal jsem jí do rukou , seskočil jsem dolů a položil jí pod strom.Do kmene jsem vyřezal vzkaz: " Najdeš mě na společném cvičišti ".Poté jsem vyskočil na Akia , zabodl do něj senbon s Raiton chakrou , ale tentokrát jí bylo víc.To ho probudilo , ale byl líný a tak otevřel jen 1 oko." Co se děje? " zeptal se." Shhh...ona spí...a my jdeme na cvičiště jasné? " řeknu mu vážně , usměju se a pak se vydáme na cvičiště.

Přesun.

Ucítila jsem studený vánek na tvářích, který mě probudil ze spánku. Otevřela jsem oči a po chvíli mi došlo co se stalo. ,, No to snad není možné, už zase se mi to stalo, měla bych se příště víc vyspat až si zas budu chtít s někým promluvit.!" naštvaně prohodím sama pro sebe a zlehka kopnu do stromu. Najednou jsem si všimla nějakého napísu vyřezaného v jeho kůře... povzdechla jsem si a rozběhla se ke společnému cvičišti.

(přesun)

Přišli jsme sem oba dva docela unavení , ale Akiovi jsem se divil.Seskočil jsem dol a přišel na místo kde jsem dnes ráno položil Kayu.Moje bunda tady naštěstí byla.Oblékl jsem si jí a zase jsem se vyhrabal do srstí Akia.Pohodlně jsem se uložil za jeho pravým uchem a po chvíli jsem usnul.

Ráno jsem se probudil vcelku brzy a dokonce i Akio byl probuzený.Pousmál jsem se a seskočil jsem dolů." Zůstaň tady....do města asi nemůžeš...dojdu pro nějaké jídlo..a pak....no...za nedlouho...asi pojedeme do Suny " řeknu a při zmínce o Suně jsem si vzpomněl na včerejšek.* KSO!o se to se mnou včera dělo...doufám že jsem vážně nikomu neublížil...hlavně ne Mikomi-sensei nebo Kaye * pomyslel jsem si a pohled jsem sklopil k zemi.Pak jsem ho pozvedl a vydal jsem se do města po jídlo a pití.

Přesun

Po několika minutách jsem se vrátil." Promiň Akio...Trochu jsem se....zdržel....po cestě...víš...ty zkoušky...to ony za všechno můžou " pravím trochu smutně a hlavu zase sklopím dolů.Tašku položím na zemi a sedl jsem si před Akiho hlavu , ale pohled směřoval pořád k zemi.Akio zašel nosem do tašky a jídlo z ní vykoulel.Podal mi jednu špejli." Díky Akio...ale já dneska nebudu jíst " řeknu a pohladím ho po nose.

" Akio..myslím že už je docela pozdě...neměli bychom už vyrazit? " řeknu vážným hlasem , ale pak se usměju.Vyskočil jsem Akiovi za levé ucho a vyrazili jsme do Suny.

Přesun.

Objevil jsem se na jezeře a přešel na břeh. Cítil jsem uvnitř sebe divný pocit. Co to je? Moje sledovací technika. Umístil jsem ji do Assasina, ale můžu jí zrušit jen já, nebo smrt. Moje myšlenky se zastavily a já rychle poskládal pečetě. Začal jsem se soustředit, ale nic se nestalo. A sakra. Pohled mi padl na zem a já zatnul pěsti až tak, že mi skoro popraskaly klouby. Myslel jsem, že to nějak půjde, ale teď je už navždy pryč. Zakroutil jsem hlavou a sedl si na zem. Díval jsem se pořád do země, myšlenkami někde jinde.

Pomalu jsem došla k Seitovi.
Viděla jsem mu na očích, že už to ví. Stejně jako já. Položila jsem mu ruku na rameno a pokusila se alespoň o napodobeninu úsměvu.
"Mě.. Mě je to moc líto..." trhla jsem s sebou.
Na emoce bude čas později!
"Jen jsem přišla říct, že dnes v 19:00 se koná porada.... Mě bys tam být."

Zo zadu som sa teraz prizeral mal som sklopený zrak .
Nič som nehovoril len som čakal vedľa svojho veľkého psa .

,,Dobrá. Díky." S pohledem stále upřeným do země jsem vstal. ,,Snad se tam dozvíte pravdu." S těmito slovy jsem pomalu odešel pryč.(přesun)

Zůstala jsem stát jako opařená.
Pravdu? Takže... Takže to přece jen bylo víc než nám řekli...

Ja som vedel že bude treba zistiť viac ... predsa len aby len tak zomrel ... to nieje možnéé .
Bol dosť silný ... tým som si istý .
Pozeral som k Shijin .
"Pôjdeme ďalej ?"

"Většina lidí je na Chuuninských zkouškách..." mluvila jsem téměř nepřítomně.
Všechno se zase kazí...

"Takže to budeme teraz musieť ísť do Suny ?
Či tam sú geniny a hovorila si Chuunini a Jounini nie ?"
Ja som podišiel k nej a položil som jej na ramená ruky .
"No tak Shijin vzchop sa trochu ... "

Trhla jsem s sebou.
"Já vím. Já vím. Mě nejde ani o to jisté... Smrt je součástí života shinobi. Ale teď mám pocit, že nám všichni lhali." trhla jsem s sebou.
"Stihli bysme to zpátky? Ne, myslím, že ne. Raději zkusíme najít ještě někoho v ulicích."

"Do ulic?" zeptala jsem se ještě pro jistotu.

"Do ulic to bude stačit." pousmála jsem se a bez dalších slov jsem se vydala pryč.

(Přesun)

(presun)