First topic message reminder :

,,Vidím, že už si skoro na konci sil." Přišel jsem k němu blíž a rozcuchal mu vlasy. ,,Zlepšil jsi se o dost." Usmál jsem se na něho, ,,Dobrá, můžeme se zeptat." Pomalu jsem se otočil. ,,Tak jdeme." (přesun)

,,Nara Kagayami, taky mě těší. Doufala jsem, jestli byste se nestala mým senseiem."
Určitě si myslí, že se jí bojím

"I mne a pokud záleží na mne, jeden člověk do týmu by se mi ještě hodil." zamyšleně jsem kývla.
"Tedy proč ne."

"Super další holka" smal jsem se na lavičce kterou jsem udělal z krysralu
"A neboj se jí schova se na strome jo a ja sem Kemuri Yuurei těší mě" řekl jsem když jsem si všiml vystrašeného pohledu no ne kdaždej je jako ja respekt k lepsim shinobi mam snad jen k Ryuujimu kvuli tomu že jsem s nim bojoval sakra ten je ale rychlej

"Nějaký drzý." znovu jsem pozvedla obočí.
"Minimální úctu bych ocenila." v očích mi nebezpečně blesklo, což dostatečně jasně říkalo, že neúcta se bude trestat.

"Jasně uctu k vam mam" a už zase sem se smál."jo a nejsem drzý jen upřímny to je fakt" furt sem se smal až sem spadl z lavečky

Ja som sa vydal smerom sem kde som cítil tie všetky ty pachy čo tu boli .
Zamieril som si to ku všetkým čo tu boli .
"Zdravííím!"

"Pfff..." odevzdaně jsem povzdechla.
Můj student... Je pako....
"Sate, Ryuuji." zářivě jsem se jeho směrem pousmála.

"Nazdárek Ryuuji jak ti de ta asteroidová technika" obrátil jsem se spet k senseiovy "kdy budem něco dělat, nepudem už na misi? mě jste bojovat snad viděla "

"Ale je ne. Krom toho do našeho týmu bude patřit i Kagayami." kývla jsem směrem k dívce z klanu Nara.
"A její styl boje ještě neznám. Než budeme mít misi, ještě vám také seženeme nějaké techniky."

"já jich mam dost a že k nam bude patřit ta holka vím" i když bych byl radši kdybi knam patřil někdo stejně hezký jako Shijin

Věnovala jsem mu malý výchovný pohlavek.
"Ta holka má i jméno. A jelikož je s tebou v týmu, měl by sis ho zapamatovat."

"Ale jo furt. Ty vole to je rana ještě mam modřiny po boji s Ryuujim."


PS: Vůl je zvíře ne nadavka

Zavrtěla jsem hlavou.
"Vidíš, měl by sis dávat pozor. Ryuuji je Tokubetsu Jounin. Neměla jsem vás nechávat spolu bojovat." vytáhla jsem z tašky léčivou mast svého klanu.
"Ukaž, potřebuješ ošetřit. Co bych to byla za sensei, kdybych se nepostarala o svého žáka." ušklíbla jsem se.

"Arigato sensei" byl jsem rád že mě ošetřila přotože to fakt bolelo

"Není zač." zářivě jsem se pousmála.

"Mohly by jsme začít něco dělat." a přitom jsem přemýšlel co bude asi za misi

"Nu mohli." líně jsem zívla.
"Ale zbytek týmu se jak vidíš fláká, takže nemůžeme."

"Já je zabiju!" Rozčílil jsem se bouchl pěstí do země a 1 metr okolo mě vystřelily ostny z modrého krystalu

"Ježiš ježiš chvíľu som ticho a čo tu narobíte ."
Úsmev som Shijin oplatil a pozeral som čo robia .
"Ale ja viac než nejakú ranu či kop som mu nedal zasa taký hlúpy niesom ."

"Ne Ryuuji ty jsi se vážně mírnil kdybi ne tak bych byl v nemocnici tuhej" pak jsem si všim šatů Shijin měla je natržene od ostnu okažitě jsem ho nechal se stratit a Vytvořil safíroví leknínový květ a podal jí ho se slovy "Omlouvám se sensei za to co jsem udělal vaším šatům"

"ostatní z týmu se flákají a ja jsem se natval bouch do země a udelal senseiovi tohle s šaty"

Vzdychol som si .
"Si príliž emotývy ...."

"Někdy se to hodí"

Pár vran přiletělo nad cvičiště, zformovaly se a promluvily mým hlasem.
"Vezměte si nouzové zásoby, a okamžitě vyražte do Kumogakure. Je zničená a bez velení, musíme jim pomoci a vy budete jako tým, který jim pomůže. Vidím, že nejste kompletní, ale jděte. Ostatní vás doženou."