Takigakure no sato

(ehm je nabych se zorientoval,to je pořád to samé genjutsu,nebo už si pak použil úplně jiné? )

(Jiné xD, ale bylo spojené dohromady...pro přiblížení...je to celý kakuzu akorát žije o hodně déle a umí i trochu jiné techniky : ) )

Všiml jsem si toho dřív než se má katana střetla s jeho tělem.''Genjutsu na ranku C mě nedostaneš..''Dořekl jsem a najednou se kolem mě začalo všechno motat,všechno hrozné co jsem kdy zažil se pořád objevovalo..To..už není to samé genjutsu?Po těch vyzích jsem padl na kolena,a ukápla mi slza.''Otče..''Šeptl jsem a znovu vstal na nohy a snažil se rozhlížet okolo sebe sharinganem..Začal jsem se orientovat a vidět lépe,úplně jsem ignoroval ty vize.Už je to za mnou..Je toho konec!Genjutsu se začalo pomalu protrhávat,až se úplně prolomilo a já před sebou viděl znova tu samou postavu..Jen jsem si připravil Katanu k boji a čekal na nejho krok,přičemž jsem se snažil nemyslet na ty vize..

Vůdce Takigakure

Jen tam tak stál a sledoval ho."Obdivuji tě, že ses z toho genjutsu dostal, ale dost tě to vysílilo. Já jsem se ještě ani nezapotil a ty si skoro bez čakry." Začal chodit sem tam."Nejsem tak hrozný, jak si asi myslíš. Nechápeš mě...prožil jsem toho na tomto světě spoustu, ale většinou nic dobrého. Mám cíl, za kterým jde a jestli mi v něm budeš bránit, budu tě muset zabít, ale zase si nemysli, že to pro mě bude něco těžkého. Litovat tě nebudu, protože si to byl ty, kdo se proti mě postavil." Usmál se a zastavil."Potkal jsem mnoho Uchihů. Některé v dobrém a některé zase ne. Podobáš se otci..." S těmito slovy proti Akiyuovi prudce vystartoval. V běhu udělala pečetě a pak bouchl do země, kde se vytvořila voda.
Suiton: Suikoudan no jutsu!

''M-můj otec tys ho znal?''Šeptl jsem a najednou se na mě řítil velký vodní žralok.Rychle jsem se kousla do rpstu.Kuchiyose no Jutsu ,Velký jestřáb mě v rychlosti vynesl nad toho žraloka a já dopadl těsně před toho chlápka asi pět metrů od něj..''Jaký cíl?Proč útočíte na hranice naší vesnice?Sen?Já mám také sen,a rozhodně neustoupím..''Udělal jsem pečetě a v ruce se mi objevila modrá technika,kterou doprovázel nepříjemný rámus.Ještě ji neovládám úplně!Ze spáleniny v ruce mi zase začala téct proudem krev..Cítil jsem že to bude asi jedna z posledních technika na které se zmůžu ale musí to..vyjít.Sáhl jsem do brašny a znovu se objevil kouř,najednou nad námi začal létat jestřáb a já se v tu chvíly udělal znovu pečetě...Teď!Z kouře jsem vyrazil s Chidori v Ruce a rychle mu zamířil na srdce..

Vyskočil jsem do velké výšky, ale trochu mě to zasáhlo. Okamžitě jsem složil pečetě. ,,Chidori Senbon." Jehly letěly na Hachimira, jelikož z jeho jutsu byl v okolí trochu prach, tak je tak snadno nemohl vidět.

(omlouvám se, ale musím být na radě, takže se musíme stáhnout. Dokončíme to jindy.) Když jsem dopadl na zem, okamžitě jsem se objevil u Akiyuua a chytl ho za ruku. ,,Mizu no jikuukan." Naše těla se rozprskly na vodu a objevily se na jezeře v Konoze.(přesun)

Vůdce Takigakure

Jeho reakce Takikageho nepřekvapila. Jen tak tam stál. Byl už připravený se bránit, ale než stačil cokoliv udělat, objevil se tam Seito a oba je přenesl.Muselo se něco stát... Přemístil se za Kaitashiho a rychle ho přenesl, aby ho nezasáhly jehly. Potom se jen tak zadíval do nebe. Ještě se potkáme Akiyuu... Ta myšlenka byla tak klidná. Nebyl tam ani náznak vzteku. Madaro...ty mě budeš pronásledovat i po smrti... "Jdeme..." Řekl ke svému společníkovi. Ten je kývl a oba zmizeli v obláčku prachu.

Jakmile jsem došel několik metrů před Takigakure, sedl jsem si zde na zem a čekal na zbytek, byla to výhodná pozice jelikož nás zde nikdo neviděl

Připravil jsem se za Azumou a čekal.
Vypadá to tu hezky..

těsně po Alliim dorazil taku který si stoupl za mne jak měl ve zviku
''vypadá to že ztrácíme členy''

"Není času nazbyt, musíme pokračovat v misi, abychom tu nebyli několik dalších hodin. Souhlasíš?" podíval jsem se na Azumu a pak se zase rozhlížel po okolí.

vytáhl jsem jsem si papírek na který jsem napsal vzkaz zafině aby v žadném případě nešla do vesnice sama, papírek jsem zavěsil na strom a po té jsem se protáhl ''ve třech to bude těžší než jsem čekal'' protáhl jsem se ''doufám, že nejsi neschopný'' řekl jsem Alliimu

"Chlape, v pohodě.. se mnou to půjde jako po másle," mrkl jsem na něj, "asi můžeme."

''tak, kde navrhuješ začít hledat ?'' otázal jsem se jej a začal jsem se připravovat na boj

"Máme moment překvapení, ale asi by nebylo moudré rovnou útočit.. co to zkusit nenápadně projít?" zašklebil jsem se, "možná je to blbý nápad, ale nic jiného mě nenapadá. Máš nějaký plán ty?"

"Dobrý a originální nápad," kývl jsem na něj hlavou, "tak se do toho dejme."

vytáhl jsem všechny kunaie a zabodal jsem je do země vedle sebe následně jsem si vytáhl svitek a položil jsem jej na obvod přes všechny kunaie a něco jsem na něj napsal, následně jsem tyto kunaie i se svitkem zakryl trávou, jelikož jsem měl kunaiů opravdu dost, nebylo třeba aby on přidával své ''tak, je to ještě lepší, žádný odpočeť nemáme, kunaie se aktivují po té co udělám jistou pečeť''

"Hai, rozumím," sledoval jsem jeho práci a byl připraven ho následovat.

Já a Taku jsme se zvdálily ještě trochu od vesnice a po té jsme ji začali obcházet na opačný konec, který bude v té chvíli nejvíce průchozí

Přemístil jsem se na strom a vyčkával, až Azuma s Takuem dodělá jeho práci.

vytvořil jsem několik pečetí a celý svitek, který byl na kunaiích se rozsvítil červeně

Všiml jsem si kunaiů a bylo mi jasné, že je vše hotovo. Připravil jsem se ke krytí a vyčkával.

Naďalej som nasledoval Azumu.
Zatiaľ sa zdá, že všetko ide ako má.