Hlavní brána

Přišel jsem k bráně a směřoval rovnou do Kiri. (přesun)

Bol som v Henge premenený na obyčajného remeselníka ktorý niesol kopitá do stajne.

Volným krokem jsem došel k bráně. Bylo mi líto, že jsem pár věcí nestihl zařídit před svým odchodem. Ale pokud se vrátím, určitě to všechno napravím. Teď ale nemůžu jinak. Bude lepší když se se všemi rozloučím.

Bude to pro ně méně kruté, než kdybych najednou z ničeho nic zmizel.

Prošel jsem bránou a ohlédl se za sebe. Možná vidím Konohu naposledy.

Tak Tsuyoshi, kolik lidí už jsi zlikvidoval? Máš mě na seznamu jako dalšího?

Přesun

Přišel jsem k bráně a mířil rovnou do vesnice.

Smeroval som preč z dediny bol som v henge.
-presn cesta

Prešiel som cez hlavnu bránu vo svojej podobe.

prešiel som cez hlavnu branu a smeroval som k budove hokageho

Bol som pri bráne a zmizol som

Přiletim a potichu přeletim bránu aby mě ty shinoby neviděli.

Pomalu jsem došel k bráně, se všemi věcmi, co byly potřeba a vydal se jistým směrem.
Pomalu se už stmívalo, zatažená obloha, avšak zapadající slunce prosvítalo skrz mraky a tvořilo dojem překrásných červánků. Naposledy jsem se otočil na Konohu a vyrazil.

.Přesun.

Dobelhal jsem se zpět do Konohy. S naprosto šťastným, ale strhaným a unaveným výrazem se podíval na bránu. Prošel okolo stráží a šel domů.

(přesun)

Došla jsem k bráně a opřela se o ní.
Pozdravila jsem strážné a chvíli jen sledovala oblohu.
V prstech jsem z nudy či nedbalosti tvořila chakrové jehly.
Opravdu uklidňující činnost.

Když ostatní dorazili tiše jsem je následovala na misi.

(Opravdu tu v osm být nemůžu, tak takhle. Pak bych se měla objevit.)

Dorazil som sem aj z Ronguom

Přišla jsem před hlavní bránu a rozhlížela se kolem. Jsem tedy zvědavá kdo všechno se ještě objeví...

Očima jsem přelétla po ulicích Konohy. Vždycky přemýšlím, jestli ji nevidím naposled. Je to normální?

Mlčela jsem a čekala.

Přibíhal jsem, udýchaně pozdravil stráže a hned na to se zarazil.
Velice jsem zpomalil a nahodil na Mikomi podezíravý pohled. To ne snad. Mise? S ní? Aspoň, že už vypadá dobře, akorát ten drdol bych dal pryč...
"Ahoj Mikomi."

Objevil jsem se kousek od nich a zamával na ně. ,,Promiňtě za zpoždění. Znáte to." Usmál jsem se a pokračoval. ,,Takže, Naomi se sehnat nepodařilo. Tak uvidíme jak se to povede. A teď k misi. Kakuzu ovládá pět elementů a podle zvěstí má meč Samehadu. To doufám víte co znamená." Podíval jsem se na ně.

"Ahoj Allii..." pravila jsem poněkud nepřítomně.

"Pět živlů? Samehada... Hai... chápu..." pravila jsem trochu nepřítomně. Je jen jeden živel ze kterého mám opravdu respekt ale...

,,Jo, a ještě když tu není Naomi, tak velení máme na starosti já a Allii. Obrátil jsem se na Mikomi a Shijin. Když má Samehadu tak boj na blízku bude těžký, takže jak se do něho dáte, tak se musíme navzájem krýt. To platí pro všechny. Nebude to lehké. Možná se už nevrátíme, tak si užívejte možná poslední chvilky tu v Konoze." Nahodil jsem vážný výraz.

Díval jsem se na příchod Seita. "Rozumím."
Pohled jsem na chvíli zaměřil na bránu Konohy a na moment se zamyslel.

"Tragéde." procedila jsem skrz zuby.

S takovým přístupem bych z Konohy nevytáhla paty. Otočila jsem se směrem k lesům před Konohou.

Už vím jak to dopadne. Jakmile půjdu do boje na blízko, zadupe mě nejen náš drahý nepřítel ale ještě útoky ostatních... Budu muset být rychlejší než obvykle...

,,Klííd Mikomi. Snažím se naladit pozitivní náladu." Usmál jsem se na ni. ,,No, podle posledních zvěstí byl spatřen u nějakého útesu, tak to tam omrknem. Ták, s chutí do toho a půl je hotovo." Vyšel jsem pomalu směrem od brány. ,,Následujte mě." (přesun i Shijin)

"Nálada jak ve voze pohřebáků..." ironicky jsem se ušklíbla a trochu se uchechtla. Naposledy jsem se ohlédla a vyrazila za ním.

přesun.

Tiše jsem se zasmál a vyšel Seitovým směrem. "Se mnou se nemusíme ničeho bát," řekl jsem naprosto vážně.

.Přesun.

Rozhlédla jsem se po Konoze.
Očima jsem mapovala sochy minulých Hokage a sama pro sebe se ušklíbla.
K tomuhle je třeba se vrátit. Ať je Uchiha nebo ne. Krom toho... Ještě pořád musím svého studenta spoustu věcí naučit...
Yuniiku vyrazila stejně se mnou.
Doufám, že v Iwě mají pár volných ninjů.
Po té myšlence už jsem se soustředila jen na cestu.

(Přesun)

Ohlédl jsem se na Konohu a pohled mi zabloudil na hlavy Hokage.
Dědo, náš klan bude opět slavný!
Pohlédl jsem na třetího a pak zmizel.