Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


> sídlo má 2 vchody/východy.
Hlavný vchod je veľká brána, cez ktorú je možné dostať sa na pozemok z ulice.
Vedľajší vchod je zadný vchod, o ktorom vedia len členovia klanu Hyuuga a Hokage.

> Celé sídlo je ohraničené múrom.

> Po incidente s Mikomi je celé sídlo chránené hliadkou, dvaja členovia klanu hyuuga, na úrovni chuuninov (vedľajšia rodina).

> Momentálne už žijú všetci členovia klanu Hyuuga na jednom pozemku, člen vedľajšej rodiny môže mať dom pokojne vedľa člena rodiny hlavnej.

> Členovia vedľajšej rodiny nemajú zákaz učiť sa techniky ako Kaiten či 64!

> Novou hlavou klanu Hyuuga sa po smrti Naomi stal Hyuuga Futoshi, aj to sú dôvody istých zmien.

"No... pôjdem ich pozrieť, ale ešte neviem. Musím pre nich niečo vymyslieť." Na chvíľku sa obzriem na chodbu, kde sú dvere. "Ak pôjdeš, tak pôjdem aj ja, trošku do dediny."

"Dobrá. Já měla v plánu stejně něco sníst a pak jít nejspíš domů nebo si zatrénovat." Usmála jsem se a šla jsem ke vschodovým dveřím. Tam jsem počkala na Fustohiho.

Prišiel som za Yoko a dvere som otvoril. "Ak by si šla trénovať mohol by som ísť s tebou, samozrejme je to na tebe."

"Budu jen ráda.." Odpovím s úsměvem a vyjdu ze dveří.
(Přesun)

Usmial som sa a šiel som za Yoko. Počas cesty som sa na ňu sem tam pozrel.
(Presun)

Kráčal som okolo sídla, okolo pozemkov, no na pozemok som nevkročil ani len prstom na nohe. Tu žijú, tu sa zoskupujú... ako otec hovoril, potrebujem člena hlavnej rodiny.Tí sa poznajú jednoducho, nemajú pečať. S úsmevom na tvári som si z vonku obhliadol sídlo klanu Hyuuga a pomaly som sa pobral do inej časti Konohy.
(Presun)

Přišla jsem před sídlo a občas pozdravila známé tváře ze svého klanu. S některými jsem prohodila pár slov. Netrvalo však dlouho a osamněla jsem. Seděla jsem před vchodem do sídla, pozorovala oblohu a přemýšlela proč se tak moc chci stát S ninjou.

Opřela jsem se o zídku, dala si ruce za hlavu a hodila nohu přes nohu. Tomuhle říkám relax. Zhluboka jsem se nadechla a zaháněla pocity vzteku, který na sebe někdy mám. Však já to zvládnu. Nemusím se kvůli tomu užírat, dřív nebo později to na S ninju dotáhnu.

A proč vlastně?

Důvod leží za mými zády.

pomalu jsem došel do sídla a již takto večer tu nikdo nebyl po chvíli jsem uviděl Mikomu jak stojí opřená o zídku ke mě zády... po tichu jsem k ní přišel a prstem jsem ji trkl do ramene
''ty si ta dívka ?''

Rukou jsem se ohnala po osobě, která po mě šťouchla. Pochybuju, že se stačila vyhnout Juukenu... Rychle jsem uskočila o pět metrů dozadu a už s aktivovaným byakuganem jsem viděla osobu v černém plášti.

"Ale? Copak tu děláme?"

položil jsem ruku na místo kam mě udeřila
''na procházce... a zahlédl jsem vás''

"Tak napřed cestujeme kvůli drinkům, teď se procházíme kousek od klanu Hyuuga?"

Jestli se chce porvat, mám přece jenom výhodu. Stmívá se...

''a co tu děláte vy takto pozdě sama ?''
otázal jsem se

"Když dovolíš, tak já tu bydlím." dodám nevrle.

''no to už mě došlo podle toho bolestivého Juukenu'' trochu jsem se usmál

"Co chceš? Ještě jeden Juuken? Pro změnu třeba mířený na srdce?" taky jsem se pousmála. Sama jsem nevěděla do jaké míry to myslím vážně a do jaké si dělám legraci. Každopádně tohohle podivína nesmím nechat projít.

''a vy by jste nechtěla třeba zlomené zápěstí ?''
řekl jsem a měl jsem v úmyslu jí tim trochu šťouchnout

"A to si myslíš, že na tebe budu čekat až mi zlomíš zápěstí?" udržovala jsem si odstup.

"Vyhrožovat, to by ti šlo." odpovím znuděným tónem a složím pečetě.

''Vy jste si začala s vyhrožováním''
řekl jsem

"Pochop, že jsi maximálně podezřelý. Kdybys byl na mém místě, uděláš to samé."

Je mi líto, ale nemůžu jinak...

"Fuuton: Daitoppa!"

Směrem k cizinci se řítil silný vzdušný proud. Měla jsem v plánu ho odfouknout pěkně daleko, nebo ho alespoň rozbít o strom.

díky mým reflexům jsem stihl během chvilky vyskočit na budovu a větru se vyhnout ''a nebo také ne'' řekl jsem když jsem stál na budově
je dobrá

Na zemi zůstal pěkný bordel. Hlína zůstala krásně zkypřená. Jen sázet kytičky... Díky byakuganu jsem přesně viděla, kam ten divnej týpek uskočil. Podívala jsem se na něj. Ihned jsem vyskočila za ním na střechu. Byla jsem od něho vzdálená zhruba na tři metry. Zaujala jsem bojový postoj typický pro náš klan. Měřila jsem si soupeře a přemýšlela co udělám.

''nebuďte tak agresivní slečno''

"Kdyby ses nechoval tak jak se chováš, možná bych nebyla tak podezíravá." pravím a dál v pozoru vyčkávám.

''kdyby ses nechovala tak jak se chováš, možná bych teď nestal na budově''
řekl jsem a usmál jsem se

Svěsila jsem ruce volně podél těla. Kdyby mě chtěl napadnout, mohl to už dávno udělat.

"A jak ses choval k podezřelým cizincům ve své vesnici ty?" neodpustím si rýpnout.