Hokageho kancelář

Kibō už vyběhl ven a já neváhal a šel jsem se taky sbalit.*Yosh....Mám techniku učně samotného Hokage-sama...! pomyslel jsem si a na mé tváři se po delší době ukázal nenucený úsměv.Pak jsem vyšel ven.
(Přesun)

(Dobře Kwazzo není online, počítám s tím, že odešel z kanceláře, teď je tu jen Mikomi a Seito. Děkuji! xD)
"takže Mikomi, prosím..mohla by ses podívat a informovat mě o tom, kolik času mi zbývá? Včera jsem mluvil s Itachim." Dodal jsem, jen co jsem si vyhrnul rukáv na levé ruce.

"Veľmi pekne ďakujem. A prepáčte už idem. Sayonara!" Vezmem zvitok so zmluvou a odídem.
(presun)

Vešel jsem do kanceláře a pohled mi okamžitě padl opět na tu ruku. Jen jsem stál a čekal co řekne Mikomi.

Aktivovala jsem byakugan a prohlédla si tu ruku.
"Dobrá zpráva je, že pečeť pořád drží. Bohužel nedokážu odhadnout na jak dlouho, nejsem v tomhle odborník. Podle toku čakry... hm... zdá se mi, že nebýt té pečetě, jste v tom minimálně po rameno Hokage-sama. Myslím, že byste měl pořád chodit na kontroly k Alliimu." dodala jsem starostlivě.

"Ano, takže mám takových..Rok dva času, určitě." kývl jsem hlavou a pousmál se.
"Nicméně..Včera, večer..jsem v zrcadle zahlédl tvář..Tvář Orochimara." ušklíbl jsem se.
"Třeba se mi to zdálo, ale cítím, že sílí. No, a mám dobrou zprávu já. Itachi říkal, že se musím nechat pohltit, bojovat s ním. Musí mě vyčerpat a čekat, až se ukáže on sám. Pak mě toho dokáže zbavit...Každopádně, to bude zajímavé. Za žádných okolností, mě nesmíte nechat utéct z vesnice. Na Radě Jouninů, to později probereme."

Celé jsem to vyposlechl a pohled mi padl opět na zem. Ani jsem nevěděl jestli na to něco odpovídat.

Rok? Dva? Nezbývá mi než spoléhat se na Itachiho... Já nemůžu udělat naprosto nic, jen čas od času na vlastní oči vidět, jak se to zhoršuje. Příšerné. Bylo by možná lepší nic nevidět.
"Hai, Hokage-sama. Určitě všichni udělají maximum..." pokývala jsem hlavou.

"Dobře, děkuji vám. Mikomi, můžeš jít na misi, Seito dostane svou." pousmál jsem se.
Hrabal jsem se chvíli v papírech na stole.

Mírně jsem se uklonila a odkráčela ke dveřím.
"Nashlednou. A děkuju za vaši trpělivost." pousmála jsem se vzpomínce na své ukecané studenty. Ale budou dobrý tým. Poté už jsem zmizela.
Přesun.

Když jsem slyšel, že budu mít misi, tak jsem zvědavě k němu zvedl pohled. Dobrá, aspoň se odreaguji. ,,Co to bude?"

"Takigakure, útočí na hranice Země Ohně. Nicméně, je to dost malý národ, Ohnivá Armáda hranice statečně brání, ale tady je zásah Shinobi nutný. POtřebuji, aby si se zbytkem tvého týmu zlikvidoval šéfa Takigakure a donutil starší, aby podepsali kapitulaci." podal jsem mu připravenou smlouvu.
"Vzdají se Konoze, tímto rozšíříme své hranice, jejich útok se skvěle hodí."

,,Dobrá. Snad se někdo z týmu ukáže." Vzal jsem smlouvu a strčil ji do kapse. ,,Ještě něco?"

"Snad jen..Dávej pozor." pousmál jsem se.
"Kdyby něco, máš můj Kunai, ne?"

Pokusil jsem se usmát. ,,Už dávno ne." Poškrábal jsem se na hlavě. ,,Tak trochu, no to je jedno."

"Tak tady je jeden." vytáhl jsem ze své brašničky Hiraishin no Kunai a podal mu ho.
"Ale, ty už dávno nejsi ten malý, roztomilý chuunin, kterého jsem učil na cvičišti." pousmál jsem se. "Nepotřebuješ mou ochranu, protože to zvládneš sám."

Vzal jsem kunai. ,,Přesně tak. Ale tak nikdy nevíš." Otočil jsem a přešel ke dveřím. ,,Půjdu čekat k bráně snad tam někdo přijde." Lehce jsem se pousmál a otevřel dveře. ,,A ty se zatím snaž zůstat, tak nějak v celku." Vyšel jsem ze dveří a zamířil pryč.(přesun)

"Samozřejmě.." mám ještě čas. ušklíbl jsem se a pak pořádně protáhl.
Aáách..chce to nějaké vzrůšo.

Pomalším krokom som prišla až ku kanclu Hokageho.. nevzrušene aj keď celkom nervózne som postával pred dverami po čom som len zaklopala a čakala som či ma niekto vyzve k vstupu..

S Ayame jsme dorazily do budovy, kde bývá Hokage. Přišly jsme před jeho kancelář, zaklepala jsem a opřela se o zeď. Hmm... neslyším že by tam někdo mluvil, doufám že ho neprobudíme... zamyšleně jsem se dívala z okna.
"Snad dorazí brzy, nerada bych vás sem táhla takovou dálku a ještě obtěžovala čekáním." pousmála jsem se.

Dorazili jsme před kancelář. ,,S tím se nedělejte starosti.'' Usmála jsem se na ní. ,,Klidně počkám.''

Otráveně jsem si zívl a vyzval dotyčnou osobu ke vstupu.

Vošla som do vnútra po čom som za sebou iba zavrela dvere.. mala som tu prebrať dve veci.. a nechcela som aby o tom počul aj niekto iný.. Hokage-sama.. oslovila som ho potichu pri čom som pristúpila kúsok bližšie.. prišla som sem kvôli.. shinobi menom Akihiro Kazuki.. povedala som a čakala som ako na to zareaguje..

přišel jsem ke dveřím a zaťukal a čekal na hlas hokageho-sama

"Hmm..Zdravím, ano, Akihiro je v naší nemocnici. Přišel jsem, kvůli tomu, že chtěl zjistit, co ve skutečnosti je. Když se o to Yamanaka pokusil, vymkl se kontrole, chtěl všechny zabít a vykřikoval nesmysly. Poté jsme ho podrobily genjutsu a zdá se, že zabralo." obeznámil jsem jí se skutečností.