Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Povzdechla jsem.
"Zranila jsem se sama, použila jsem svou nejsilnější techniku."

"Ale ja som na to zautocil takze to je v podstate moja chyba ... a divim sa ze si sa nenahnevala ... "
Ja som bol ale na seba nastvany dost dobre .

"Baka... Já bych toho arogantního pitomce nejraději vycpala a vystavila ve výloze jako výstrahu." přimhouřila jsem oči.
"Ale mír je mír... " ¨
Pak jsem naklonila hlavu na stranu.
"Ale ani vykastrovat ho by nebyl špatný nápad."

"Vazne je lepsie sa ta niekedy bat ."
Skumavo som si ju prezrel .

Uchechtla jsem se.
"Já vím... Ale ty nemusíš, to jen on." naklonila jsem hlavu mírně na stranu.
"Skoro bych si přála, aby udělal něco, čím by porušil mír..."
Heh, začínám po smrti jeho bratra toužit víc než on.

Nahlas som kychol , citil som stale steklenie v nose bola tu dost velka vona .
"Umm ... tak ked ho vidim nemusi spravit ani to a uz idem po nom "

Provinile jsem se ušklíbla.
"Už jsem hodná... " přiblble jsem se pousmála.
" Mám pocit, že mi v nemocnici dali prášky..."

Prudce jsem zavrtěla hlavou a blesklo mi v očích.
"Miluju hvězdy..."

Zasmial som sa .
"To uz o tebe viem .... ale tu odtialto su dost dobre vidiet "

"Sugoooiii....." lehla jsem si a sledovala nebe.
Přitom jsem ale měla chuť začít poskakovat okolo.
Těch prášků mi dali totiž trochu víc.

Ja som pobavene pozoroval ju ,
"Si taka ... cilejsia dnes .. "

"Já?" trochu nechápavě jsem se porozhlédla a posadila se.
Nervózně jsem si prohrábla vlasy.
"Jak to myslíš?"

(Krásné ráno XD )

"Umm zdas sa mi taka zivejsia a to odost "
Zasmial som sa .
"Tebe to v tej nemocnic len prospieva "
(Aj tebe )

"Vážně?" rozzářila jsem se a zvedla oči k obloze.
Chvíli jsem zírala na měsíc.
"To Slunce je dneska nějaké bledé..."

Chcela som mi velmi smiat .
"To je totizto mesiacik ...
Ktory sa na teba usmieva "

"To je od něj hezké..." zasněně jsem se pousmála.
"A proč svítí měsíc ve dne?"

Zacal som sa smiat .
"Ze si si tam v tej nemocnici nieco dala ?"

Pomalu se mi začínalo rozjasňovat, no nebylo to ještě nic moc.
"Jen jsem si vzala prášek na bolest hlavy, no..." podívala jsem se na něj psíma očima a ani nevěděla proč.

Zvedla jsem tři prsty.
"Ale byly lů...růžové." zamrkala jsem. Pořád na mě účinkovaly.

Stale som na nu pobavene pozeral .
"Tak to bud rada ze som tu teraz ja a nie niekto iny kto vie co by sa stalo "

Nechápavě jsem se na něj zadívala.
"Co by se mohlo stát?"

"Umm asi nic to len ja mam zasa bujnu predstavivot urcite "
Odpovedal som a rozmyslal som ako odbocim od temy aj ked mozno ani nebude treba

Zahleděla jsem se na strom v dálce.
"Nevypadá jako pes?"