Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Nevěřím ti, že se toho vzdáš napořád." pozvedla jsem obočí.
"Máš v očích, že ne."
Možná to vypadá, že jsem s těma bílýma očima úplně slepá, ale není to tak...

"Dobre ... ale to nevadi teraz sa nechystam nic a to myslim vazne ...
A aj tak aj ked je kage porazim ho ...
On sa upjal iba na ohen takze si neublizime ..."
Iba ak .... vie druhy stupen ...a to dufam ze nie ... lebo to by som asi neprezil ani ja .
Usmial som sa aby som skryl svoju obavu .

Povzdechla jsem.
"Já už vážně nevím, co si mám myslet... Ale slib mi, že až ztratíš hlavu a rozhodneš se jít do toho, řekneš mi to, hai?"

"To nemůžu." ušklíbla jsem se.
"Ale když mi to neslíbíš, stejně to budu vědět." pokrčila jsem rameny.
"Myslím, že na to tě znám dost dobře, abych poznala tohle."
A stejně se styděl... Vím to...

"Ne, protože já bych se nemstila." pokrčila jsem rameny.
"Už jsem ti říkala, že se raději vzdám sebe než bych ublížila svým přátelům a to bych svým odchodem udělala. Řekni, ty bys mě nechal odejít?"

"Nie nenechal ... a aj tak ako si vravela ty by si sa aj tak nesla mstit "
Usmial som sa

"Ale kdyby, nenechal bys mě." vítězně jsem se usmála.
"Takže to ani po mě nemůžeš chtít."

Vzdychol som si a potom som sa usmial .
"Ale aj tak nemozem nic slubit ... ale teraz ked viem co si vravela nespecham s tym "

Přikývla jsem.
"To jsem ráda... Tak co ta mise? Nebo bysme si mohli půjčit nějaké svitky." pousmála jsem se.
"Já osobně se už dlouho neučila jiné techniky než klanové."

Kývla jsem a dala ruce za hlavu.
"Už jsem se dlouho neučila žádné Jutsu s vránami. Docela mě zajímá, jak se můžou měnit na shurikeny, i když genjutsu se nikdy nenaučím. Na to nemám talent a ani ho nemám ráda."

"Mikomi-neesan a náš havran Edgar, celým srdcem jí oddaný." pousmála jsem se.
"Pak přišel nápad, Sanzengarasu no Jutsu a nakonec má malá Hiiko. Tedy teď už malá není."

"To kdybych věděla..." rozesmála jsem se.
"Chci se zeptat Nawakiho, jestli je to se shurikeny Genjutsu... Pomalu se v tom přestávám orientovat." ušklíbla jsem se.

"Slyšela jsem o nich." zamyslela jsem se.
"A myslím, že opravdu existují."
Nemluvila o něčem takovém ta žena, která na konci války bojovala s Hokagem?

Pokrčila jsem rameny.
"Nikdy jsem se o nich nesnažila zjistit víc. Mě by stejně byly k ničemu."

"Ale tobě by se k ohni určitě hodil minimálně ten ohnivý, i když bych ti spíš doporučovala vodu, abysme to nějak zkrotili." zvonivě jsem se rozesmála.
"No... Asi to necháme na zítra, půjdu spát."

"Zítra." pohodila jsem vlasy.
"Ostatně, mám zatím pořád volno..."
S tím jsem zamířila k sídlu.
"Krásný zbytek večera!"
Ještě jednou jsem se otočila a mávla mu na rozloučenou.

(Přesun)

"Maj sa!"
Zakrical som na nu aj ked bola daleko a ja som sa siel prechadzat Rongu ma doprevadzal .