Lesy v Yuki

First topic message reminder :

Cesty všude možně po sněžné zemi

Hlavou jsem lehce otočil na stranu"Ten sníh je otravnej"Řekl jsem otráveným hlasem"Jo vypadá že jo"Lehce jsme odřekl a díval se na nebe.

Prohlídnul sem si ho pozorně a neviděl sem žádnou čelenku shinobiho..." Jsi z Yuki?"

Jo aj ne záleží na situaci."lehce jsem se pousmál a vstal ze sněhu"Proč ty si snad z Yuki nebo nějakej lovec odměn?"Podíval jsem se na něj sharinganem.

Při pohledu na jeho sharingan mi začala vřít krev ale hned jsem se uklidnil..."Ne nejsem ani jedno nemusíš se bát" mrknul jsem ..."někoho tady hledám mohl by si mě dostat do vesnice? ".

Začal jsem se smát"Ani tě neznám a mám tě dostat do vesnice?Navíc vypadáš slabě tak nemám zájem s tebou bojovat"Vipl jsem sharingan,ale kolem nás byla tma a Tatsuo byl kolem stromu a byl jím čím dál víc přitiskován.

"Vohoo brzdi ne tak zhurta nepřišel jsem se špatným úmyslem jen tady někoho hledám".

Vipl jsem genjutsu a zasne jsme stáli ve sněhu"Hm a proč tu osobu hledáš?"

"To je kapánek osobní ale třeba když mě dostaneš do vesnice tak ti to řeknu" zase jsem mrkl a přátelsky se usmál.

Hm sice mě to nezajmá,ale proč ne pomůžu ti,ale poď za mnou."Lehce jsem se pousmál a vedl ho.

tiše jsem ho následoval

Dotoulal jsem se k lesu.
"Tady je ale zima.To jsem si ze všeh vesnic na světe musel vybrat zrovna tuto."
Nandal jsem na sebe pevněji plášt a nasadil kapuci.
"Tak jakmile přejdu ten les .Prozkouším sám sebe v senzibilskych technikách,sám jsem zvědav co jsem se stihl naučit".
(presun)

S Tatsuem jsme v lese trénovali snad 2 dny v kuse a lépe se poznali.Sice né nějak extra,ale myslím že jsme si začali důvěřovat.Jediné sice co jsme trénovali bylo Taijutsu,ale i tak si myslím že jsme se oba zlepšili.

v bílém kožichu, na kterém byli vyšity růžové kamélie. Došla jsem už na dost poničené místo

"Ruki!" zvolala jsem

Zaslechl jsem své jméno a šel jsem na místo volání"Ano?

"Neměl by ses už vydat na zkoušky." podívala jsem se na něj

"Ale předtím se půjdeš najíst kdy si jedl naposledy?" měřila jsme si ho pohledem

Asi 2 dny?Vlastně ne opekl jsem si tamtoho vlka.Ukázal jsem směrem na menší ohniště a pak jsem rukou ukázal na Tetsua.

"No aspoň jsi praktickej. Měl by jsi vyrazit na cestu myslím že zkoušky budou letos nuda chtělo by to tam víc oživit určitě víš jak to myslím." mrkla jsem na něj

Ne nevím hodlám tam jen jít a odejít nic víc nic míň"Pousmál jsme se na ní"Zkoušky jsou otrava a nemaj smysl"Pomalu jsem aji s Tetsuem odešel.

"Proto říkám abys je trochu víc oživil ať jsem an tebe pyšná." otočila jsem se na něj s úsměvem a šla jsem zpět do sídla

No jo furt"Lehce jsem jí zamával a s Tetsuem jsem odešel na zkoušku.

zamávala jsem mu taky

Hm a kdo je ten druhý? povytáhla jsem obočí a odešla zpět do sídla (přesun)

Došel jsem k lesum.Pořad jsem měl pocit jako by mě někdo sledoval snažil jsem mít před ním náskok a to se podařilo měl jsem před ním slušný náskok.Takže jsem měl čas na připravení patí.Když jsem byl malý vyrustal jsem v divočině a to jak jde vidět se oplatilo.Sněh jsem si dával do ust ,aby nešlo vidět jak dýchám.Pasti byli připravené a ja byl na bezbečném mistě.Poskládal jsem pečetě Oboro bunshin(technika mlžných klonu)Tady se to moc neoplatí ,ale lepší než nic.

Senzibil do šel do na místo kde cítil jeho chakru nejvíc. Položil do sněhu a zahrabal jeden z krystalů a pak pokračoval dál a pak se zastavil když ucítil že se chakra přestala pohybovat a dával si dobrý pozor co se bude dít

Na shinobiho vystřelily z za stromu jehly.Tak to začína.Shinobi se vyhl a potom sem poskládal pečetě vyhodil deštníky do povetří Jouro Senbon -dešt ticíce jehel.
S deštníku na shinobiho začalo padat tísíce jehel.Deštníky jsem rozházel tak aby se tomu nemohl vyhnout.Měl jsem ho tam kde jsem ho chtěl mít.Kole něho bylá samá pást a řítilo se na něj do toho několik tisíc jehel..

ANBU doběhl z vesnice během útoku zanechal tedy jendnoho ze svých klonů aby okamžitě varoval Otokageho a druhého klona, kterého vytvořil, aby vše sledoval z povzdálí a já mezitím vyťukal pečetě Zankūkyokuha
"Zacpi si uši!" křikl jsem na senzibila věděl co dělat ihned si dal sluchátka na uši a já vypustil zvukovou vlnu která všechny jehli odmrštila na majitele