Brána Yukigakure

First topic message reminder :

Brána,kterou hlídají 2 strážní ninjové na úrovni Chuunin a 1 ninja pes.

"Dobře, dobře... To už raději beru tu první možnost." donutil mě k menšímu úsměvu.

vzdychl jsem si a vydechl si horkž vzduch do dlaní změnila se...nevím čím to je...nejprve se mi snaží něco zatajit...teď je takhle odtažitá....co tak špatného jsem udělal ? ptal jsme se sám sebe

Po rozhliadnutí na krajinu som začal pocitovať velmi zvláštny pocit samoty opustenia možno aj malo táto krajina taky vpliv ked som sa pozeral na nás troch len ot dosvečovalo.

Tahle mise je celá špatně. Jen další chyba. Nemělo se to stát.
Střídavě jsem je hypnotizovala pohledem.
A hlavně jsem neměla brát na misi je. Tedy ne na tuhle.
Zavřela jsem oči a zase se tvářila smutně.
Už se v sobě nevyznám. A kdo za to může? Nejdřív chci být věrná pak je mi toho zase líto a tak pořád dokola. Nevím, zatraceně já nevím.
"Tahle mise je chyba." zavrčela jsem dostatečně nahlas, aby to oba zaslechli.

Mal som pocit že ju niečo trápi a ne len ju ale každého z nás viem že to bola moja prvá misia a nemal som asi žiadne slovo no bolo starosti hodiť za hlavu a sustrediť sa na to hlavne podišiel som k ním."Raikage-sama Tsuchikage-sama aký je postup tejto misie a čo je hlavným cielom?":

"Najdu Everesta a zabiju ho." na nic víc jsem se nezmohla a jen jsem tak zírala do prázdna.
"Špatně, špatně, špatně! Raději mě měl Kusanagim proklát srdce, tohle by se pak nestalo." přecházela jsem sem a tam jako lev v kleci.

V tom Jastráb zmizol a ja som so smutným pohladom zazrel do zeem a napol pesť chce sa mu postaviť ona sama ved jeho sila je neskutočná a dohvie od kedy od vtedy zosílil pri pohlade na mrtvolu Raikageho jedneho alebo druhého ma prevládol ešte vačší smutok.

už jsem se neovládl a chtěl jí dat fakcu těsně před obličejem zastavil a pohladil ji "Nic nebyla chyba !...všechno co se děje má svůj smysl !..prosím nech si to"

Zachvěla jsem se a odskočila.
Momentálně jsem nejméně ze všeho potřebovala, aby se mě někdo dotýkal.
Chtěla jsem vraždit. Vraždit, do něčeho praštit nebo si znovu zničit kancelář.
A tentokrát ještě důkladněji.
"Svůj smysl? Já už nevím, co ho má. Má ho má vesnice, to ano, ale ne mé chování. Kdybys neodešel nikdy bych se nez..." ztuhla jsem a nedořekla.
Ne, tohle jsem vážně říct nechtěla.

O nedlho ma to prešlo a pozeral sa na nich pripadalo mi to ako keby som sa pozeral na genínov.

"nez ?....nezamilovala ?...to je to co si tajila ?"

Zničeně jsem se na něj zadívala, nasadila si klobouk Kage a shrnula ho co nejvíce do očí.
"Konec hádek, vyřešíme to ve vesnici. Vlastně já. To, že nevím, co cítím je má věc a já se ji musím vyřešit." ušklíbla jsem se a pak jsem se začala smát.
"I když on mne stejně nechce, takže..."

slopil jsem oči "jo...tak až si to laskavě ujasníš dej mi vedět" zastavil jsem se a otočil se zády...potřeboval jsem to rozdýchat..v klidu

Nepočuval som moc o čom sa bavyli no jedno som vedel musíme využiť každu sekundu čo máme k dispozicií."Raikage Tsuchikage potreboval by om vedeť ake elmenty ovládate a vymysleť ako kombinovať naše utoky pretože dobre vieme že bývali Raikage neni žiadne drevo".V tom som sa zapozeral na nich či ma budu brať vážne a pomožu alebo nič.

Aha... Tak buď neposlouchal nebo mu to nedošlo... Nebo mne opravdu nechce, ale to už přece víme. Zatraceně...
"Katon, Raiton, Kuroi Kaminari." povzdechla jsem.

"doufám že se ti nic nestane" šeptl jsem...možná to slyšela možná ne....bylo mi to jedno...v tu hle chvíli jsem taky chtěl vraždit šel jsem pomalu opačným směrem

Zajímalo mne, kam jde, ale ptát jsem se nechtěla.
Doufám, že stane, dodala jsem v duchu.

zamířil jsem směrem ke Kumokagure...měl jsem o ní strach....ale nemohl jsem se vrátit...to prostě nešlo..."snad se o ni postará" se sklopenou hlavou sjem pokračoval

Ako sa pozerám Tsuchikage moc neni na spoluprácu."Dobre takže Raikageho sila spočiva v mnoho jutsu a hlavne rýchlosti korej sa nikdo nevyrovná.Ale ked ho obklučime a každy použijeme kusok tak by sa ho určite dalo zastaviť a potom už bude pokoj".V tom som sa pozrel na Raikage usamil sa a položil je jruku na rameno."Všetko dopadne dobre uvdidíte".V tom som sa pozrel na Tsuchikage."A vy kam idete chcete nás opustiť a nehať nas 2 sa postaviť Raikagemu?takto by sa nemal chovať Tsuchikage a myslíte si že som to nezbadal že vám záleži na Raikage prečo neostanete čo ak sa stane že ja ju nedokážem zachrániť a ona zomrie čo potom!!!!!!".

"Jestli teď odejdeš..." podívala jsem se Zukovým směrem.
"Zboříš všechny mosty a bude... Konec. Je... Konec." povzdechla jsem a zachvěla se.
Měla jsem co dělat, abych se udržela na nohou.
Vděčím mu za život, já vím...

"ale pokud vím..tys tomu mostu zbourala nosné sloupy" zastavil jsem se stále zády k nim

"Tsuchkage-sama pri všetkej ucte ak teraz odídete bude to ako keby vzbura proti spojeným národom a v tom prípade si taky človek ako vy si nezasluži nosiť post Tsuchikage".

Ninjové rychle přišli před bránu
Co potřebujete?

Super došli zrovna najviac nevhod no stále som nespuštal oči s Tsuchikage.

Otočila jsem se na příchozí a na ty dva vrhla vražedný pohled.
Dost, dost, dost! Toto je úroveň...
"Rádi bychom se setkali s vůdcem vesnice." mírně jsem se uklonila.
"Nanadaime Raikage, Rin Kagayaki."