First topic message reminder :

Rukiho?! Zaklonila jsem hlavu. ,,To snad ne..Zase jsme ztratili stopu, kso!" sykla jsem spíš pro sebe a zavřela oči. Stejně jsem byla od ostatních dál.

"Byakuri!" doslova jsem zaječela.
Viděla jsem, jak vytahuje výbušný lístek.
"Zatraceně!" udělala jsem pečetě a dřív než si ho stihla nalepit na čelo se na kolem něj "obalila" má chakrová vrána a zabránila mu vybouchnout.

(Héééj proč mi to vždycky zaprdneš )

Ksó! Řekle pečeť, opět jsme běželi. Za cesty vytáhla z pouzdra kouřovou bombu a hodila ji na zem. Rychle vytáhla dva kunaie. Něco zamumlala a kunaiese rozmnožily a vzlétly do vzduchu. Byly mířeny přímo na nás. Opět něco zamumlala a kunaie se zabodaly do celého mého těla...

(Ani náhodou XP Ne, dokud jsem online )

Pečeť samozřejmě zapomněla, že Byakuuganu kouřová bomba nevadí.
Já si mezitím vytvořila velkou chakrovou vránu, jejíž křídla ji objala, zachytila tak všechny kunaie a zablokovala chakru, takže se Byakuri nemohla hýbat.
Já zatím běžela k ní.

(Uééééééééééé xDDDDDD)

Když se to všechno stalo, pečeť se stáhla a opět zfialověla. Strašlivý vřískot jsem pociťovala jak já, tak chakrová vrána (Pokud je s tebou nějak spojená tak i ty )
Aaahahhhhhhhhhhh!!!!!!

Chytila jsem se za hlavu.
Které pako napadlo vymyslet tohle!
Soustředila jsem se na lékařskou chakru a vrána získala smaragdový nádech.
Stiskla jsem ruce v pěst a jen s největším sebezapřením se v té chvíli zmohla na Juuken a zase chakru pečetě zablokovala.

Vydechla jsem, dopadla na zem a připravovala se, že jestli zjistím, kdo tu pečeť udělal, zabiju ho. A ještě před tím mučit a rozčtvrtit. A otrávit samozřejmě. Čajem na střevní potíže.

"Čo sa to tu deje!?" Zastal som pred Byakuri.
Dúfal som, že dnes bude kľudný deň.

"Tsuchikage-sama..." úlevně jsem vydechla.
Sláva, konečně někdo, kdo by o tom mohl něco vědět.
"Je neuvěřitelně těžké někomu zabránit v sebevraždě..."
A co sem pletu tohle?
Trhla jsem hlavou a vrátila se do reality.

"Byakuri má na zádech podivnou pečeť. Nutí jí dělat věci, které nechce. Kupříkladu lepit si výbušné lístky na čelo." při té vzpomínce jsem se musela sarkasticky ušklíbnout.

"Pečať, ktorá núti človeka k samovražde?"
Ešte som o nej nepočul, ale nie som predsa medik.
"Nachádza sa v tábore špecialista na pečate?" Spýtal som sa skôr sám seba.

Pomalu a křečovitě jsem se zvedla. Opět díky, Shijin. Tsuchikage-sama, musíte mi pomoct.. Už to moctkrát nevydržím. Nebýt Shijin, jsem už potřetí mrtvá.. Dívala jsem se na rameno a pečeť byla zase větší...

"Tsss... Tak především tě nepustím ani na krok." kysele jsem se ušklíbla.
"A za druhé nezvedej se, protože máš ještě pořád zablokovanou chakru."
Jestli to takhle půjde dál, nebudu schopná bojovat...
Pokusila jsem se o úsměv.
"A za třetí musíme najít někoho, kdo s tím bude schopný něco udělat."
Co nejdřív...
Tázavě jsem se na Tsuchikage zadívala.

Plácla jsem sebou znovu o zem. Nějak odblokovat to asi neumíš co? Řekla jsem a pokusila se zasmát se.

"Umím..." šibalsky jsem na ni mrkla.
"Ale odmítám to udělat, dokud budeš mít na zádech tu pečeť."

"Hledali jsme ji, ale prý ještě spí." pokrčila jsem rameny.
Budit jsem ji opravdu nechtěla, ale ani jsem nechtěla někoho ohrozit.

Poslouchala jsem ty dva. Ano, Tsuchikage-sama.
Z toho Shijinina útoku mě bolelo celé tělo..

Povzdechla jsem.
"Gomene... Neměla jsem jinou možnost, těch kunaiů bylo příliš abych je zdálky vyblokovala." Vytvořila jsem drobnou chakrovou vránu ze smaragdové chakry.
Mírně jsem se pousmála a ona vzlétla.
Přistála jí na rameni a "vpila" se do něj. Mělo jí to pomoct od bolesti, ale ještě nějakou dobu ji pečeť neohrozí, protože jsem ji chakru zastavila třikrát po sobě.

Vylezla jsem ze stanu a slastně se protáhla. Usmívala jsem se, měla jsem dobrou náladu. Rozhodla jsme se jít trochu projít po táboře a taky jsem chtěla najít Byakui a zeptat se, jak to všera bylo^^.

Rozhliadal som sa po tábore a všimol si prichádzajúcu Kazekage.
"Kazekage-dono, prosím, poďte sem."

"Ano?" přišla jsem k němu a zvědavě pozvedla obočí. "Děje se něco?"

Mírně jsem se uklonila na znamení pozdravu.
"Stručně řečeno Byakuri má na zádech pečeť, která se ji snaží zabít."
A málem se jí to povedlo...

"Prosím?" zamrkala jsme nevěřícně. "Takže to včera... aha.." rozešla jsem se k druhé dívce. "Předpokládám, že nevíš od koho ji máš?!" přiklekla jsem si k ní. "Ukaž mi ji..."

Konečně přišla Kazekage. Ne nevím. Řekla jsem a otočila se k ní zády. Vyhrnula jsem si kimono a pečeť přes celá má záda zasahující už až přes ramena byla vidět.

To už je zase větší než předtím?
Prohlížela jsem si ji znovu Byauuganem.
"Kazekage-sama, neměla jsem jinou možnost, než jí zablokovat chakru, takže teď se nejspíš neaktivuje..."