Rukiho?! Zaklonila jsem hlavu. ,,To snad ne..Zase jsme ztratili stopu, kso!" sykla jsem spíš pro sebe a zavřela oči. Stejně jsem byla od ostatních dál.

Rozcuchala som Seitovi vlasy.To je dobré,som rada že sa aspoň ty vrátiš domov... povedala som tajomne pretože som si spomenula odkiaľ som a zasmiala som sa nahlas.

(Mmm jen pro upřesnění mám teď hnědé vlasy kvůli přebarvení ^^ )

Jeho starost mě opravdu rozesmála, na druhou stranu jsem pocítil chuť ho zabít. Přešel jsem k němu a zašeptal mu do ucha.
"Mlč, nebo tě zabiju." pak jsem se unaveně zhroutil na židli. "To člověk po tobě musí něco chtít, aby tě chtěl vidět? Ne.."

"Jo, u tebe jo." přeměřil jsem si ho dost podivným pohledem.
"Jsi v pořádku?"

Usmál jsem se na ni. ,,To mi připomíná. Nenechali jsem Sawaii v jeskyni?" Podíval jsem se jí do očí a znovu se usmál. ,,A jen tak. Co teď budeš dělat?"

Promnula jsem si spánky. A je to zase v tahu.. Chtělo se mi plakat a křičet... ale ustála jsem to. Konec konců... tohle nebylo poprvé, kdy mi šance utekla mezi prsty... stejně to nevzdám!

Začaly se mi zavírat oči.
Neměla jsem chuť na cokoli myslet a hlavou mi probíhali jen depresivní myšlenky.
Možná i díky nim mi tak ztěžkla víčka. Po chvíli jsem se přestala snažit zůstat vzhůru a usnula jsem.

"Na tvou otázku ti odpovím trochu jinak. Tělo se zregenerovalo. Tahle válka je vyčerpávající." pak jsem před ním poklekl a sklonil hlavu.

"Jo, válka je vyčerpávající, já jsem ještě pořádně ani nebojoval." vytřeštil jsem oči a natáhl se ke stanovému plášti.
"Sakra, ty úchyle, takhle na to vlítnout, vždyť je otevřená plachta, všichni sem uvidí!"

Sawaii niekam zmizla,ona už je taká.Já?Rozhodla som sa pomstiť Reine za to že ma oklamala,pôjdem ju nájsť a skúsim ju poraziť... povedala som zamyslene

,,Reinu? Co si pamatuju, tak Reina asi není nejslabší." Zakroutil jsem hlavou. ,,To chceš jít proti ní sama? Vždyť to může být taky tvoje smrt."

Ignoroval jsem jeho nadrženost. Baka! "Sarutobi Sasuke..prosím, nauč mě jednu techniku!" vyhrkl jsem s hlavou pořád skloněnou.

(Vojsko se přesunulo sem? )

Už byl klid,noc a zima dopadalo na toto bojové pole.Všude ze rotahovaly stany a všichni se chystaly ke spánku,teda skoro všichni...Přišel jsem k Pilice a přitáhl ji k sobě.''Bude to dobré..''Povzubivě jsem se usmál a poukázal hlavou na můj nově postavený stan.''Není to žádný luxus,ale místo tam je pro tři lidi,a navíc dokonce provizorní dečka s polštářkem,já si dám pod hlavu ruce'',zatvářil jsem se nerozvážně a políbil ji na čelo.

Pousmála jsem se. "Díky..." kníkla jsem a rukama se chytila jeho trička. Hlavu jsem si položila na jeho rameno. "Už toho mám dost... chci někam... pryč!" vzdychla jsem.

Zatvářil jsem se trochu zklamaně.
"Nejdřív se posaď, budu mít z toho divoký sny. Jakou techniku?" podezřívavě jsem na něj podíval. Co ten idiot plánuje, škoda, že ne to, co jsem očekával. Ani vzít si mě nechce. S ironií jsem pak promluvil. "Velký Sedmý Hokage chce po mě, užasném shinobi naučit techniku, ale Hokage-sama, nedělejte si ze mě legraci."

Podišla som k Shijin, len som sa pousmiala keď som zbadala ako jej začala klesať hlava a opatrne som ju zobrala na ruky.. Odpočiň si.. musíš byť unavená.. zaškerila som sa a začala som sa rozhliadať po nejakom stane alebo tak.. ostatných som už moc nevnímala až na Himi ku ktorej som sa pomaly rozkráčala zo Shijin v rukách..

Chodila jsem kolem stanů a koukala, ke komu bych se vešla. Žádný stan jsem neměla. Klidně bych spala i na zemi. Procházela jsem zrovna kolem stanu, odkud byl slyšet zajímavý rozhovor. Trošku jsem nakoukla a plácla sebou smíchy o zem. Viděla jsem dva muže. Jeden stál a druhý klečel a jeho hlava směřovala přesně TAM... Nemohla jsem se přestat smát, ale zacpala jsem si hubu rukou, aby mě neslyšeli.

Čo viac môžem urobiť?Nemôžem len tak nečinne sedieť a pozerať sa ako vojna pokračuje,teraz keď viem odkiaľ som a kto vôbec som nemôžem ju nechať na pokoji,urobila dosť zlého za tento život čo som dostala a musím to napraviť,aj keby že pri tom zomriem.... povedala som a znova som ho rozstrapatila

"Huh...?" Nechápavě jsem otevřela oči a nějak se dostala na zem.
"Co... Děje se něco?"

Sedl jsem si. "Už jednou jsem ti řekl, mlč, nebo tě zabiju." zasyčel jsem." Nauč mě prosím, Shiki fuujin."

Vyšla jsem ze stínu stromu a došla až k těm hrdličkám a především Tsuchikagemu.
,,Hokage je v pořádku. Zraněný a vyčerpaný, ale je v pořádku." pousmála jsem se mírně a počkala, než ke mě Lizzy dojde.