Tsuina rezidence^^

Dokráčal som sa pozrieť na Tsukiko.
"Ďalší panák v dome? Toľko špiny, čo za sebou nechávajú, to vyzerá na dlhé upratovanie."

''děkuji služko'' přišel jsem k Tsukiko a vytáhl jsem si několik ryo a strčil jsem jí je do kapsy ''něco si za to kup'' po té jsem se o točil na neznámého člověk s milím úsměvem
''a vy jste kuchař ?''

slyšela jsem známí hlas tak jsem vyšla ze salonku a uviděla HIraka

"Hiraku! Co tu děláš? Přestaň s tím." dojdu k němu a šeptnu "Omluv se Otokage laskavě." šeptnu hrozivě

Po hlave mi stiekla kvapka potu.
Jediný, kto je tu slúžka, som ja!

''no né, šéfka'' objal jsem Reinu ''tak rád vás vidím a řekněte vašemu personálu ať se chová lépe''

Vzala jsem peníze a podívala se na ně. "Pormiň hochu, drobný si nech!" hodila jsem je na něj s úsměvem a sedla si ke stolu. "Kaguyo, prosím přinesl bys mi čaj? Ten indický ze zlaté krabičky! A pak prosím tě ukli´d.. pán si nezul boty a zničil mi nový perský koberec... mimochodem to co jste mi dal by nestačilo ani na odvoz do čistírny!" další sladký úsměv. "Jděte klidně do pracovny, a´t neruším.."

Hej! A ja voľno nedostanem?!
Hlboko som si povzdychol.
"Hai, hai, madam," veľmi pomalými krokmi som sa vydal na cestu dlhú.

setřásla jsem ho z objetí a ukázala mu na dveře pracovny pak se otočila na Tsukiko

"Moc se ti omlouvám." řeknu upřímně a jdu naštvaně z aním

''tss, neomlouvejte se té služce, tak hluboko by jste neklesla přeci'' peníze jsem si vzal a uklidil ''ani za dýško není vděčná'' po té jsem se odebral do pracovny

otočila jsem se vražedně z aním

"Koupím ti nový koberec." slíbila jsem a šla za ním zabouchla jsem za námi dveře

"co tu děláš?" zeptala jsem se ho chladně

''nó víte'' natáhl jsem se k jedné váze a začal jsem si ji prohlížet ''šel jsem tak kolem a napadlo mě že se za vámi stavím'' vrátil jsem vázu na místo ''cestou jsem zabil pár lidí'' přišel jsem k Reině ''chudáci, měla jste vidět jaké měli smutné tváře když byli mrtví, bylo mi jich skoro líto, tedy, před tím než jsem zabil jejich děti, po tom už nebylo'' zamyslel jsem se a začal jsem tančit ''skvělí pocit, tančím, lítám'' vyskakoval jsem do vzduchu a tančil jsem balet ''raz dva tři, raz dva tři''

u hlavy se mi objevila kapka

"Takže co přesně po mě chceš?" zeptala jsem se nadále chladným tónem

''lítám'' vyskočil jsem do vzduchu ''chtěl jsem vám říct už jsem zabil všechny lidi kteří vyvra- lítám-'' vyskočil jsem opět ''ždily můj klan'' přišel jsem k ní a objal jsem jí a začal jsem brečet ''nikdy jsem se necítil tak dobře !!''

"a já tak trapně pusť mě." řekla jsem chladně

''ale no tak'' vyzvedl jsem ji do vzduchu ''budeme tančit''

začali mu krystalizovat ruce

"poslední varování." řekla jsem pevně

položil jsem ji na zem ''s vámi není žádná legrace šéfko ! jste jak zahořklá stará bába která neumí žít život '' začal jsem tancovat

"jsem jen nohama prvně na zemi, nedokázal si nic extra, laskavě se uklidni jsi na návštěvě." řekla jsem tvrdě

''nic extra ? konečně jsem volný, volný jako pták a ne zavřený v kleci jako vy''

"myslíš si že jsem v kleci? já jsem vrah svých rodičů"

''to je smutné'' pověděl jsem při tančení

"ani ne" odvětila jsem bez cit

přestal jsem tančit ''jste tak chladná, to se mi na vás líbí''

"to se líbí spoustě mužů"

ušklíbl jsem se ''dá se tu někde přespat ?''