Tsuina rezidence^^

"Věděla jsem jaký je rizko zlá strana o tom věděla, ta druhé ne. Uměl si dát pozor. Zase jsem ale taková sukničkářka když to řeknu slušně, že mi ho nahrazují jiní muži a jako bonus pak cítí to co cítím teď já když je s někým jiným podvedu. Což mi přináší potěšení."

Pousmála jsem se. "Psychika moje milá! Hledáš někoho, kdo to plně pochopí a aby ses sama uklidnila, deláš to co nejvíc nenávidíš jiným! To je normální!" pousmála jsem se mile. "Na tom není nic špatného! Já své mládí promarnila u Orochimara, proč by se dívka tvé krásy měla držet jednoho?"

"Tak to jsi první která mě k tomu nabádá to se divim, ale díky za podporu." usmála jsem se o poznání klidnější

Zasmála jsem se. "Usedlá můžeš být v padesáti, ale ty jsi mladá! Co jiného z života máš? Honit se, zabíjet, hájit své cíle, sílit... to přece není život! Užij si, dokud máš čas!" posumála jsem se. Dívala jsem se na její bledou tvář. "Měla bys jít spát, vypadáš unaveně." zvledla jsem se. Pak jsem vyšla na terasu svého domu a dívala se na nebe.

"Já nejsem unavená." oponuju jí a opřu se o židli a sleduju plameny v krbu

přišel jsem k Rezidenci
tak, tady by měla být, už mi to dává nějaký čas je najít
pomyslel jsem si a zaklepal jsem na dveře

Uslyšela jsem klepání. Kaguya byl někde v tahu, Rufus to samé a Rei seděla u krbu. Vzdychla jsem, odešla z terasy a šla otevřít.
"Ano?"

byl jsem skrytý za dveřmi ve tmě a nebyl jsem vidět

Mírně jsem se pousmála. "Budeme si hrát na schovávanou, nebo co?! Na to už jsem trochu velká...!" opřela jsem se o rám dveří.

vykoukl jsem jsem hlavou ''baf''

Pozvedla jsem obočí. "Lek? Smím vědět, kdo jste a co ode mě chcete?" líbezně jsem se usmála.

''je tam Reina ?'' otázal jsem se

"No... předpokládám, že ano... ale na mou otázku jste stejně neodpověděl! Kdo jste?!" přimhouřila jsem nebezpečně oči.

''člen akatsuki'' pověděl jsem

"Předpokládám, že vám rodiče při narození věnovali i jméno!" znovu jsem se pousmála.

''Hi-ra-ku'' pověděl jsem zřetělně

"Děkuji, mohlo to být rychlejší!" ušklíbla jsem se. "Pojďte dál..." otočila jsem se a vešla do domu.

vešel jsem za ní a zavřel jsem za námi dveře

"Měla by být v salonku..." vyšla jsem po schodech nahoru a zabočila doleva. Vešla jsme do místnosti, příjemně vyhřáté krbem.

šel jsem za ní ''vy jste její služka ? kolik se dá vá služkám dýško ?''

Lehce jsem se usmála. Dneska je těch omylů už MALINKO dost. "Jsem paní tohohle domu^^!" usmála jsem se klidně. "A Otokage v jednom!" dodala jsem potom mile.

''no věděl jsem že Reina je bohatá ale až tak že si pořídí jako služku Otokage to ne'' zamyslel jsem se a opřel jsem se o rám dveří

"Nevypadáte jako dementní ignorant, ale pro jistotu vám to zopakuji ještě jednou, aby jste to pochopil. JÁ-VLASTNÍM-TENHLE-DŮM!" Odsekávala jsem každé slovo, jako bych mluvila s mentálně postiženým. "Chápete?" dodala jsem zase s úsměvem.

''aha, vy jste ten ... jak se jmenují ... ano ! pán tohohle domu že ? kolik vám Reina platí ?''

Jen jsem se lehce usmála.
Co kdybych toho ignoranta připravila o hlavu? Stejně v ní postrádá mozek!
Klid Tsukiko!
"Pojďte, Reina je tamhle...!" prošla jsem salonkem a přistoupila ke křeslu. "Rei? Máš návštěvu!"