Hlavní brána

Jo dobře."Vyvolal jsem phoenixe a naskočil na něj,protože se mi nechtělo chodit.

Prošli jsme přes bránu s poklidem a šli jsme na místě s Tatsuem.Tak tady je"Řekl jsem Shijin a podíval se na Tatsua.

"No konečně myslel jsem že tady usnu."Zasmál jsem se.Potom jsem se podíval na Shijin."Rád tě zase vidím.Potřeboval bych stebou něco probrat."usmál jsem se na ni.potom jsem ještě vrátil pohled k Rukimu."Mohl by si nás nechat chvíli osamotě?"

Hm jo jasně"Strčil jsem si do uší sluchátka a čekal před bránou.

"I já tebe." věnovala jsem mu mírný, zároveň tázavý úsměv.

"Doufám že tě moc neotravoval."Usmál jsem se na ni.

"Vůbec ne, jsem ráda, že vás dva vidím." koutky úst mi ten den již poněkolikáté cukly do mírného úsměvu.
"Jak se máš?"

"Jde to.Ale jsem tu na misi takže bych s tebou něco potřeboval probrat."

Jen jsem přikývla.
"Pozorně poslouchám." dodala jsem po chvíli ticha pro jistotu a v očích mi to zajiskřilo obvyklou zvědavostí. Zkrátka jsem byla nenapravitelná.

"Víš jak jsme si vykládali o těch stranách?Nechci se teď na žádnou přidávat a proto nechci aby byla nějaké válka nebo něco.Musím vědět co ví konoha o Oto.Samozřejmě sem se mohl zkusit dostat do vesnice a nějak to zjistit ale jak jsem řekl nechci riskovat válku a nebo boj proto jsem přišel za tebou myslím že jsi dostatečně rozumná aby si mě pochopila."mile jsem se na ni podíval

"Ano, chápu tě." pokrčila jsem rameny.
"Ale příliš ti nepomohu. Nevím o Oto vůbec nic krom občasných informací o misích."

"A nemohla by si mi zjistit co ví váš Hokage prosím?Nedávno totiž infiltroval Oto jeden z vašich shinobi a já bych nechtěl aby z tohodle vypuklo něco většího."

Dorazil som pred bránu a čakal som či niekoho neuvidím.

Před bránou přistál drak tvořený z chakry, uprostřed něj se bezvládně vznášelo moje tělo. Sotva drak dosedl jakoby se do něj vrátil život. Začalo se hýbat a drak se hýbal synchroně s ním. Na malý okamžik nebylo jasné, jestli tělo ovládá draka, nebo drak tělo. Pak jsem se ale začala pomalu snášet k zemi a čakra byla "nasávána" zpět do mě. Trošku jsem se protáhla a usmála se na kluka který stál přede mnou. Tušila jsem, že je to on. Nakonec tu přeci jen byl dřív.
Zdravím, jsi z Kemono no sato? Jestli ano, mám ti předat tohle od Yatsuho. A taky ti vyřídit že jsme nový parťáci, usmála jsem se na něj a podávala mu svitek, který mi Yatsuho dal. Čekala jsem, až se vyjádří.

Hneď ako som prišiel pred bránu som si všimol 2 ninjov, ale kedže vyzerali priateľsky tak som im len kývol na pozdrav a pokračoval som ďalej lebo som bol stále viac a viac hladný" však keby niečo brána je strážená" pomyslel som si a pokračoval som ďalej smerom k Restauraci (Presun)

"Ne, to po mne nemůžeš hádat." pomalu jsem zavrtěla hlavou.
"Ty hlídáš svou vesnici, já svou. Reina zabila mou sensei a její tělo nechala ležet přede mnou. Zraňuje to a díky tomu chápu, proč nejsou naše vesnice spojené. Odpustila jsem jí to... Ale copak mohu udělat něco... Cokoli... Co by zradilo mou vesnici? "

Seděl jsem na větvi a díval jsem se přes
zeď na vyšší budovy, které se nacházeli
v Konoze konoha, město jež má na
rukou krev mnohých z řad shinobi, avšak
stále se tváří jako křišťálově čistá
mé tělo bylo zneviditelněno pomocí techniky,
avšak byakugan, sharingan, nebo senzibil
by mě mohl najít, což mě ani moc netrápilo
vesnice, jež zplodila nejsilnější zloduchy
tohoto světa, se staví mezi nejhodnější
v mé mysli jsem se uchechtl

"Ano chápu tě.Ale nechci po tobě aby si vesnici zradila jen mi zjisti co víte o Oto.Přece z tohodle nechceš další krveprolití nebo ano?"Jak jsem do dořekl ucítil jsem čakru někoho dalšího byl někde ve větvích ale moc pozornosti jsem mu nedával přece jen taky jsme tu nebyl zcela mírově.

Prekvapene som sa pozeral na jej jutsu...
Ano som z Kemono no Sato...

Zobral som od nej zvitok, takže partáci to bude zaujímavé

Usmála jsem se. Na něj.
Doufám, že ano, musíš mi ale vystětlit, co máme za misi. Yatsuho to nechal na tobě.
Upravila jsem si vlasy a usmála se na něj.
Jinak, já jsem Sango, těší mě.

Na chvíli jsem se zamyslela. Pak jsem ale jenom přikývla.
To zní jako dobrý nápad. Ve své druhé podobě budu ale o dost rychlejší, než ty, měli by jsme vymyslet, jak si rozdělit vesnice. Navrhuji, aby jsme končili v Kumogakure no sato. Potom vytvoříme pro každého cestu a když tam jeden z nás nebude, půjdeme pozpátku po jeho cestě, čímž mu půjdeme vlastně naproti tomu druhému.

Môžeme si dať vediet pomocou summonov ako sme na tom...
Máme málo času takže odovzdám list Hokagemu a potom pôjdem dalej...
Neboj sa nejak to vyriesime usmial som sa.

Pokrčila jsem rameny.
Jak myslíš. Ale pamatuj, Kumogakure je konečná zastávka.
Obrátila jsem se směrem od Konohy. Začala se ze mě zvedat čakra. Ještě jsem se na něj ohlédla přes rameno.
Tak já letím směr Suna.
Už jsem se opět vznášela uprostřed draka, který vzpápětí roztáhl křídla a několika mohutnými mávnutí se vznesl do vzduchu.
(přesun)

Zábavná pousmial som sa a mieril som do kancelárie... (Presun)