Jazero

"N-nie radšej nič." Usmial som sa a tiež som si ľahol na chrbát.

Potichu som sa zasmial a cakal som co sa bude diat

Překvapeně jsem zamrkala, ale dál se na jeho nedokončenou větu nevyptávala. Dívala jsem se stále na tu překrásnou oblohu, než mě něco napadlo. Znovu jsem se otočila na Futoshiho, který když ležel, tak ode mě nebyl moc daleko.
"Futoshi? Já, asi je neslušné se takhle vyptávat, ale.." Ale jsem moc zvědavá.. "Jak to, jak to, že se dokážeš tak rychle přesouvat z jednoho místa na druhé?" Vrtalo mi to už dlouho hlavou a až teď jsem sebrala odvahu se zeptat.

"Uum?" Z chrbta som si ľahol na bok a pozeral sa priamo na blondínu pri mne. "Chceš, to vážne vedieť?"

Pozeral som na senseia No mna by to tiez velmi zaujmalo ako to je mozne Pousmejem sa a cakam co sensei povie

Na chvilku jsem zaváhala a uhnula před jeho pohledem, který mě často znervózňoval. "Možná.. Zajímalo by mě to, ale pokud to nechceš rozvíjet, nevadí.." Usmála jsem se a vzhlédla.

"Mne nevadí povedať ti to, ja len... že je to trošku inak, nebolo to tréningom." Na moment som zatvoril oči.

"Aha.." Odpověděla jsem. Nechtěla jsem ho přemlouvat k tomu, aby mi to řekl. Místo toho jsem se jen pousmála. "Ne všechnu sílu získáme tréninkem.." Řekla jsem zamyšleně a vybavila si přitom Kekkei Genkai nebo prokletou pečeť.

"Hmmm." Posadil som sa a chvíľku rozmýšľal. Napokon som si dal dolu vrch oblečenia tak, aby som bol od pása hore nahý. V strede hrude, kúsok doprava od srdca, som mal jazvu v nepodarenom tvare y. "Vidíš ju?" Otočil som sa k Yoko, tak, aby ma videla.

Nahol som sa aby som aj ja videl na senseiovu hrud a zrazu som padol zo stromu a skotulal som sa z kopceku Au!

Otočila jsem se k Futoshimu a přitom jsem se snažila potlačit to mírné zčervenání. Naklonila jsem hlavu na stranu a pohledem jsem zakotvila na té malé jizvě. Přikývla jsem.

"Jazva... tam zostane pravdepodobne na vždy, no ide o vec, ktorú mám pod ňou." S úsmevom som sa pozrel na Yoko. "To je časť sily..."

Vylezem zas na kopcek a pozrem sa na jazvu Waau Poviem a jemne sa jej dotknem

Chytil som Shinjimu zápästie a ruku mu dal ďalej od seba. "Shinji, čo to robíš?!"

Poslouchám ho Futoshiho a na chvilku mlčím.
"Část síly?" Zopakuji zvědavě po chvíli a taky se letmo usměju.
Pak se prudce posadím, když si všimnu, jak sem někdo rychle přiběhnul. Vylekaně sebou trhnu, ale pak se uklidním.
Vždyť je to jen Shinji, ale on přeci ještě před chvilkou seděl támhle..
Na chvilku se ohlédnu a nechápavě zavrtím hlavou.

"Yoko... rád by som ti povedal viac." Obzrel som sa na Shinjiho. "Ale ak by ti to nevadilo, tak neskôr..." Už by sme mali ísť...

"Dobře.." Usmála jsem se a vstala. Prohrábla jsem si rozcuchané vlasy z toho, jak jsem ležela a stejně to bylo k ničemu.
"Hokage možná už bude v kanceláři, takže pokud ti to nevadí, mohli bychom se vrátit.."

"Iste rád ťa vezmem." Tiež som vstal a hodil som na seba oblečenie. Hneď na to som jemne chytil Yoko za ruku a zmizli sme.
(Presun)

Kuknem sa ako zmizli a nechapavo som sa pozrel na miesto kde stali A co ja? Poviem si pre seba a pomaly idem do Konohy
(presun)

Takže Rei,já a prcek jsme došli k jezeru..na naše oblíbené místo.
Prckovi jsem dal svobodu a sedl jsem si na kládu a usmál se na Rei "Tak vysvětluj princezno.." usmívám se zatímco mi prcek kouše špičku boty.

"No ... já ..." rozhodnu se trošku si zašvitořit to neuškodí uvnitř sebe se ušklíbnu a nahodím smutný výraz, který přesvdčí každýho "NO víš ... já mám... s ním... no dítě, ale to už je hodně dávno, zapomněla jsem na to." nakloním hlavu na stranu a čekám jeho reakci

Reina Kana napsal:"No ... já ..." rozhodnu se trošku si zašvitořit to neuškodí uvnitř sebe se ušklíbnu a nahodím smutný výraz, který přesvdčí každýho "NO víš ... já mám... s ním... no dítě, ale to už je hodně dávno, zapomněla jsem na to." nakloním hlavu na stranu a čekám jeho reakci

"Eee....heh..hmmm..Tvoje věc" koukám na prcka jak mi žere botu....A tvářím se nasraně....V hlavě mi to šrotuje..tak raději obrátím zrak k vodní hladině a sleduji vlnky.

usměju se a jdu si mu sednout na klín, "Ale no tak jen vtip, abych si tě ověřila, nemohla bych mít dítě v šestnácti, navíc, kdyby to tak bylo už by jsi to o mě věděl." otočím mu hlavu na mě a vroucně ho políbím

Reina Kana napsal:usměju se a jdu si mu sednout na klín, "Ale no tak jen vtip, abych si tě ověřila, nemohla bych mít dítě v šestnácti, navíc, kdyby to tak bylo už by jsi to o mě věděl." otočím mu hlavu na mě a vroucně ho políbím

"Mno fyzicky je to možné...ale věřím Ti..." opětuji vášnivě její polibek.
"Ale znáš ho ne?Toho nového Tsukikageho..či jak..." nadzvednu obočí.

"Jo to znám, chodili jsme spolu na akademii v čajové a byli jsme ... no pár chodili jsme spolu tuším dva tři roky? Pak jsem chtěla odejít, tak jsem se rozešli. Přísahám ti ale, že mezi náma nic nebylo .... " zadívám se mu do očí