Jazero

Obaja sme sa objavili na menšom kopčeku, z ktorého bolo vidno na jazero. K jazeru to bol kúsok a za nami sa začínali zhusťovať stromy, neskôr už tvorili les. Pustil som Yoko ruku a pozrel sa na trblietavú vodu. "Tak čo na to povieš?"

Zjistila jsem, že už nejsme na ulicích Konohy, tak jsem se překvapeně rozhlížela. Kousek od nás jsem zahlédla jezero a les. Usmála jsem se a podívala se na něj.
"Je to krásné místo. Jak jsi na něj přišel?" Zeptala jsem se zvědavě.

"Bol som tu len raz a pripadalo mi to pekné... chcel som ti to ukázať, ale najmä som chcel..." Ustúpil som asi o 4 kroky vzad od jazera tak, aby som mal výhľad na Yoko pred jazerom. "... vidieť toto."

Len sa tak poflakujem pri jazere a pomaly sa vyzleciem tak ze mam iba trenky a skocim do jazera zrazu si vsimnem senseia s nejakou babou tak za nimi doplavam a vydem na breh Dobry Futoshi-sensei! Zamavam na neho a kuknem na tu babu a zrazu si spomenem ze som len v trenkach a cely zcervenam

Pozeral som na Yoko, no náhle som sa obzrel za hlasom. "Shinji?? Čo ty tu??"

Poskrabkam sa na hlave Nooo v podstate sa tu flakam Poviem a nevinne sa usmejem

"Jasne... čo tvoj tréning? Chodenie po vode a základy genjutsu?" Varovne som sa na neho zahľadel, pretože som vedel, že keď som to svoj tým učil, on tam nebol.

Pozrel som sa na neho a trosku som zosmutnel No ja...prepacte Poviem a kuknem na jazero Ale mozem to teraz vyskusat...Predsalen je to rovnake ako chodza po strome Pousmejem sa

"Rovnaké? Ani zďaleka, je to o dosť ťažšie."

Usmála jsem se a pak jsem se překvapeně otočila, když jsem si všimla, že nejsme samy..
To je Futoshiho student? Pomyslela jsem si a zvědavě si chlapce prohlédla.

"Ach Yoko, prepáč.. toto je Shinji, z môjho týmu... genin." Pozrel som sa na Shinjiho poriadne, bol v trenkách. Chjo, ja s ňou nikdy asi nebudem sám...

"V pořádku a ráda tě poznávám, Shinji" Řekla jsem chlapci, když mi ho Futoshi představil a pak jsem stočila pohled směrem před sebe. Podívala jsem se na jezero a po chvilce jsem si zamyšleně sedla na trávu.

Nevadi...ja to zvladnem hned S usmevom sa pozriem na tu babu Aj mna tesi Rozbehnem sa k jazeru a sustredim chakru do noh. Ako urobim prvy krok hned padnem do jazera a na par sekund tam ostanem lezat a potom sa zdvihnem a nepekne sa kuknem do jazera

"Shinji, chakru musíš uvoľňovať postupne, nie naraz. Musíš robiť niečo ako jednotlivé impulzy. Preto je to zložitejšie ako chodenie po stromoch." Ako som mu dal menšiu radu po tom, čo som ho videl neuspieť, prešiel som kúsok ďalej a posadil som sa k Yoko. "Čo na to hovoríš?"

Hmmm Poviem si pre seba a skusim to znova.Chakru zacnem vypustat v impulzoch tak ako mi to povedal Futoshi. Tentokrat som chvilu udrzal...no nie na hladine ale pod hladinou potom som zasa spadol a rychlo som vyliezol z vody a posadil som sa na breh

"Co říkám na co?" Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu a musela jsem se začít smát, když jsem viděla kolikrát Shinji spadnul do vody. Ale když jsem si vzpomněla na ty své začátky a navíc já a voda.. Ano každý si tíhmle zmáčením ve vodě někdy projít musel..
"Pokud se ptáš na to, co říkám na jeho trénink tak.." Znovu jsem se podívala na Shinjiho, zrovna když znovu spadnul do vody. "Jsem ráda, že tohle už mám za sebou.." Zasmála jsem se a zakroutila hlavou, až se mi blonďaté vlasy rozlétli do stran.

Zažmurkal som po tom, ako mi jej vlasy niekoľko krát udreli do tváre, sedel som dosť blízko, takže to bola moja chyba. "N-nie myslel som... to okolo."

Otočila jsem se za Futoshiho hlasem. "Myslím.. Myslím, že je to tady krásné, klidné.. až okouzlující.. Zvlášť teď.." Usmála jsem se a radši už hlavou nekroutila. Stejně mi to nepomohlo, protože se kolem nás prohnal jemný větřík. Odpoutala jsem od Futoshiho pohledu a hlavu zaklonila dozadu. Zadívala jsem se na tmavou noční oblohu a na tváři mi hrál úsměv. Vážně to je tady příjemné..

Znova to zacnem skusat a tentokrat sa udrzim asi tak 5 sekund a potom zasa spadnem a vylezem na breh

To robí naschvál??? Vietor jej mierne nadvihol vlasy a ako sa zaklonila mal som krásny výhľad na jej krk. Radšej som sa pozrel inam.

Po chvilce jsem si lehla na záda a s rukama založenýma za hlavou jsem pozorovala oblohu, na které se konečně ukázali ty malé zářící body. Hvězdy..
"Je tu vážně krásný výhled na nebe.. Hlavně teď.." Řekla jsem Futoshimu a pozorovala ho, když seděl. Jen jsem se pousmála. Byla jsem docela ospalá, ale stejně bych nikdy neusnula. Zvlášť teď ne..

Pozrem sa na senseia a diabolsky sa usmejem urobil som bushin tak aby to nevidel a potom som sa pomaly zakradol na strom za nimi a pozoroval som ich...Klon si sadol na zem a ani sa nepohol

"Vieš..." Obzrel som sa na Shinjiho a mlčal. Potom som svoj zrak uprel na Yoko, no už som vôbec ani necekol. Len som na ňu hľadel. Klona som si nestihol všimnúť.

Otočila jsem se na něj a zvědavě jsem čekala, co z něj vypadne, když svou větu nedokončil. "Ano?" Zeptala jsem se, abych dala najevo, že poslouchám a zase jsem se otočila na záda. Podívala jsem se na Shinjiho vedle, ale nevěnovala jsem mu příliš velkou pozonost.