Divočina

pro **Kiyoko Hokori** Tue 19 Feb - 17:28

First topic message reminder :

Divočinou a ničím jiným nejde nazvat zarostlá, mechy, stromy a kapradím, porostlá oblast, v níž se skrývají mnohá nebezpečenství. A´t už mluvíme o nebezpečných, zdivočelých zvířatech, zrádných roklinách, či úkrytech nukeninů, hledajících azyl. V této části světa nehledejte klid ani bezpečí, musíte být neustále v pozoru, protože není vyloučené, že vás někdo tiše sleduje zpoza balvanu, připraven vás zabít!

pro **Nukenin** Mon 25 Feb - 19:21

Když se Reibi ozval muž se pobaveně zasmál a zastavil se.
"Jo je mrtvá, pod kytičkama, v nebi jak ti to mám ještě říct aby jsi to pochopil vo*le?" Zašklebil se a olízl si rty.
"Bylo ale fajn pozorovat jak z jejích očích vyprchává život." Dodal se zářivým úsměvem, doufal že ve vzteku udělají chybu. S lhostejným šklebem vytáhl katanu a postavil se do bojovného postoje.

Když mu Esu zanadávala ušklíbl se a pak se koukl na přívěšek. "Hvězda? Á už chápu. V tom případě je dost chabé že si se nechala chytit. Asi nejsi moc silná co? Co budeš dělat až jednou kvůli tobě umřou tví nejbližší protože nebudeš dostatečně silná aby jsi je ochránila hm? " Nasadil si zase kapuci a i s přívěškem odešel ke stolu který byl v rohu.

Tentokrát si k ní dřepla ta ženská a zazubila se na ní. "Sleduji chakru těch dvou a mého parťáka. Až umřou dám ti vědět." Mrkla na ní škodolibě a vrátila se na místo.

pro Reibi a Henbi Mon 25 Feb - 19:55

Reibi prižmúril oči, a prezeral si jeho postoj aj katanu. Boli v chodbách, čiže ak to použije...há! Reibi odrazu dvihol ruky, spojil ich v pečať a s pretrvávajúcou nenávisťou z toho, čo začal hovoriť, si v mysli povedal názov techniky...
Ranjishigami no Jutsu. Riekol si, načo ruky vystrel k tomu zmrdovi (už aj viem, ako ho volať! xD). Jeho vlasy sa zrazu zase zväčšili, vytvorili obrovskú hlavu v tvare akéhosi leva/draka, ktorý sa rýchlo vyhrnul na zmrda. Tesne pred ním svoju tlamu otvoril, a ak by všetko šlo dobre, pohltil by ho, načo by začalo dusenie, zvieranie, drvenie a podobné záležitosti!...

pro Michiko Mon 25 Feb - 20:20

Hele..není to tak že bych ti pomáhala. Jen mě vážně vytáčí. Opět se ozvala Nibi...byla poněkud neodbytná.
Nechci tvojí sílu...zvládnu to i bez toho. A hlavně nevím co umí. Kdyby zjistili, že jsem Jinchuuriki mohlo by to dopadnout bledě u pro tebe. Odpověděla jsem jí a nasadila kamenný výraz s kterým jsem je oba sledovala.

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 15:19

Než se nadál stál za jeho zády díky Shunsinu a pokusil se mu vrazit katanu do zad.
"Stejně už jí nezachráníte tak na co bojovat?" Ušklíbl se drze a pohodil hlavou aby dostal vlasy z obličeje.

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 15:29

Odpovedať už nehodlal, a sledoval čo spravila technika. Ušiel ale Shunshinom, a už by ho vlastne aj dostal, lenže to z chrbta rýchlo vyšiel do pol-pásu Henbi, ktorý si z rukáva vytiahol obyčajný kunai, ktorým katanu vyblokoval. Reibi medzitým musel tie vlasy zase stiahnuť, aby sa mohol aj akčne hýbať a bojovať...

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 15:59

Když ho zablokoval podkopl mu nohy a odskočil. Následně k němu hodil pár kunaiů s výbušnými lístky a ty hned vybuchly. Vlastně ho měl jen a pouze zdržet aby ale proč je při té příležitosti i nezabít. Zatím si ale jen hrál a bavilo ho to.

"Jsi nějak potichu...bojíš se?" Ozval se muž a stoupl si. Došel zpět k Esu a chytl jí za bradu aby se jí koukal do očí. "Mluvím s tebou děcko." Zachraptěl a cvrnkl jí do čela.

pro Michiko Wed 27 Feb - 16:06

Sledovala jsme je a přemýšlela co budu dělat. Když na mě promluvil zamračila jsme se a mlčky sledovala jak jde ke mě. Jakmile mě chytl za bradu propíchla jsem ho pohledem a po jeho cvrnknutí do čela jsem potichu zavrčela. Dech se mi začínal zrychlovat a zatnula zuby, vztek ve mě vřel a byla otázka času kdy mísa přeteče.

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 16:33

Vlasy sa stiahli, a Reibi nejako tomu podkopnutiu ani už zabrániť nemohol, takže padol. Ale hneď sa aj dvíhal, pričom sa Henbi aj hneď stiahol a ukryl. Už ale ani nestíhal Reibi uhýňať aj kunaiom, napokon sa ale zase odhodlal použiť štít z vlasov. Preto ho čoskoro zahalil dym a zároveň aj výbuch. Z dymu sa zatiaľ nič nehýbalo, čo ale neostalo nadlho. Teraz využil Shunshin Reibi, dostal sa okamžite pred neho, a spravil výpad smerujúc mu do brucha. Lenže, taký obyčajný úder to nebol...
Tarenken! Zakričal, a ak všetko dobre vyšlo, ten muž mohol pocítiť veľkú bolesť z trojitého úderu do brucha, a musel aj dosť ďaleko odletieť...

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 16:38

Když Esu zavrčela stařec se pobaveně zasmál. "Takhle se chává vězeň? Buď ráda že ještě žiješ..měla by jsi škemrat o svůj život." Zasmál se a trhl rukou kterou jí držel za bradu. "Pros.." Zašeptal a vrazil jí další facku, "pěkně nahlas a možná se nad tebou slituji a budeš jen naše služka." Další facka z druhé strany. Byl to člověk který se vyžíval v ponižování druhých.

Když to vybuchlo a zvedl se prach stiskl v ruce katanu a přimhouřil oči aby lépe viděl. Než stačil ale zareagovat odletěl přes celou jednu chodbu než narazil do zdi a vykašlal krev. Zhnuseně se koukl na krev na zemi a chytl se za břicho. Přece tu ale neumře! Odhodil katanu a složi pečeť, přiložil ruce na zem kde byla krev a následně ho zahalil dým. Z dýmu vyběhly dvě pumy které se na něj vrhly.

pro Michiko Wed 27 Feb - 16:47

Pořád jsem mlčela a s odporem se mu koukala do očí. Nehodlala jsem škemrat o život, nikdy. Jen ať si zkusí mi něco udělat!...K jeho smůle zkusil. Když mi dal facku nic jsem nedělala, měla jsem dost práce s tím potlačit svůj vztek a zároveň i Nibin. Jakmile mi ale dal další z úst se mi vydralo další zavrčení, tentokrát hlasitější. Obalila mě mocná chakra a provaz se pod tou energií rozpadl.
"PROS! PROS O SVŮJ ŽIVOT!" Vystřelila jsem ze země s rukou nataženou k jeho krku.
Zab ho!

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 16:49

Reibi sa rozbehol oproti pumám, teraz toho úbožiaka nenechá ani dvihnúť sa! Najprv sa ale škaredo pozrel na pumy, načo k jednej sám pribehol až úplne blízko. To už ale do nej hneď kopol, čo samo o sebe by na takú pumu normálne nezabralo, ale opäť, Reibi použil Tarenkyaku, čím ju kopol trojito, a puma tak odletela do steny chodby. Tú druhú ale už nestíhal, preto použil rýchlo Shunshin, a už iba dobehoval pár metrov k vyvolávateľovi púm, aby ho mohol doraziť. Obaja dúfali, že ich zvyšná puma nechytí alebo nedoženie, hádam nie...

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 16:56

Když znova zavrčela začal se smát, než se ale nadál okolo ní byla chakra která ale přece nepatřila jí. "Jinchuu...riki." Zasípal a rukama chytl tu její kterou ho držela pod krkem.
Žena spolu s jejím parťákem který se dosud moc neprojevoval sebou cukla a rozeběhla se k nim s kunaiem v ruce. "Pusť ho!" Křikla a ohnala se po její ruce kunaiem.
Její parťák je jen sledoval, musel vymyslet jak tu holku dostat.

Puma narazila do zdi ale její druhá kamarádka hlasitě zavrčela. Tohle si dovolovat k její sestře! Opravdu ho doběhla, vztek jí poháněl vpřed a zakousla se mu do lýtka. Muž zatím poskládal pečeť a proti němu ale i pumě se valila ohnivá koule.

pro Michiko Wed 27 Feb - 17:04

Když stiskl mou ruku svýma chakra ještě jednou "vybuchla" a přimíchala se do ní má vlastní. Nechala jsem si kunai zabodnout do ramene a podrážděně se na ní koukla zatímco jsem zesílila stisk. "PROS za jeho život!" Naklonila jsem hlavu na stranu a jí se okolo krku obmotalo růžové chapadlo. Zaslouží si to!

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 17:17

Reibi tá puma predsa len dobehla, dokonca mu dokázala aj zahryznúť do lýtka. Reibi prekusol bolesť, a jeho brat mu hodlal rozhodne pomôcť, skôr než ich prevalí ohnivá guľa. Obe Henbiho ruky vyšli odrazu z Reibiho nohy, a pume strelili z oboch strán päsťou do hlavy aspoň tak silno, aby ju to dokázalo od-hryznúť sa od lýtka. Ale Henbi ani nemohol hneď čakať, chytil pumu za srsť a či už bola alebo nebola zakvačená na nohe, potiahol ju do strany, a nejako sa mu aj podarilo pumu hodiť pred nich, čiže pred ohnivú guľu. Reibi ale už nevedel tak dobre bežať, veď mu puma kusla do nohy!...
Reibi! Rýchlo! Udri do tej steny! Zahučal mu do ucha, Reibi teda už krívajúc ustúpil o jeden krok k stene, natiahol ruku a udrel do steny, zároveň mu opäť brat pomohol Tarenkenom, ktorým tú stenu prebúral, a Reibimu už nebolo treba vravieť viac. Hneď cez tú medzeru vstúpil do ďalšej chodby, kde ale hneď padol a oprel sa chrbtom vedľa diery v stene. Musel sa teraz vydýchať, zároveň ale aj pozrieť na svoju nohu, ktorú nevidel práve v svetlej stránke. Hádam ta puma nemala besnotu xD...

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 17:32

Když jeho krk stiskla o něco víc stiskl víc i on její ruku a zachraptěl.
Ženu začalo pro změnu škrtit chapadlo. Muž který je sledoval už na nic nečekal. Tohle by teda nešlo! Objevil se Shunshinem za Esu a prudce jí odhodil na stěnu. Složil pečeť a v ruce se mu zformovala kamenná hůl kterou se po ní zase ohnal dřív než se mohla zvednout.

Puma mu odhryzla kousek masa a pak se z ní stala pečínka. Jeho protivník pomalu přišel k otvoru ve zdi a stiskl ruce v pěst. Prorazil stěnou ruce přesně v místech kde se Reibi opíral a začal ho škrtit....škrcení tu bylo asi všeobecně oblíbené xD.

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 17:49

Reibiho nielen bolela noha jak fras, ešte ho aj začal tamten škrtiť. Okamžite ho chytil za ruky, a hocijako ako to bolo možné, sa začal vzpierať a ruky mu odťahovať od krku. To ale nepomáhalo, plán B bol ale k úspechu istejší. Zo zápästí Reibimu vyšlo po jednej ruke, tým pádom vlastne už tomu zmrdovi ruky držali vlastne dve osoby. Viac sily... Reibi sa zaprel, a poriadne ho potiahol za ruky dopredu, čím vlastne musel prudko naraziť o stenu, a pri tom najlepšom prípade pre bratov, mohol si aspoň rozbiť hlavu! Alebo stratiť vedomie, ale mohol mať všelijakú výdrž. Snáď to pomôže. Teraz sa okamžite Reibi posunul od steny, a s rýchlym dýchaním sa chytil za krk. Pritom sa opäť zadíval na svoju nohu, dopadla hrozne. Takto už asi bežať nebude...
Vstávaj! No ták! Esu nás potrebuje! Poháňal ho Henbi, lenže vedel že to nepomôže. Takže z brata vystúpil, vzal si ho na ruky, a obzrel sa. Kam sa teraz vydať?...

pro Michiko Wed 27 Feb - 17:56

Když mě odhodil narazila jsem do zdi a udělala tam menší kráter, z úst mi tekla krev. Zorničky se mi změnily na takové čárky které mají šelmy a zavrčela jsem. Toho dědka jsem sice pustila ale tu ženu moje chapadlo dál drželo, tím jak mě odhodil mě ještě víc naštval. Hlasitě jsem zařvala a chapadlo naposledy zabralo a mělo jí rozdrtit krk.
Než jsem se rozkoukala ohnal se po mě holí, zastavila jsem jí ale rukama a vytrhla mu jí. Mrskla jsem jí po tom dědkovi a rozeběhla se na toho chlápka.

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 18:06

Muž místo toho aby narazil do zdi tou zdí prošel přímo k nim a složil další pečeť a před nimi se vynořily ze země špičaté útvary a tím nemohl ani jeden z nich jít dál za Esu. "Já tu pořád jsem." Zavrčel a přejel si rukou po břichu. Na chvíli ale zpozorněl, cítil chakru která určitě nepatřila nikomu z nich. Na ten okamžik se přestal soustředit na ty dva.

Stařec spadl na zem a chytl se za krk, hlasitě lapal po dechu a kašlal. Žena ale takové štěstí neměla protože jí rozdrtila krk. Její tělo dopadlo na zem a z úst se jí valila krev.
Muž který teď proti Esu stál složil pečeť a před ním se objevila kamenná stěna do které měla narazit.

pro Michiko Wed 27 Feb - 18:24

Narazila jsem přímo do zdi která začala pukat a rozpadla se. Odhodila jsem toho muže pryč a vrátila se ke staříkovi. "Tak a kdo teď bude prosit?" Zavrčela jsem k němu a rukou kterou jsem měla obalenou chakrou Nibi i mojí jsem mu prorazila břicho. Ještě! Nibi byla přímo u mříží a snažila se převzít celou kontrolu.

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 19:54

Henbi musel naďalej stáť, inak by sa napichol na špice aj s Reibim. Šťastie, že vôbec nebežal. Rozhodol sa aspoň na chvíľu si vymeniť role s bratom, musel to spraviť, inak by sa nepohol...
Zastúp ma. Šepol mu, načo už stál pred tým mužom už iba jeden z bratov. Henbi. Ten sa na neho nenávistne díval, priam horšie než Reibi, predsa len mal Esu radšej...tak trochu väčším spôsobom. Všimol si ale aj to, že prestal ten chlapík dávať pozor. Šanca sa ihneď naskytla!
Teraz, Reibi! Henbi sa odrazil od zeme, priskočil k nemu a vlepil mu do tváre čo najsilnejšie vedel, nebezpečné to bolo už aj bez Tarenkenu, ktorý ale samozrejme nechýbal. A tak to schytal trojitou peckou, pričom sa ešte stále na neho tak díval. V hlave mal vetu v podobe asi ako "To je za tie reči, ha*zle". Aj by to povedal nahlas, ale načo míňať slová?...

pro **Nukenin** Wed 27 Feb - 19:59

Esu protivníka odhodila na zeď, ten se svezl na zem ale žil. Když se věnovala staříkovi který zachroptěl když mu vrazila ruku do břicha vyškrábal se na nohy a vytáhl menší katanu. Hlava se mu od toho nárazu motala ale dopotácel se k ní zezadu a bodl.

To, že se přestal soustředit mu bylo osudné. Nestihl včas zareagovat a dostal ránu a rovnou trojnásobnou. Odletěl o pár metrů dál a už se nezvedl. Ačkoliv žil byl mimo a nebyl schopný dál bojovat.

pro Michiko Wed 27 Feb - 20:03

Vytáhla jsem zakrvácenou ruku z jeho břicha a nechala krev dopadat na zem. Ohnala jsem se protože jsem ho za sebou postřehla a jednu slabší mu ubalila, jenže jsem ucítila ve svém boku katanu. Ať už jsem měla vztek sebevětší a Nibi přebírala kontrolu pomalu jsem se koukla na katanu a zatajila dech. Zorničky se mi začaly vracet do normálu a stejně tak se začala stahovat moje i Nibina chakra. Vykašlala jsem další krev a dopadla na kolena. Chtěla jsem se katany dotknout a vytáhnout jí ale mměla jsem rozklepané ruce. Najednou se kolem mě všechno rozmazalo a já se svalila na druhý bok do krve staříka.

pro Reibi a Henbi Wed 27 Feb - 20:35

Henbi pokračoval už správnym smerom, až k úplne rovnej stene na konci chodby. Vyhrnul si rukáv, a za použitia ďalšieho Tarenkenu rozbil aj stenu, aké prekvapivé, za stenou sa nachádzala ta miestnosť. Rýchlo vbehol dovnútra, a na veľké prekvapenie tu už nikto nebol. Teda, nikto kto by stál. Zhrozene sa pozrel na niekoľko tiel, z čoho jedno patrilo...
E-Es-su?... Šepol, a okamžite k nej pribehol. Taký vydesený výraz hádam ešte ani nemal. Kľakol si k nej, skontroloval tep, ktorý ešte mala, a už sa vážne bál aj toho, že tu uroní slzy! Ale to nesmel, nemohol strácať čas, hneď jej veľmi pomaly a pritom opatrne tú katanu vytiahol z tela, pričom ale už zvieral v druhej ruke kus látky, ako inak, opäť vytrhnutú z trička. Nič viac nedokázal pre ňu spraviť. Katanu prudko odhodil za svoj chrbát, a nejako jej to obviazal, nič moc to ale nebolo...
Vydrž...prosím... Šepol po druhýkrát, a vzal si ju na ruky. Pomaly vstal, a nestrácal už žiaden čas, okamžite sa rozbehol tými chodbami naspäť, pričom šiel aj skratkami, ktoré si prebúrali. Ponáhľal sa ako len vedel, preto sa ani už nemohol nik čudovať, že za krátku chvíľu vyšiel z celého úkrytu. Netušil prečo, ani nemal žiadny dôvod, ale proste sa rozbehol jedným smerom, a bolo mu jedno kam to bude, hlavne potreboval pomoc. Počas behu sa snažil ale držať Esu tak, aby zo ňou až tak nehádzalo, občas na ňu aj pozrel či vôbec ešte žije, a stále bežal...
Presun

pro Tatsuo Reigi Mon 4 Mar - 19:06

Dorazil jsem se a jakmile jsem měl klid opřel jsem se o strom.Srdce mi tlouklo neuvěřitelně rychle."Takže má přítele a nebo aspoň je to někdo jí velmi blízký.Ale proč by mě teda chtěla vidět kdyby měla jiný vztah?Jen aby mi to řekla?Nebo aby se přesvědčila že jsem naživu?No uvidíme budu tam muset zajít.....ale tentokrát jako já."Když jsem byl na cestách tak jsem si tu nechal balíček s nějakými věcmi.Bylo v něm náhradní oblečení,čelenka Kumo a pár dalších blbostí.Ale hlavně tu byli moje milované zbraně.Převlékl jsem se nachystal se a vyrazil jsem zpět do Kiri.(Přesun)

pro Reibi a Henbi Fri 8 Mar - 23:32

Obaja už kráčali nejakú chvíľu divočinou, v tme a ešte aj v zime. Reibi dosť nechápal, prečo šli práve tadiaľ. Ešte ich tu niečo prepadne a bude to výborné!
- Povieš mi, na kiu riť sme sa vybrali práve tadiaľto?!
- Hlavne sa nesťažuj, niečo som zabudol v tej skrýši.
- Si magor? Ja sa tam nechcem vracať! Ten jeden sa ešte môže prebudiť, veď toho sme len omráčili!
- Si dos*atý či čo? Niečo som tam proste zabudol.
- Hej, možno rozum. Touto poznámkou sa rozhovor medzi nimi skončil tichom, Reibi proste len musel pokračovať, pretože brata by samého ísť aj tak nenechal...

Čoskoro dorazili k tým troskám domu, a pokračovali do chodieb, cez ktoré už ľahko postupovali až do toho úkrytu. Mŕtvoly tam stále boli, a s nimi už aj smrad. Obaja si zakryli nos, a iba Henbi pokračoval až k telám. Presnejšie k tomu dedkovi, a so zhnuseným výrazom ho začal prehľadávať. Napokon našiel to, čo chcel. Náhrdelník, ktorý Esu spomínala v kancelárii. Následne začal upaľovať rýchlo von z celej skrýše, tiahnuc za sebou aj brata. Keď už vyšli von, náhrdelník si schoval do kapsy, a bez slova a vysvetlenia začal kráčať novým smerom, a nie zrovna do Oto...

Presun

pro Sponsored content

Divočina

Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina