Hranice Kumogakure

First topic message reminder :

Hlavní stan spojenecké armády. Nachází se zde obrovský komplex bílých budov.

Stál jsem za Kazekage

"Emmmm já?" ukázala jsme na sebe prstem. "Jsem PiliKKa... a ty?" sklonila jsem se a opřela se o kolen abych mu viděla do tváře.
Potom jsem si všimla Tsunade. "Hokage-sama!! Moc ráda vás zase vidím!! Cesty byla.. no únavná!" zazubila jsem se. "Ummm asi máte pravdu!" přikývla jsem.
Pak jsem si všimla třetího účastníka. "Ehmm těší mě, jsme PiliKka!" usmála jsem se.

*usmál se*
"těší mě, kazekage-sama"
*podíval se za sebe a uviděl Futoshiho*
"hele,.....Futoshi!!"
*šel sem zatím za Hyuuga Futoshi*
"čau, to bylo dobrý, jak ses vypořádal s tím nukennínem v těch ruinách"
*usměje se na něj*

Jak ví, že jsem kazekage? Proletělo mi hlavou a já se rozešla za Tsunade.

Všimol som si polkina a pozrel sa na neho. "No nebola to len moja práca, veľký podiel na tom mal najmä Itachi."

"Tak jdeme..Hm..Itachi, Polkine, pojďte snáma..Futoshi, dohlédni prosím na to, aby se všichni ubytovali, tam kde mají." řekla jsem a rozhlédla se po ninjích.

"no jo.....všichni se hodně snažili,....dokonce i ten ninja"
*začne se smát*
"ale rozmetali sme ho hned, už se těším na další misi!!,...tak zatím čau!!...drž se!"
*odešel se tsunade a itachim a kazekagem*

"H..Hai." uklonil jsem se Kazekage a Tsunade.
Všiml jsem si Kisukeho, byl náramně podobný mému bratrovi Sasukemu..

"Mám jit s vámi PiliKKa-sama ?"

"Co jsme si řekli o těch příponách?" pousmála jsem se. "Myslím, že ano!" přikývla jsem a rozešla se za Tsunade.

šel jsem za ní ale bylo mi dost zle udělal jsem pár kroků a omdlel jsem

Kisuke Uchiha napsal:šel jsem za ní ale bylo mi dost zle udělal jsem pár kroků a omdlel jsem

"Kisuke!!" vykřikla jsem a přiběhla k němu. Přiklekla jsem si k němu a zatřásla s ním. "Kisuke, no tak!!" křičela jsem na něj a snažila se ho probudit. Tep jsme nahmatala, ale byl slabí. "Tsunade-samaa!!" vykřikla jsme na blondýnku.

*přiběhl sem za kisukem*
"co se stalo??"

"Hm.." zakroutila jsem hlavou a přiběhla ke Kisukemu.
"Není prochladlý? V poušti je docela větrno." řekla jsem a šáhla mu na čelo.
"Měl by se obléct..."

"Já-já nevím..." vrtěla jsme hlavou. "Měl misi, možná je vyčerpaný, neměla jsme ho brát s sebou..." zamumlala jsme nešťastně.

"Musela jste ho vzít s sebou."otevřela jsem mu pusu a sáhla na jazyk.
"V pořádku se zdá být. To asi bude vyčerpáním, možná má úpal." usmála jsem se na ni. "Mám ho nechat odnést, nebo to zvládnete sama?"

Přicházel sem a díval se po nějakých známých

"V pořádku, zvládnu to.. ale musíte mi říct kam, nikdy jsem tu nebyla..." usmála jsem se omluvně a sáhla mladíkovi na čelo. Říkala jsem, že budeš nemocný! "Děkuji Tsunade-sama!"

"Není zač. Pojďte semnou..I ty Itachi, Polkine." zavedla jsem ji do velké sněhobílé budovy. V prvním patře jsme našli onu malou místnost s postelí.

"Hai...Kazekage-sama..Není to Uchiha?" zeptal jsem se opatrně.

Loutky, kterými jsem přemis´tovala Kisukeho ho položili na postel a já ho přikryla. "Doufám, že to tedy není nic vážnějšího..." zamumlala jsem zamyšleně a pozorovala jeho nehybnou tvář. Potom jsme se otočila na černovláska. "A-ano je... proč?"

"Je podobný mému bratrovi..Uchiha Sasukemu...Takže se mu to opravdu podařilo..obnovil klan.." nepřítomně jsem se usmál..

"Itachi, kolik vás vlastně je??"

Přiťapkala jsem hned za Tasuem.
,,Tasu! Můžeš mi říct, proč chvátáš napřed, když bych měla jít první já?!" doběhla jsem ho, položila jsem si ruce na kolena a vydýchávala se. Poté jsem se na něj zamračila.

"PiliKko, tohle je Uchiha Itachi..Assasin ho přivedl k životu, když žil. A jeho student Polkin. Četla jsem si staré záznamy...Našla jsem zajímavou ženu...Tsukiko Sarutobi, dcera Konohamara, a pra vnučka Sandaime Hokage-sama, Hiruzena Sarutobiho..Naučila se všechny jeho jutsu, měla být hokage, ale když se jim stal Assasin, tak zahořkla a odešla. A myslím si, že by mohla být klíčem k poražení Kabuta."