Hlavní brána

First topic message reminder :


Vstupní brána do Kumogakure.
Otevřená je pouze přes den, večer se pevně zavírá a jsou posílené hlídky. Místo je strážené 24 hodin denně, pravidelně se střídajícími hlídkami v různém intervalu.

Brána je přes den hlídaná jednotkou ANBU (3 lidé) a jedním chunninem, jako rychlou spojkou. V noci je hlídka posílena o dva chunniny, kteří chodí i na obcházky.

Vesnice je také celá chráněna bariérou na kterou dohlížejí ANBU, takže kdyby se kdokoli snažil do vesnice proniknout a nebo se do ní snažil probojovat hned by to na příslušném Velitelství plném senzibilů, zjistili.


Při vstupu do vesnice je nutno odevzdat všechny zbraně a nahlásit důvod návštěvy, popřípadě předat povolení od svého Kage. Vstoupit do vesnice bez ohlášení se u brány je nesmyslné, nastává okamžité stíhání a vetřelec se trestá.

Začal jsem tedy preventivně řešit možnost, že vypukne boj.Poodešel jsem ke strážným a instruoval je co a jak v případě boje. Prioritou je ochrana civilistů, nechal jsem proud lidí odklonit od oné ženštiny a tím se vytvořilo volné prostranství, což je lepší než se proplétat a vyhýbat civilistům, nehledě na to, že by mohli být použiti jako živý štít... Niky nevíte co nepřítel použije, hlavně nepřítel který má jedovatý jazyk i mysl.
Jako poslední krok jsem vyslal jednoho ze strážných pro další posily které obsadí okolí a zase se vrátil k Raikagemu a ostatním, stále připraven bojovat, bránit vesnici a její obyvatele.

Maya

Je to jednoduché. Otokage přikázal vyvolat válku mezi Kumo a Konohou. Pokud tak neudělám, zabije všechny dívky za které jsem zodpovědná. Mrkla na Raikageho svíma rudýma démoníma očima. Je už vaše věc jak s tímto naložíte. Ale nejste tu jediná oběť. Proto jsem přišla s prosbou na vás.

Při zmíňce o Otokagem jsem sevřel ruce v pěst, něco jsem tušil, ale rozhodl jsem se pro dobro vesnice nedělat ukvapené závěry! Právě proto, že si s ním potřebuji vyjednat tu schůzku. A litovat jí? Po tom co udělala? Ne, to jsem neměl v plánu, vůbec! Ať už to dělala z jakéhokoliv důvodu, nevěřil jsem jí ani slovo. Ani do očí jsem se jí pořádně nedíval, po tom, co minule předstírala, že je slepá, kdo ví, co měla zase za lubem.
"S prosbou?" Tázavě jsem nadzvedl obočí.

Maya

Chci zabránit dalším takovímto misím vydaným Otokage. Odmlčela jsem se. Bude to asi můj nový cíl. A od vás chci aby ste svolal radu kage. Popošla jsem k němu blíže. Zbytek vám pošeptám pokud se nebudete cítit ohrožen. Pokud tak svolil, pošeptala jsem mu co mám v úmyslu. Neměla sem v plánu aby to tu někdo další slyšel.

//pokud tak svolíš .... budeš to mít v PM

Poslouchal jsem jí, ve tváři jsem měl stále stejný zamračený a podezřívavý výraz, já byl Raikage, nikomu, kdo nebyl z Kumo jsem nevěřil. A jí, potom, co udělala, už vůbec ne. Její informace mohli a nemuseli být pravda, kvůli tomu jsem plánoval schůzku s Otokagem.
Sraz Kage?! Svolat? Nevím, ani kdo je nepřítel, Oto nevěřím, nemůžeme si tam vzájemně vyměnit informace, i když..
Ten nápad jsem ještě musel promyslet, ale to jsem jí říkat nehodlal. Nechtěl jsem se nechat znovu nachytat, ale vzhledem k tomu, že kolem brány byli mí nejschopnější lidé, nechal jsem jí ať mi to pošeptá.

Maya

Přistoupila jsem tedy k Raikagemu a pošeptala mu co jsem měla na srdci. Opět sem se pak vrátila na místo kde sem stála předtím. Chtěla sem dát najevo že opravdu přicházím v míru. A hlavně. I kdyby na mě zaůtočil, naštěstí já byla momentálně sponka na hlavě klona který vše dělal za mě. Jistota byla jistota. Neměla sem v úmyslu si nechat ublížit jen proto že Otokage mě dostal do takovéto Situace.

Tiše jsem stála a sledovala nastalou situaci, očima jsem jen zkoumala všechny přítomné, zdálo se, že všechno je zatím v pořádku. "Raikage-sama, mám ji odsud vyvést?" Zeptala jsem se pevným hlasem a udělala nepatrný krok vpřed, probodávajíc dotyčnou ženu pohledem.

To, co mi pošeptala. Bylo to riskantní a já nevěděl, jestli na to přistoupit, pravda byla taková, že jsem jí stále nevěřil, ale nasadila mi brouka do hlavy, to si budu muset ještě všechno pečlivě promyslet! Odstoupil jsem od ženy krok a pohledem vyhledal Yoruichi, na kterou jsem přikývl.
"Myslím, že ona půjde sama, tady jsme domluvili.." Podotknul jsem, kývnul jsem na Seijiho, že kdyby protestovala, do vesnice se nedostane, řekla, co měla na srdci, víc jsem slyšet nechtěl ani nepotřeboval. Věnoval jsem jí ještě jeden pevný pohled, mohla si to vyložit, jak chtěla, no měl znamenat, že o tom budu přemýšlet. Však ona se mé rozhodnutí dozví. Otočil jsem se, kývnul na Torika, aby šel se mnou zpátky a vydal zpátky do kanceláře.
(Přesun)

Konečně se zdá, že je tato věc uzavřena a já budu mít zase klidnější službu, Raikage pokynul a já se opět pouštím do práce, většinu posil odešlu pryč, aby mohli plnit i jiné úkoly, ale přesto posílím osazenstvo u brány o neodvelený zbytek.
"Tak končíme, konec a najíždíme na běžný, ale zostřený režim" hulákám na strážné a hlídky.
"Víte co a jak, předpisy znáte, cokoliv podezřelého hlásit mě" křičím dále a poté se odeberu k bráně kde se opřu o strážní budku.
Stále hypnotizuji dav a hledám cokoliv podezřelého, po očku také sleduji strůjkyni toho humbuku, člověk nikdy neví...

Dorazil jsem ke Kumo.Zahalený v šátku a pomalím krokem jsem si to šinul k bráně.Byl to nádherný pohled."Jsem zpět má krásko" prohlásil jsem a sundal si šátek pod kterým jsem se usmíval od ucha k uchu.Zdále se že je tu ale nějak narváno.

Maya

Klon šel a vzal si zpět své meče. Následně se otočil a popošel dál kde sem se ze sponky v jejích vlasech změnila zpět na sebe. Klon se rozplynul naštěstí v dobré vzdálenosti abych nebyla ochromená. Tak todle by možná šlo. Uchechtal sem se a začala sem si vázat pásku přez oči.

Všiml jsme si jak se té mladé dívky a toho co právě udělala.Měl jsem takový dojem že už jsem ji někde viděl.Není to ta z festivalu?.....Došel jsem k ní "Neznáme se náhodou?" řekl jsem s úsměvem na rtech a prohlížel jsem si ji.

Maya

Kur*a bejvalej Raikage! Hlasitě sem polkla ale následně sem na sobě nedala nic znát. Možná. V mém tónu hlasu bylo slyšet odhodlání. Měla sem opravdu špatnou náladu a ještě sem se tu musela ponižovat před Raikagem.

"Já myslím že určitě....Můžu vědět co jsi tady dělala?"...chtěl jsem ji chvíli provokovat přece jen jsem měl plno času.

Maya

Přišla sem se dohodnout o něčem kvůli otokagemu. Je to hajzl! Vyhrožuje zničením mého klanu a dluží mi Kisukeho Uchihu! Jeho oko! Zavrčela sem. A taky sem se přišla omluvit o to co sem z donucení napadla Kumo. Ale ty dívky co mám na starost za nic nemůžou.

"Jo tak Oko?" to bylo snad jediné co jsem z toho zaslechl."Jedno oko ty a jedno oko já?" navrhl jsem jí s úsměvem na rtech a potom ještě dodal."A s Otokagem bych ti pomohl"

Maya

Maya Kissu , těší mě. Podala jsem mu ruku.