Obytná oblast Soragakure

malé domky dvou i jednopatrové

Pomaly som pootvorila oči a konečne som sa po dlhšom čase prebudila.. dalo sa povedať že som dospávala stratené noci na tých mojich potulkách svetom.. stále sa mi však nechcelo vstať z postele a tak som sa len viac zababušila do perín a takým unaveným pohľadom som mapovala izbu.

došla jsem k jednomu domku který byl jako ubytovací pro návštěvníky byl malý skromný ale vevnitř luxusní vyndala jsem klíče z pod rohožky a odemkla
"Tak doufám že ti to bude stačit než se zotavíš." vešla jsem do haly rozhédla se po domku a pak se podívala na něj

"Mne by stačilo aj na tom oblaku"zasmial som sa a ked odmkla domček a vidle som aky je pekný skoro mi oči vypadli.
Preglgol som slinu a pomalím krokom som vošel dnu až knej,obzeral som sa okolo seba nevedel som sa vynadívať s tej krásy.
"Teda o takomto domčeku sa mi len snívalo,a čo ty teraz máš niečo na robote?"

"No ani ne moje robota končila tvou kontrolou." pousmála jsem se
"Jsem ráda že se ti tu líbí."

"Aha tak aspon viem že vždy ked dojdeš tak sa mi možeš viac venovať"zasmial som sa.
"A nesadneme si a neporozpravame sa?"kso čo som to povedal určite to vyznelo divne.

"Jámyslím že si povídáme pořád." pousmála jsme se ale čapla jsem ho za ruku a vedla ho do patra po schodech vylezla na půdu a tam otevřela střešní okno, vylezla jsem z něj ven a pokynula jsem mu aby šel za mnou pak jsem se posadila vedle okna na střechu a přitáhla si kolena k sobě

"Ale ja som myslel e-"Nedokončil som vetu lebo sme niekam išli ked sme konečne zastavili stáli sme pred nejakým oknom.
Vidle osm že si sadla tak som sa posadil vedla nej ale nie moc blízko pozrel som na nu."ehm deje sa niečo?"

"Proč by mělo? Ráda sedívám na střechách domů a sleduju nebe nebo horizont." usmála jsem se a podívala se na něj vítr si pohrával s mími vlasy

Pozrel som na nu"tak to máme ničo spoločné ale splnila si čo si hovorila dávnejšie že budeš mať vlastnu zem lubi sa mi že si stojíš za svojím slovom no povec mi aký je tvoj sen?"Dsoť ma to zaujmalo kedže som tu bol už tolk dní a v podstate som o nej nič nevedel.

"Já ani nevím....všeobecně pomáhat lidem a být dobrým vůdcem vesnice." zapřemýšlela jsem
"Co ty?" podívala se na něj

Zdvihol som hore palec"tebe sa určite bude v živote dariť si dobrá osoba"
Zamyslel som sa"no ja vlastne som nad tým ešte ani nerozmýšlal žiť život dokial nezomrem alebo ma niekdo nezabije"žmurkol som na nu.

"To je trochu chabí sen jen přežívat měl bys pro něco nebo někoho žít." usmála jsem se a dívala se před sebe

"Ja už som pre ničo žil vela krát no vžddy to skončilo katastrofou,ale teraz sa vo men prebudlia skrytá dils po tolkých rokoch určite niečo príde ničo velke len nevime čo".Pozeral som sa tak isto pred oblohu."Vtedy v Konohe si my prišla taka sama a opustená s teraz máš za sebou celu vesnicu závidim ti".

"No jak se to vezme pokud Nefrit je zrovna na misi jsem tu sama." řekla jsem tiše a opřela se o lokty

Zdvihol som ruku a položil jej ju na rameno"určite nebudeš sama pretože si dobrí človek s dobrím srdcom takže to určite bude super"
Usmial som sa na nu a zdvihol hore palec.

"Ano." řekla jsem tiše a lehla jsem si na tašky na střeše dala si ruce za hlavu a dívala se na nebe
"Co máš v plánu až tě pustím?"

"Ani sám nevime ale asi budem v Kumo a budem ju ochranovať za cenu svojho života to je asi aj moj sen"
"Ale budeš mi chýbať teda hlavne tvoja starostlivosť"jemne som sčervenal.

"Moje starostlivost? tím sem tady známá mají mě za matku všichni." pousměju se a mrkla jsem po něm když jsem viděla jak se mírně začervenal musela jsem se usmát

"Ne len to aj že no ehm"ostal som mlčať ale n som sa nanu pozeral takým pohladom ako keby som tu ani nebol.

"Co?" podívala jsem se mu do očí

Nevedel som čo mám povedať bol som v koncoch"no že aha pozri ani som si poriadne nvšimol aký je dnes krásny den a to nebo"sice som videl šedo ale to bolo jediné čo ma rýchlo napadlo musel som vyzerať ako malé dencko na záchode bol som pomerne dosť červený.

"To ale asi nebylo to co si chtěl říct že ne?" zase jsem se posadila a nespustila z něj oči

Už som bol naozaj nahraný no nevedel osm sa vykoktať."No ehm no v podstate to nebolo to čo som ti chcel povedať len ja ja no heh však vieš tak rozne"
Chytil som sa za hlavou a ked sa na mna furt pozerala musel som dať pohlad mimo.

odtrhla jsem tedy od něj pohled taky evidentně ho to znervózňovalo. "JIstě tak různě. Měl by sis odpočinout a já jít k sobě. DLouho jsem ve svém domě nebyla."