Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

Len som sa na ňu neveriacky pozerala.. Yuu-chan,.. ty si.. sa zbláznila.. šepla som po čom som len preglgla a znova som ňou prehnala kmitavé výboje ktoré ju doslova paralizovali.. Hitomi.. musím ísť za Hitomi.. hovorila som si pre seba po čom som ju len zobrala na ruky a stále v nemocničných hadrách som vybehla von a začala som hľadať stan kde by mohla byť Hitomi.. paralíza bola tento krát taká silná že Yuuki nemohla ani hovoriť a ani sa pohnúť.

Pozerala som sa na Lizzy oči som mala skoro až šedé nie ako obyčajne červené ako krv.
N....n...nee...neech...neechan..............po,,,,,pomoc... snažila som sa rukou dosiahnuť na imaginárnu neechan ale bola som tak slabá že mi ruky hneď padli.

Snažila som sa ju nepočúvať aj keď ma jej slová dosť ranili.. už od začiatku čo sa prebrala tak som mala pocit že ma zvnútra doslova roztrhá.. rýchlo som pribehla až k stanu Hitomi a Daia pri čom som tam len vtrhla a s dosť zničeným výrazom na tvári som sa porozhliadla.. Hitomi!..šepla som pri tom a snažila som sa trocha rozdýchať keďže som šprintovala plnou rýchlosťou.

Všimla som si čo sa deje dolu. Hmm? Kunoichi z Kiri? Poviem no sedím na strome.

,,Ummm..."zamrvila jsem se a pomalu otevřela oči. První, co jsem spatřila, byl Dai, tudží jsem si myslela, že šepot byl jeho. Když jsem se otočila, viděla jsem Liizy s Yuuki v náručí. Už už jsem chtěla vypísknout, když jsem si uvědomila, že jsem jen ve spodním prádle, ale při pohledu na ně jsem si to rozmyslela. Nehlědě na to, jestli se Dai probudí či ne, jsem sputila svůj malý hysterák.
,,Proboha, holky, co se stalo?!" obě jsem si starostlivě prohlížela. Ksoo, opustíš je na chvíli a všichni se zblázní, nehledě na fakt, že nevím, kde je DarkSten, Haruka ani Toshihiro!!..Jo, z tebe jednou bude opravdu bezvadná maminka, Hitomi!! Po čtyřech jsem se doplazila k Lizzy a setřela jí slzy, které jí stékaly z očí. Pak jsem věnovala Yuuki. Všimla jsem si její změny očí.
,,Yuuki, co se to s tebou děje?" pohladila jsem ji po tváři.

H..Hitomi. .o ..ona sa.. zbláznila.. vôbec ma.. nespoznala a..a.. furt.. hovorí s .n..nejakou Nee-chan.. Vysúkala som zo seba po čom som ju len vyplašene položila na zem a len som klesla do takého sedu vedľa nej.. v nemocnici, tiež hrala to že ma nepozná, utekala predo mnou a..a.. keď som ju následovala t..tak.. povedala že ide k A..Aka..akatsuk ia..j.. ja s..som na ňu m..musela zaútočiť aby.. som ju dotiahla do stanu, k. keď sa znova prebudila t..tak už bola.. takáto.. Hovorila som ešte pri čom som sa na ňu tak dosť nešťastne pozerala.

Ale, ale ... čo sa deje? Zoskočím zo stromu a prejdem priamo k nim. Čo sa presne stalo? Nevšimla si si nejaké povrchové zmeny? Napríklad modrinu na krku? Alebo niekde inde? Spýtam sa Lizzy a začnem si prezerať telo Yuuki.

Tohle už je opravdu moc.
,,Lizzy, bude to v pořádku." snažila jsem se ji uklidniit.Podívala jsem se na modrovlásku.
,,Tohle je kvůli Bijuu. Je to na ni nátlak. Ale dokud se nenaučí ivládat ona, nikdy se nenaučí ovládat Rokubiho." zavrtěla jsem hlavou a pohladila rusovlasou dívku, v jejíž očích se zračil strach. Jemně jsem všechny tři vystrkala ze stanu, abych toho Daie nevzbudila, protože ten dále spal. Ten zaspí i konec světa!! Postavila jsem se. Oblečení jsem nehledala, pouze jsem si přes spoře oděné tělo přehodila Kage plášť. To zatím postačí..

Začala som si spievať ukoliebavku ako keby som pri sebe mala miminko xD

Prezerala som si krk no nenašla som nič čo by nasvedčovalo strate pamäte. Zaujmavé ... takže Jinchuuriky? Otočím sa na Hitomi, a dám si masku na hlavu aby mi videla do očí. Ty si Yuuki hmm ... ? Vstávaj ... a nerob blbosti, máš tu človeka ktorý sa o teba bojí ... teda dvoch ... Poviem a myslím tým Lizzy a Hitomi.

Vyděl jsem tam Mizukage sama a běžel jsem za ní.


Mizukage proč jsme tady? zeptal jsem se protože jsem spal když jsme sem šli ani jsem nevěděl o co tu jde.

Len som pokývala hlavou na znak toho že nie, j..ja som jej len vrazila medzi lopatky a..aby som ju znehybnila ale t..to by nemalo takéto .. účinky.. povedala osm hodne zdevastovane a po tom som si len povzdychla.. čo sa to s tebou robí Yuu-chan. prebehlo mi hlavou a hodila som pri tom na ňu taký smutný pohľad.

Povzdychla jsem si.
,,Yuu-chii, takhle ji nepřesvědčíš. Jestliže nepoznala ani Lizzy..." skousla jsem si spodní ret a podívala se na Toshihira.
,,Protože je to takhle bezpečnější než být v Kiri, Toshihiro." mírně jsem se pousmála.

Porozhlížel jsem se.

Mizukage sama nevim proč,ale připadá mi,že se něco stane něco velkýho.Něco jako válka nebo tak nějak. řeknu.

Hmm, ty si jej nič nespravila ... to Bijuu a jej spomienky ... Poviem a prezerám si Yuuki. Hmm ... Bijuu, netušila som že Rokubiho dávajú do geninov ... Povzdychnem si. Ale čo iné máme robiť Hitomi? Ak ju preberieme utečie, ak nie zostane takto naveky ... treba len dúfať že má silnú vôľu ... ahh, chcem ísť domov ... Zamrmlem si.

Nezastavíte ma!pozrela som sa na nich dosť vážne a náhle som sa usmiala.
Nie každý vie pochopiť a priateliť sa z monštrom ktoré iba ubližuje. stále som sa usmievala a nakoniec som sa aj postavila.

Len som potichu sedela na mieste pri čom som sa takým smutným pohľadom pozerala na Yuu-chan. Nevedela som čo robiť, pripadala som si taká bezmocná, len som tam tak potichu sedela a stále som sa na ňu pozerala.. neplakala som, aj tak by jej to nepomohlo ale dalo sa povedať že som mala hodne divnú náladu.. takú.. pochmúrnu.

Monštrum? Ty? Dieťa ani nevieš čo monštrum je ... Poviem jej a zle sa na ňu pozriem, postavím sa. Pozriem sa na nich a na tvár si dám masku. Hitomi ... keby niečo pošli Kitsu, nájde má. Poviem a odkráčam preč. (Presun)

,,Ani, Toshihiro, jsme ve válce...Ale ty ještě bojovat nemůžeš, dokud nepovýšíš alespoň na chuunina.." kývla jsem rozhodně, nepřipouštěje námitky.
,,Já taky, Yuuki, já taky...S Yuuki něco uděláme...Yo-chii, zástupkyně Kazekage, chce trénovat jinchuuriki. Nejdříve se zkusíme zeptat Shichidaime Hokageho, počkáme na jeho názor a pak už ji předáme do rukou Yoko...Jiné řešení mě momentálně nenapadá." povzdychla jsem si, postavila jsem se a přitáhla si plášť více k tělu. Odhalovat se tu nemusím. Chytla jsem rusovlásku za ramena strhla ji zpátky na zem.
,,Uklidni se, Yuuki nebo budeš mít vážně problémy!" pokárala jsem ji přísným pohledem a s vážností v hlase. Myslela jsem to vážně. Tohle mě už nebavilo, já sama toho mám dost!

Válka?
Ale Mizukage sama já musim také pomoct ve válce! vykřiknu.

Ako so mnou tresla o zem tak sa mi každú chvíľu menila moja barva očí na krvavo červená a pak šedá,skúšala som bojovať.

Zle jsem se na Toshihira podívala, přičemž jsem Yuuki nepřestala přidržovat na zemi.
,,A jak pomoci?! Byl bys první cíl! Ještě nemáš takovou sílu, abys mohl někoho zabít, Toshihiro! Nejsme v pohádce o superhrdinech, tohle je vážné! Pokud se chceš nechat zabít, tak prosím, bojuj! Ale já pak nehnu ani prstem, abych pomohla, protože jsem tě předem varovala! " vyjela jsem na něj. Bez citů, opět. Asi mi Anbu opravdu chybí... ,,Ty potřebuješ zesílit. Třeba ve válce bojovat budeš, ale prvních bitev se nemůžeš zúčastnit." zavrtěla jsem hlavou a o tomhle jsem dál bavit nehodlala. Jednou rukou jsem Yuuki špendlila k zemi, druhou jsem složila pečetě.
,,Hyouton: Hyourou no Jutsu!" její tělo až po ramena zamrzlo. Nebylo možné, aby led rozbila, je v tom má čakra.
,,Až se uklidníš, pustím tě!" zavrčela jsem na ni dost podrážděně.

Li....Liz...Lizzy...go...gome...gomennepovedala som a od bolesti som zatvorila oči a už som nič nehovorila.

Ja ja! Jen jsem zamumlal a velice naštvaně jsem odešel dál od nich.

Motala som sa niekde v malom lesíku neďaleko. RAITON: JIBASHI! Zrevala som a rukou som rozťala strom, koruna spadla na zem a ja som sa na všetko pozerala rozhnevane. Z bleskami v ruke som vyskočila na ďalší strom a po chvíli z neho boli triesky. Bola som nahnevaná a pritom som chcela bojovať, je mi jedno s kým, je mi jedno ako. Kirigakure ... vojna hmm? KSO!? Zanadávam a zruším jutsu. Sadnem si k malému jazierku a odpočívam.