Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

Objevila jsem se u budovy. Nikoho jsem si nevšímala, zamířila jsem pod jeden ze stromů a pohodlně se u něj usadila. Přimhouřila jsem oči, dívaje se někam do ztracena, ale krajinu kolem jsem nevnímala ani omylem. Přemýšlela jsem..,. proč se mi sakra nikdo ze Suny neozývá?!

Eistee

Převážne používám své kekeigenkai Shūhasū a samozřejmě taijutsu a Katon.Řeknu a pak mi skočí do hlavy myšlenka že bych to neměl říkat co kdyby to byl nepřítel.

"PiliKKo! Suna, byla zničena.." zakřičel jsem na Kazekage, když jsem ji uviděl.
"Vyrážíme do boje..." pohlédnu na kluka.
"Dobře, musíme počkat na Danza."

Zasekla jsem se uprostřed svého přemýšlení. Prudce jsem vstala a doběhla k němu. "Co jsi to říkal?!" vykřikla jsem nevěřícně.

Eistee


A to mam jít bohovat sám?Když říkáš vyráž do boje.A kam?Řeknu opravdu dementním způsobem.

Příjdu a řeknu

Nemáte tu nějakýho medika? zeptám se i když mi nic nebylo.

"Za prvé, jsem Sedmý Hokage, tak mi nebudeš tykat." Usmál jsem se na toho Eistee xD
"Co potřebuješ? A PiliKKo, opravdu mě to mrzí, ale Nawaki tady byl, a řekl..že Reina napadla Sunu."

Eistee


Hele ikdyby si byl moje buď mrtvá nebo stracená sestra tak je mi to jedno já chci bejt užitečnej ne kázanej.Kam se ma mpřidat?

Na pravém spánku mi naskočila žilka. Rychle jsem ho chytl za hrudník a pomocí Hiraishin no jutsu jsem s ním zmizel na monumenty.

Opřela jsem se o blízký strom a zhluboka dýchala. Suna je... kvůli té... "Reino... ty jedna zatracená dě*ko, přísahám, že tě najdu a potom po tobě nezbudou ani ty tvoje pěstěný nehty!!" pěstí jsem udeřila do stromu, až "kůže" na mé dlani popraskala. Postavila jsem se a rázným krokem se vydala dovnitř do budovy.

Eistee

Došel jsem z pět.Ten divnej chlápek ze sebe dělá všechno ale kam mě dá neřekne.Co to tady maj za velení.Fakt! potom odejdu skoumat listvou (přesun)

Inubarashi Shite

Stála jsem před obrovskou budovou, do které ten muž vešel. Přemýšlela jsem, jestli tam mohu také vejít, tady v Konoha no Sato jsem se vůbec nevyznala. Nakonec jsem se tedy rozhodla, že půjdu a cupitala jsem si to dovnitř.

Šel jsem rychle pryč.(přesun)

Eistee


přišel jsem sem a čekal až mě někam přidělí.

Probudila jsem ve svém stanu. Dnes jsem spala dál od Daie, sama jsem nevěděla proč. Hučelo mi v hlavě a strašně mě bolela. Pálely mě oči, i když jsem nebrečela tak moc. Něco se ve mně bloklo, netušila jsem proč. Nemohla ani jsem se nechtěla usmát. Projížděla mnou ohromná nenávist.
Vyhrabala jsem se na nohy, rukou pročísla vlasy a hodila pohledem po spícím Daiovi. On za to nemohl, ale..Teď jsem nemohla být něžná. Vyyšla jsem ze stanu a zaklínala sluníčko. Přišlo mi jakoby se mi vysmívalo. Včera jsem byla jen mátoha, nic jsem nevnímala, tudíž jsem neměla potuchy, co se bude dít dál. Sebrala jsem se a zamířila do kanceláře.

O nejaký čas som prišla ku stanu kde sa podávala výzbroj.. bolo tam celkom dosť ľudí takže som chvíľku čakala v rade.. po tom som si odtiaľ odniesla v podstate všetko čo som potrebovala.. na seba som prehodila taktickú vestu, Fuuma shurikeny som uložila do svitku ktorý som si strčila do jedného miesta na taktickej veste, púzdro zo shurikenmi a kunaimi som si pripla niekde na opasok a s povzdychom sa môj pohľad obrátil k oblohe..

Ja som tam siel tiez hned zanou no zobral som si odtial tiez zbrane aj ked som nevedel ze ci ich pouzijem ked tak by som ich pri najhorsom vratil dal som to zatial vsetko do svitku .

Vyzvedla jsem si výzbroj. Potřebovala jsem jen vestu, ostatní vybavení jsem měla.
Postavila jsem se stranou a pro jistotu ještě vše kontrolovala.
Fuuma shurikeny, shurikeny, kunaie...
Vše jsem měla připnuté u boku. Kunaie jako vždy napravo. Shurikeny, které jsem tolik nepoužívala, jsem měla vlevo. Čelenku Konohy jsem měla místo pásku a celkem mi to vyhovalo. Rozhodně víc, než kdybych ji měla jako čelenku. Přes rameno jsem měla ještě jednu tašku. S výbušnými lístky, kouřovými bombami a základní výbavou medika. Tu jsem sice neměla mít, ale pro jistotu jsem si ji vzala.
Otočila jsem se na ty dva.
"Nejraději bych zapomněla, že to má brzy začít." smutně jsem se pousmála.

Můj klona vyšel ven a začal pátrat po všech generálech téhle války...

Pootočila som sa k Shijin a len som s miernym smutnejším úsmevom prikývla.. Hai.. keby to len nemuselo.. vôbec začať.. povedala som pri čom som si ešte natiahla ochranné rukavice, čelenku som mala zaviazanú na čele, snáď to dopadne.. dobre.. povedala som teraz už skôr pre seba po čom som si len sadla pod jeden strom a hádzala som také neprítomné pohľady do okolia.

"Opravdu povzbuzující." zavrněla jsem a sarkasticky se na Ryuujiho ušklíbla.
Pohledem jsem bloudila po vesnici.
Je tu krásně... Udělám všechno proto, aby to tak zůstalo.
"Hai... Snad." odvětila jsem směrem k Lizzy, ale nehodlala jsem se hnout.
Vítr mi trochu rozcuchal vlasy, což mi připomnělo, že bych si je před bitvou mohla sepnout. I když mne to nevadilo, já viděla i přes ně.

Pozrel som smerom na Shijin a aj na Lizzy
"Ale aj ked ma vojna vela zaporou , jedna vec tam je mozno taka lepsia dokaze to zjednotit ludi a to sa nemuseli niekedy vobec poznat ... je tam teda vela zaporou ale ak to dopadne dobre co aj urcite dopadne vsetci sa len viac stvrdime a bude to este urcite lepsie nez predtym "
A to sa staci pozriet len na vas dve ...

Ďalej som už nič nehovorila.. ruky som si vyložila na kolená pri čom som si o ne podoprela hlavu a len som sa strácala v mojich myšlienkach.. rozmýšľala som nad rôznymi vecami.. na to aký silný budu asi naši nepriatelia.. na to či budem schopná pred niekoho sa postaviť a ochrániť ho.. samozrejme u niektorých ľudí by som to brala ako samozrejmosť ale s nimi som aj tak v divízii nebola..

Běžel jsem a zakopl za kámen.

Jauvajs. řekl jsem a vztal rači jsem šel normálním krokem