Kancelář Tsukikage

,,Hmm...Zrovna jsme podepsali mírovou smlouvu s Kiri, takže by asi nebylo zlé se dohodnout i s vámi.'' Opřela jsem se. ,,Dobře.''

"I o Kiri jsem přemýšlela." přiznala jsem "Ještě budu mít cestu do Kumogakure."

Vletela som do miestnosti s takým dosť vystrašeným výrazom na tvári.. Onee-BAAAKA !! Kde si bola ?!?! vieš ako so msa o teba bála?! začala som vystrájať pri čom ma bolo počuť pomaly po celej budove.. ani som sa moc nehodlala ukľudniť ^^

otočila jsem se na ní
"Jsem v pořádku to víš kdyby ne tak už víš že mi něco je ne? Nemáš se čeho bát." ušklíbla jsem se

To je úplne jedno či viem alebo nie !! Nebola som s tebou viac než rok a tak som vyplašená stále keď ťa nevidím !! tá kvázi telepatia v tomto ide stranou.. zamrunčala som nešťastne a začala som okolo seba rozhadzovať rukami..

Zvedla jsem jedno obočí. Takový hluk nebyl nepříjemný nejenom mě, ale i Kinjiki, která mi vyskočila na klín a snažila si schovat, tak i Tenshimu, který začal hlasitě vrčet.

"Jo dobře dobře tak rychle vyřídíme ty smlouvy a vrátíme se domů ok?" snažila jsem se jí uklidnit a omluvně jsem se podívala na Tsukikage

Kývla jsem a vyndala jsem papír, připravená začít psát. Leopard seskočil z pohovky, proběhl kolem Crystal a Nefrit a posadil se vedle mě. Položila jsem m ruku na hlavu a začala ho hladit. ,,Dobře. Co všechno obsahovala vaše smlova s Konohou?'' Ujala jsem se jejího návrhu vytvořit podobnou smlouvu.

"vše co ta vaše krom toho že nevydáváme nikomu naše tajné medik techniky, ty vyučujeme pouze v naší vesnici pokud budete chtít aby je vaše lidi uměli pošlete je k nám. Jinak naprostá výpomoc. CO se týče jedů a léků jsme na ně nejvyšší experti a máme zde i ty nejnebezpečnější a z toho důvodu je vydávám jen kage se kterými jsem dohodnutá nikomu jinému jsou opravdu nebezpečné."

Stíchla som.. na chvíľu som sa prestala hýbať a len som sa na Crystal tak podozrievavo pozrela.. po tom som sa však rozžiarila a usmiala som sa.. Haaaaai ! povedala som na plné hrdlo a úplne som sa rozžiarila ^^

mrkla jsem na Nefrit s úsměvem a čekala na ten papír

,,Takže...Tsukigakure no satto a Sora no kuni slibují:
1. Vzájemnou pomoc a to nejen ve vojenských situacích
2. Vzájemné respektování a neútočení na členy vesnic, či na vesnice samotné,...bla bla bla xD.....''
Četla jsem nahlas, co jsem psala. Pak jsem se podívala na Crystal, jestli jí to vyhovuje.

kývla jsem spokojeně

Podepsala jsem se pod smlovu a podala ji Crystal.

také jsem jí podepsala
"Děkuji za ochotu kdyby něco víte kde hledat pomoc." usmála jsem se
"Tak my se sestrou vyrazíme zase dál rády jsme vás poznaly."mírně jsem se uklonila a odcházela

,,Nápodobně.'' Rozloučila jsem se a znovu se vrátila k práci.

(přesun obě)

Povzdechla jsem si. Práce už jsem měla pokrk. Zvedla jsem se a šla se projít do vesnice.

Brzy jsem si všimla, že v kanceláři nikdo není.
Posadila jsem se k budově, opřela zády o zeď a čekala. Pohledem jsem pátrala po Tsuki. Když jsem si uvědomila, koho bych tu mohla potkat, srdce mi bylo jako splašené. Mohly by z toho být problémy. Povzdechla jsem a začala se v duchu věnovat důležitějším věcem. Spojenectví není problém, tyhle smlouvy mě měly o něm jen ujistit.
Sora no Kuni, Konoha a Tsuki. Nepochybuji o tom, takhle to bude nejlepší možné spojenectví. Alespoň pro mou vesnici určitě.

Přišel jsem ke kanceláři a usmál se na přítomnou.
Vy sedíte na zemi? To je ale nadělení.
Proč to vlastně ěláte, Tsukikage tady není?

"Kdyby tu byla, nečekala bych." zvedla jsem k němu oči a nakonec jsem se i postavila.
"Ale jsem zvyklá, v téhle vesnici už se vyznám. Jinak ráda bych věděla, s kým mám tu čest." v očích mi pobaveně blesklo.
Plášť Kage mu asi nic neříká...

Usmál jsem se.
Ex Libris, těší mě, že mě poznáváte.
A jen tak mimochodem, pěkný znak na kloboučku máte.

Tím mě rozesmál.
"Kagayaki Rin, Nanadaime Raikage." představila jsem a rozpustila rudé vlasy jen tím, že jsem si klobouk Kage sundala. Ruku s ním jsem prostě spustila k boku.
"Když jsme u toho, proč tu čekám... Kde je Tsukikage se dnes asi nedozvím, že?" nadhodila jsem.

Až se to dozvím,
tak vám to povím,
ale vzhledem k tomu, že jsem byl teď pět dní v knihovně,
tak jsem asi přišel o hodně.
Pousmál jsem se.
Ale taky jsem na hodně přišel.

Kývla jsem.
"To je v pořádku, jsem si jistá, že dlouho mne tu čekat nenechá."
Který Kage by strávil víc než den dobrovolně mimo svou kancelář? Člověk by neřekl, ale i na ty papíry se dá zvyknout rychle.