Kancelář Tsukikage

Přišel jsem ke dveřím a zaťukal

Pozeral som sa na Zuka v očiach som mal Mangekyou Sharingan ruky som zovrel v pest.
"Vipadni nemáš tu čo hladat si vyhlaseny za Nukenina na obnove dediny si sa nezučastnil"
BOl som pripravený hned zautočit.

Sokolo přiletěl k oknu a zaťukal na něj. V kožené brašničce měl svitek.

Spoiler:

"aha ty moudrá hlavo a kde se masi tak byl ?....idiote nic o mě nevýš tak si nehrej na tvrďáka že si zabil vlastního nejlepšího kamaráda"

"Za svoje činy som už pikal"
"Je mi jedno kde si bol ale v Tsuki si nebol a vobec si nepomahal"
ZAmračil som sa.

nevnímal jsem ho nemělo smysl hádat se s tím idiotem vým své to že on je idiot za to já bohužel nemůžu asi to maj v genech

Pozrel som sa na Ayame a ked mi dá znamenie že ho mám zmlatit zabit tak by som to aj hned spravil.

(přestaň si prosím vymýšlet podle toho jak se ti zachce ano prosím ?) vzdychl jsem si "Ayame-chan nemáš žízeň nebo chu´t třeba...na zrzlinu ?"

(Nerieš to nevieš čo Nawaki zažil naposledy v Konohe má nerv potrebuje sa ukludnit)
Sadol som si do kresla naprti stolu

Sokol znovu zaťukal netrpělivě na okno.

Postavil som sa a otvoril okno aby sokol vletel snu.

,,Nechte toho vy dva!'' Zavrčela jsem vztekle. ,,Ne, nemám na nic chuť.'' Pak jsem se podívala na dveře. ,,Dále.'' Zavolala jsem a pohladila sokola, který přistál na mém stole. Převzala jsem lístek a přečetla ho. Hmm...Zajímavé. Vzala jsem si papír a něco na něj načmárala. Pak jsem ho podala Nawakimu. ,,Změna plánu. Půjdeš do Konohy a dáš to Hokagemu - Itachi Uchihovi.'' Probodla jsem ho ledovým pohledem a můj hlas nepřipouštěl námitek. Pak jsem se podívala na Zuka. ,,Jestli už nic nepotřebuješ, prosím odejdi.''

KEd som počul meno ITachi UChiha.
"Komu?"
Asi som zle počul

,,Itachi Uchihovi.'' Trpělivě jsem zopakovala. ,,A teď prosím běž.''

"Musím tam ísť nemôžem sa tam dostať projekciou?"
Milo som sa na nu pozrel.

Vstala jsem, opřela jsem se dlaněmi o stůl a trochu se naklonila dopředu. V očích jsem měla vražedný výraz. Nejdřív se tady pohádají a teď mě přestane poslouchat? Co jsem? Zorničky se mi vražedně stáhly do tenoučké škvírky. Probodávala jsem ho mrazivým pohledem a skoro jsem začala vrčet.

Len som sa na nu díval.
"Taaaaaaak"

,,Bež!'' Rozkázala jsem ledově. ,,Nebo tam snad mám jít já?''

"V takomto teple aby som kdesi behal"
Vzdychol som si a povedal unudene.
"Ved tu máte toho sokola nemôžete to po nom poslat?"

Hluboce jsem se nadechla a pak zase vydechla. Měla jsem chuť na něj začít řvát. ,,Fajn. Jdu já, protože je vidět, jacíshinobi jsou v této vesnici.'' Přejela jsem pohledem z Nawakiho na Zuka. ,,Jeden jako druhý.''

Vzdychol som si.
"Čo im mám poslať aku správu?"

,,Nic posílat nebudeš.'' Probodla jsem ho pohledem a vzala sokola na ruce. ,,A teď, když jsi tak ochotný plnit mise, půjdeš pomoci té paní.'' Vtiskla jsem mu do ruky lístek s adresou.

"Nie to sa mi nechce"
Vzdychol som si.
"Nie som sluška aby som niečo upratoval na to tu máme Geninov a tu Prítomného Zuka"
Neotočil som sa na neho.
"Všade ma odsudzujú ano som Uchiha bla....bla.....bla ano zabil som najepšieho kamarata bla....bla....bla....."
Vzdychol som si.

,,Víš co? Dělej si co chceš. Od čehu jsem tu já, když tobě je to úplně jedno. Nadáváš na někoho a sám nic neděláš.'' Zhluboka jsem se nadechla. ,,Jak chceš zjistit, jestli se něco nezměnilo, když celé dva roky jsi v Konoze nebyl? Tím, že tady budeš sedět asi nijak.'' Prohrábla jsem si vlasy. ,,Vypadni. Oba vypadněte.'' Řekla jsem naprosto klidným hlasem.

Nasral som sa.
"Celé dva roky som pomáhal nič som za to nedostal nič som za to ani nepítal a takto ma využívaš"
Vrazil som pestou do stola ktorý praskol.
"Dovidenia"
Otvoril som dvere kde bol nejaký malí genin.
"Mladý ani tam nechod len ta bude využívať"