Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Název mluví za vše...

Dobrá, až budeš mít zájem vědět mé cíle hlas se u Tsukikageho, do sídla se bez jeho pomoci nedostaneš
Sbohem

Zbohom rozlúčil som sa a vydal sa do sídla klanu Hiashi.
(Presun)

I když mi bylo jasné, že tu nikoho nezastihnu, vplížila jsem se potichu do budovy a pod dveře kanceláře zastrčila dotazník.
Říkejte co chcete, stejně mi vrtá hlavou, o co tu jde...
Ušklíbla jsem se nad svými myšlenkami a zmizela.
Tahle mise je u konce, je čas zeptat se, proč je vyhlášený poplach.

(Přesun)

Objevila jsem se před kanceláří a zaklepala.

Sedel som v kancelárií.
"Vstupte"

"Dobrý den, Raikage-sama." mírně jsem se uklonila.
"Mise úspěšně splněna. Reina-sama vzkazuje, že je máme očekávat zítra kolem sedmé."

"A říct někomu, aby se o ně postaral. " dodala jsem.
"K tomu bych ráda dodala, že pokud bude třeba jsem vám plně k dispozici."

Zarazila jsem se.
Tak to jsem nečekekala...
Na mé tváři se objevil zářivý úsměv a já se mírně uklonila na znamení díků.
"Ráda, Raikage-sama."

Výborne pousmial som sa.
Nepôjdeme sa prejsť do knižnice možno nájdeme nejaký zvitok ktorý sa ti bude hodiť...

Přikývla jsem.
"Další věc, kterou udělám s největší radostí." pousmála jsem se.

Tak teda dobre pousmial som sa.
(Presun knihovna)

Vydala jsem se za ním.

(Přesun)

Všetci sme dorazili do kancelárie.
Reina tu si môžeš sadnúť (ukázal som na kreslo)

došla jsem ke křeslu a posadila se, hůl jsem odložila vedle něj
"Takže ?" zadívala jsem se na něj

Postavila jsem se za Raikageho a zamyšlený výraz z mé tváře nezmizel.
Vážně bude muset spát na gauči...

Stál som zo zavretími očami pri Reine a mal aktivovaný sharingan preistotu.

těkala jsem pohledem z Raikageho na Rin a zpět

Prišiel som pred kanceláriu, z ktorej bolo počuť hneď niekoľko hlasov. Pochopil som, že má Raikage asi dôležité jednanie, a preto som sa posadil na lavicu vedľa dverí. Klobúk som si zložil z hlavy a čakal na vhodnú chvíľu, aby som mohol vstúpiť dnu.

"Máme spoločnost"
ukázal som na dvere

Na chvíli jsem se zahleděla z okna a pak pohledem znovu přejela všechny přítomné.
Zastavila jsem se na Nawakim a ruka mi automaticky sjela ke kataně.
Jestli něco chystá...
Ovládla jsem se a se sladkým úsměvem svou milovanou zbraň pustila.
I přesto jsem ruku měla pořád blízko ní.

Uslyšela jsem před kanceláří kroky.
"Omluvte mě prosím, hned budu zpět."
Vyšla jsem ven a dveře za sebou zavřela.
Otočila jsem se na neznámého.
"Zdravím, mohu pro vás něco udělat? Raikage-sama má teď důležité jednání."

"Nevadí, ja rád počkám." Usmial som sa na Rin a premýšľal, ako asi dopadne môj rozhovor s Everestom.

Přikývla jsem a znovu zmizela v kanceláři.
Tvářila jsem se neutrálně. Nic se nedělo.

podívám se na Rin
"Kdo je to?" zeptám se chladně

Ksó... V duchu jsem si tiše nadávala.
"Nikdo, kdo by teď mohl něco slyšet nebo jakkoli ohrozit jednání." pronesla jsem zamyšleně.

"Pokud na tom ale trváte, Reina-sama, mohu ho požádat, aby se vzdálil od kanceláře dokud tu budete." ušklíbla jsem se. "Nebo aby se vám představil."