Korálové pobřeží

Kráčal som za Reinou:
Som pre teba rovnaký hlupák ako bol Everest všakže?
Povedal som ironickým (posmešným) hlasom...

Ten chlapec nemal kúska odvahy bol to hlupák ktorý sa do teba beznádejne zamiloval

"Proč mluvíš o něm?" ohradila jsem se, "Je stejně už mrtvý. Všichni ....jsou." zasekla jsem se

"Naposledy ti říkám aby si odešel."

Potom jsem chytl Reinu kolem ramene "Klid nenech se ním vyprovokovat přesně o to mu jde."

50% Holow form

Ruku som si priložil na tvár...
Celým pobrežím sa ozýval diabolský smiech
https://www.youtube.com/watch?v=OZEik5jnyYY&feature=related

Donedávna som si myslel že si mrtva aj ty, never ničomu o čom sa nepresvedčíš

Na Tatsua som použil jeden zo svojich najsilnejších utokov Black Getsuga Tenshou (Na Tatsua mierila obrovská vlna temnej chakry)


Tatsuo sa tomuto útoku zrejme nevyhne ale ak by sa náhodou vyhol som pripravený (v ruke som držal meč)

Okamžitě co jsem to vycítila jsem se postavila před Tatsua a předemnou se v mžkiku objevia černá stěna krystalu
"Tak dost!"

Môj útok stenu prerazil ale stena bola tak silná že môj útok zlyhal.
Reina milovala si Everesta? Opýtal som sa vážnym hlasom

Když jsem viděl tu vlnu jak mířila na Reininu stěnu hned jsem popadl Reinu a použil Rai no Hokou tím jsem se dostaly z dosahu a taky dál od něj."Gin no Tate"udělal jsem si brnění a řízl jsem se do ruky "Gin no Heiki"Vytvořil jsem si meč který vypadal úplně stejně jak ten jeho."Tak jdem na to"

"Ne žádný boj."zarazila jsem Tatsua rukou, kterou jsem mu položila na rameno.
"Nebudu se zpovídat nikomu koho neznám."

"Dobrá jak si přeješ."Vypnul jsem všechny schopnosti. a čekal co udělá ten druhej.

Môj pohlad sa zmenil...Bol som na ceste preč no v tom som povedal:

Viem ako dlho rozmýšľaš nad mojou identitou nechám ta nadalej rozmýšľať no dám ti jednu pomôcku "Nehladaj v rôznych dokumentoch ale hladaj v svojom srdci" Pousmial som sa a odišiel som preč. (Presun)

Když ten týpek zmizel řekl jsem Reině."Myslím že je načase se vrátit do Oto ne?"a usmál jsem se.

zatnula jsem ruku v pěst, že černá krystalová stěna praskla
"V mém srdci je jen jeden muž!" šeptla jsem při vzpomínce na něj a pak jsem se podívala na levý prsteníček, kde se tkvěl diamantový prsten. Odvrátila jsem pohled
"Ano je čas." řekla jsem smutněji a mířila si to za Dagem

Chytl jsem ji za ruku"No a nebo tady můžeme ještě chvíli být myslím že si tam bez nás chvilku poradí."usmál jsem se na ni.

"Tatsuo..." povzdychla jsem si "Měla bych něco dělat, abych zapomněla na to co se tady stalo." řekla jsem prostě

"Teď by sis hlavně měla odpočinou v přítomnosti milého mladíka a povykládat si."usmál jsem se na ni a potom jsem jí táhl blíž k vodě nakonec jsem se posadil kousek od vody a čekal co udělá.

"Chtěl si říct v přítomnosti puberťáka." pocuchala jsem mu účes a pousmála jsem se pak jsem si opatrně abych neponičila krajku sedla do písku vedle něj a dívala se na horizont

"Tss tak puberťáka jo ?myslím že po tom čím jsem si prošel jsem dávno puberťákem být přestal."když jsem to říkal tak jsem měl na tváři smutný pohled ale hned jsem ho změnil v úsměv."Tak reino pověz mi něco o sobě."

"Ach ty taky? Nejsem moc zajímavá osoba." řekla jsem a drkla do něj
"Spíš by mě zajímalo co potkalo tebe."

"Ale neříkej že nejsi zajímavá.Jenom události dnešního dne mě přesvědčilo o opaku."potom jsem se zahleděl směrem k oceanu."Mě nepotkalo nic hezkého a jenom by to zkazilo naši konverzaci."na tváři se mi vytvořil malý úsměv avšak bylo poznat že je vynucený.

"A krom Neura je ještě něco horšího?" zeptala jsem se ho a opřela se dozadu o ruce

"Hmmm zabití mích blízkých před mýma očima potom tam bylo i to že sem se živil čím se dala a taky nevědět odkud jsi nebo jestli někdo z tvého klanu žije.No když to tak vezmu to že jsem potkal Neura byla jedna z těch lepších věcí.Vím že si ho neměla ráda ale kdyby nebylo jeho nebyl bych tu teď a neseděl tady s tebou."usmál jsem se na ni."A teď ty."

"KDo řekl že jsem Neura neměla ráda, pracoval jednu chvíli pro mě." řekla jsem a pokračovala ve zktratce.
"Můj klan vyvražděn, jeden sensei zabit druhý oživen, hodně mužů, ještě víc tréninků, několik povýšení a také několik zklamání a trápení. Nestojí to za řeč." řekla jsem prostě

"Ano máš pravdu nic zajímavého"řekl jsem ironicky a začal jsem se smát."Víš jsem rád že sem skončil tady s vámi i když je Ruki odtažitý tak jsem stejně rád že jsem tady s vámi."

Nebyl bys kdyby jsi věděl pravdu. Pomyslela jsem si a jen se radši usmála
"Ruki je pro mě pořád záhadou. Občas se chce tulit a někdy by mě nejradši zabil už jsem si zvykla nedivit se tomu."