Opuštěná čtvrť

Zničená část, kde bydlela Hozuki Kasumi.

Přišla jsem k místu, kde jsem kdysi bydlela.

Posadila jsem se na spadlý strom. Byl tu klid. Zavřela jsem oči a vzpomínala.

Nechala jsem se rozložit na vodu. Zhmotnila jsem se o kus dál. Chytila jsem rukojeť větrné katany.

Držela jsem katanu pevně. Pořád se hýbal ze strany na stranu. Věděla jsem, že technika ještě není dokončená, ale musela jsem ji zkusit.
Vložila jsem čakru do katany. Cítila jsem, jak se začíná chvět. Ostřím jsem sekla z prava do leva. Vyletěl z něj dlouhý stlačený vzduch a mířil jeho směrem. Byl dlouhý jako můj sek a rozšiřoval se.

Pozorovala jsem ho. Nechtěla jsem ho zpustit z očí. Co mám dělat? Je určitě silnější než já a nepřemluvím ho aby mě nechal na pokoji!

Sevřela jsem rukojeť. Zase jsem do něj vložila čakru. Teď to bylo mnohem víc. Opět jsem s ní sekla jako předtím. Jakmile se vytvořila technika, také mě odhodila stranou a dala se ku předu.

Katanou som sa zaprel a preskočil ju. Bohužiaľ moja katana to neprežila.
Môj obľúbený meč! Hovorím ti, dávaj tú silu a hneď!
Začínaš mi liezť na nervy! Ako chceš, okús moje plamene!
V ľavej ruke sa mi objavili plamene, následkom čoho som začal kričať od bolesti, až som zastavil.
Ja ťa naučím pohrávať sa s mojou silou. Tak čo, stále ho ešte chceš?!

S námahou jsem se postavila. Dívala jsem se na něj, co tam křičí a skáče. Moje technika ho nezasáhla. Kdyby jo, tak by nestál celý.
Sevřela jsem katanu a rozeběla jsem se k němu s úmyslem ho zabít.

Pokračuj! Potrebujem viac, viac!
Si blázon! Ak v tom budeš pokračovať, umrieš!
Ale ak nič neurobím, umriem tak či tak!
Naraz som vypálil všetok oheň, ktorý mi démon nahromadil v ruke. Následky boli pre nás oboch katastrofálne.

Nestačila jsem nijak zareagovat a oheň mě spálil.

Spadol som na zem. Cítil som sa ako v ohni. Moja ľavá ruka bola skoro na popol.
Ty šialenec! Ak by si v tom pokračoval ešte čo i len o sekundu dlhšie, skončil by si tak celý!
Viacmenej som ho nevnímal, zvíjal som sa na zemi v bolestiach a nezmohol sa ani len na slovo.
Niekomu ako si ty nikdy svoju moc neprenechám! Ako ma mohlo vôbec napadnúť, že by si mohol byť aspoň trochu opatrnejší! Dúfam, že si sa poučil, s mojou silou je neradno sa zahrávať. Nabudúce prídeš o druhú ruku len pri pomyslení na to, že by si ma mohol znova využiť.

Běžel jsem po ulici velice rychle.

Bezel jsem zanim potom jsem vyskocil na budomu a nadbehl mu. a Skocil pred nej. Stuj co si myslis ze delas?

Prosím pusť mě.Nebo mě zabi tady. řeknu mu.

Ale to už mi bude jedno!A když udělám tohle budeš mě muset zabít! řeknu a sundám si čelenku pak jsem si vzal kunai.Chtěl jsem si škrtnout znak.

Mavnul jsem rukou Ju hasho Vetrna cepel mu vyrazila kunai z ruky.

To mi nevadilo kopnul jsem čelenku směrem k Jayovi.Potom jsem pomalu šel pryč.Promiň,ale už jsem řekl.