Pevnina želvího ostrovu

Kizoku, Yoko, Hokage a já jsme přistáli na pevnině ostrova. S byakuganem jsem si všímala vývoje toho souboje. Spokojeně jsem se pousmála. A drahá chobotnice je v trapu. Někde hluboko na dně oceánu.

"Děkujeme Kizoku. Můžeš jít." pravila jsem a místo orla tu zbyl jen oblak bílého kouře.
[b]

Hodila jsem tázavý pohled na Yoko a Hokage. Co tu budeme jako dělat dál? Nečekala jsem na odpověď a natáhla se do písku.

Seskočila jsem z hřbetu Kizoku. "Arigato Mikomi.." Poděkovala jsem jí za její rychlou reakci, když přivolala orla a pak jsem si celkem oddechla, že byl iHokage v pořádku.
Porozhlédla jsem se po ostrově. Je opravdu krásný. Želví ostrov..
Pousmála jsem se. Neměla potuchy, proč jsme sem vůbec jeli. Hokage říkal, že se půjdeme podívat na nějaké určité místo. Je to místo snad tady? Musí být..

"Super, všichni jsme celí a v pořádku. Měli by jsme jít dál, dávejte pozor, zdejší fauna a flóra je nevyzpytatelná." Pousmál jsem se a prodral se houštím. Z úst jsem vytáhl Kusanagi a sesekával husté liány a různé překážky. Byla to opravdová džungle!

Vstala jsem z písku, válení bylo dost. Je na čase dokončit to. Jenže co?

Šla jsem kousek za Hokage, jelikož žádným mečem nedisponuji. Tu a tam jsem nějaké podezřelé šlahouny zpracovala kunaiem. Tohle je místo pro mě jako stvořené... opravdu. Jestli vyváznu bez otravy, bude to malý zázrak...

"Promiňte že jsem tak zvědavá, ale co vlastně hledáme?" optala jsem se a s odporem ze sebe sklepávala jakéhosi přerostlého švába nebo co to po mě právě lezlo.

"Tohle hledáme." ukázal jsem s úsměvem na velký vodopád.
https://nsgoon.forumczech.com/t630-vodopad-pravdy
"Pojďme." prodral jsem se dalším houštím, až jsem zůstal stát před vodopádem. Kochal jsem se tou krásou, bylo uklidňující poslouchat, jak padá voda, jenže. Ušklíbl jsem se a čekal na Mikomi a Yoko.

Přikývla jsem a vytáhla jsem malou Katanu, prosekávala jsem se džunglí a poslouchala Hokageho, čímž mé nevyřčené otázky byli, tak nějak zodpovězeny. Konečně jsem se prodral skrz husté houští a zastavila jsem se až za Hokagem.

Ninjovia z Konohy čo tu hladáťe?
Mysleli ste si snád že tu nebudú žiadne stráže?

Z boty jsem setřásla dalšího odpornýho brouka a hned na to jsem se zadívala směrem, odkud přicházely hlasy. Stráže? Přeměřila jsem si je pohledem spolu s tím vodopádem, který se nacházel opodál. Nic jsem raději neříkala. Čekala jsem, jak se situace vyvrbí.

"Zdravím." otočil jsem se na ninji a pousmál se.
"Děje se něco?"

Nieje to snád Hokage-sama?
Jasné že je to Hokage hlupáci!
Teší ma Hokage-sama (objavil som sa za ninjamy) Prepáčte za to nedorozumenie.

"V pohodě, měli jsme se nejdřív ohlásit."

Tak čo vás privádza do týchto končin?
Mimochodom mali by ste si dávat pozor nachádza sa tu mnoho beštií!

"Ano, vím, že se tu nachází hodně stvůr, jenom jsem si chtěl udělat menší výlet k vodopádu pravdy, jestli dovolíte, už jsem den mimo Konohu, a není to příliš dobré." pousmál jsem se a mírně se uklonil.
Hm.

To je v poriadku Hokage-sama ak dovolíte pridáme sa k vám.

"Promiňte, ale rádi bychom sami. Nechci vás tím nějak urazit, ale jedná se o tajné záležitosti vesnice." Otočil jsem se a byl na odchodu k vodopádu.

Chápem takže je to v poriadku.
S usmevom sme odchadzali preč.

Všimla jsem si skupinky ninjů a jejich rozhovor s Hokagem.
Po chvilce jsem se začala rozhlížet znovu kolem sebe. Všechno bylo tak nějak.. Zajímavě nebezpečné. Všelijaké ostré vůně a neobvyklé zvuky kolem.
Zvláštní..
Pousmála jsem se a všimla jsem si Hokageho pohybu, tak jsem se vydala za ním.

Dorazil som na pevninu no v tom som uvidel že nebude tak ľahké dostať sa k vodopádu...
Predo mnou stál obrovský medved ktorý mi bránil prejsť..
https://2img.net/h/i925.photobucket.com/albums/ad94/PrettyCureBlack/Anime_bear_attacks.gif

Rýchlo som na neho zaútočil avšak som podcenil jeho silu a tak som spadol na zem nebol som dosť pripravený...

Mám druhú šancu a nechcem aby som ju premárnil s medvedom...
Ruku som si položil na tvár (Tréning prebieha stále to nedokážem ovládať)
http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQ4jBCwZ1DLwKpFNF-txZw99_zZKQRtzcK4MpBcNZ4iNajIfyFX

Dvojitým hlasom sa ozvalo: Korisť sa stáva lovcom (Zlovestný smiech)
Mečom som medvedovi spôsobil obrovskú ranu...
http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQcRfMpa-8p157QcRFCjUnYKqaqqldVop2ObVv2-bqBOXsYTOH1

V momente ked som ho sekol mi maska zmizla...Stále sa nedokážem ovládať sakra
Cestu som si presekával pomocou svojho meča :Presun)

Zastal som na pevnine a priviazal loďku o strom. Takže už tu je. Bolo prvé čo ma napadlo pri pohľade na zraneného medveda.

Objavil som sa pre Richim "Prečo ma sakra sleduješ viem že sa nemáme radi ale toto je už tak trochu veľa" Povedal som nadutým hlasom.

"Pretože si nukenin a nukenina je nutné eliminovať. Okrem toho už nie si sám. Máš v sebe dve chakry. A myslím, že nie je ťažké uhádnuť komu patrí tá druhá."
Poskladal som pečate.
"Ako som sľúbil, čaká nás boj. Raikage-sama ti už nepomôže. Raidon-sama nehľadí na pôvod ninju, ale na jeho správanie. Právo je teraz na mojej strane."

"Ani dobrý...to mi stačí." Dokončil som pečate. "Odviedol by som ťa do Kumo, ale v rade je ešte stále veľa členov klanu Hiashi. Zasa by ťa pustili a to nesmiem dopustiť. Rozhodujúci súboj!"

Ziadny rozhodujúci súboj zdvihol som ruku nad hlavu a zrazu sa moja ruka rozžiarila.
(Kryštál od Reiny)

Nemám v pláne zomrieť povedal som a rozutekal som sa do lesa.