Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Prechádzal som sa po ulici, kde práve odprtávali hmotu, ktoré zostala po Zetsuho armáde.
Takže to aliancia zvládla. Ale Rin-sama sa musí ešte stretnúť s Raikagem-sama.

"Že ti to trvalo..." zavrněla jsem a opětovala polibek.
Ano... Přesně tohle mi chybělo.
Obtočila jsem mu ruce okolo krku a i když jsem neměla v úmyslu ho pustit, musela jsem se po chvíli zase odtáhnout.

"Bude mi ctí vědět, že je v Kumo někdo jako vy." pousmála jsem se.
"A myslím, že s nimi nebude problém. Naopak hory i ulice Kumo skýtají spoustu skrýší, vyvýšenin a prolézaček, které se jim určitě budou líbit."
Pak jsem zahlédla Esua.
"Nepřišla nějaká zpráva z vesnice?" otázala jsem se.
Celkem mě znepokojovalo, že se nikdo neozval.

Usmála jsem se na Rin a pak jsem se otočila na pana ,,Ráměňáka xD'' a objednala si. Chvíli na mě udiveně civěl, ale pak začal do misek servírovat syrové maso. Kdyby jste si šli něco ulovit...

"Ksó..." zamyšleně jsem přivřela oči.
"Ale máš pravdu, vyrazíme hned. Většina z armády už bude připravená před bránou."
Pak ještě Tsuchikage a jsme připraveni.

"Tak čtvrt hodiny na přípravu... To by mělo stačit."

Prikývol som.
To je dosť času na to, aby som preštudoval zvitky tejto dediny.
Kráčal som ulicou do knižnice.
(Presun.)

"Já půjdu napřed k bráně." pousmála jsem se.
"Tak Itadakimasu!" s tím jsem zmizela.

(Přesun)

Rychle jsme dojedli a mířili jsme pryč. (přesun)

šal jsem za Rin

Dál jsem bezcílně bloumala ulicemi a přemýšlela.
Mám to udělat...?

Prišiel som na hlavnu ulicu Konohy a obzeral sa čo sa tu zmenilo.

Otočila jsem se a zahlédla Nawakiho.
Tak mám to udělat...?

Nikoho známeho som nevidel a pokračoval som dalej v ceste a obzeral si všetky domy.

"Sate." postavila jsem se před něj, ale dívala jsem se kamsi na dům za ním.
Ano? Nebo ne?

"Ahoj..."
Zrak som premiestnil na SHijin.
"Deje sa niečo?"

Dělá si legraci? Jistěže se něco děje!
"Jen jsi měl asi s tím doživotním traumatem pravdu." ušklíbla jsem se a sledovala ho zamyšleným pohledem.
Mám, nemám, mám, nemám...
Pak jsem zvedla oči k němu a pohledem přejela z úst k očím.
K čertu s tím!
Udělala jsem krok dopředu, obtočila mu ruce kolem krku a prostě spojila naše rty.

zatleskala jsem "jak dojemné" na oko jsem si utírala slzy,Líza stála vedle mě

Objal som ju a odtiahol som sa od nej a pozrel sa na Naomi.
"Ale ale pozrime sa Naivná Naomi Hyuuga ktorá sa len skováva a priživuje sa na druhých"
Vražebne som sa usmial

taky jsem se vražedně usmála zaujala bojový postoj a vytvořila blesk který jsme po něm hned vypálila (Teď se lahučko nevyhneš jsem blízko tebe)

Tep se mi o něco zrychlil. No dobře, rychlejší už být nemohl a srdce se chystalo vyskočit z hrudi. Tedy dokud jsem neslyšela, co řekl.
Natáhla jsem ruku a vlepila mu facku. Silnější už být nemohl, protože jsem do ní nevědomky trochu přimíchala Juuken.
"Baka! Já se ti tu snažím říct, že jsem se zatraceně nevědomky zamilovala do někoho, koho jsem se předtím snažila zabít a ty jen urážíš mojí sensei!"

Aktivoval som ešte pred tým MAngekyou sharingan a znehmotnil som sa.
"Si naivná..nemám náladu s tebou bojovať."
Chitil som sa za líce a moc som ho necítil
"To bolo začo"

"Ty mi tykáš ?" skočila jsem k němu a dost rychle mu dala juukenem nebyla možnost se vyhnout !

"Dost! Dost oba dva!" tentokrát jsem zaječela.
Dost hysterickým tónem, který ode mne asi ani jeden z nich neslyšel.
Spíš určitě. Takhle jsem nemluvila od doby, co se se mnou Allii rozešel.

Znova som pomocou Sharinganu predvídal jej pohyb a znehmotnil som sa.
"Prestan sme uprostred ulic Konohy su tu malé deti nechcem aby sa im niečo stalo"
Znovu som sa zhmotnil.
"Mala si vo vojne bojovat proti súperovy a nie teraz na ulici kde to nemá význam."
Obrátil som sa a šiel som preč.
"Shijin prepáč ale nebude pri tejto osobe"
Tým som myslel Naomi

"Vy... Kdybyste se hned nenechala vyprovokovat nezačalo by to." dostala jsem se do nálady, kdy bych byla schopná jakoukoli chybu vytknout komukoli. Teď jsem myslela Naomi a pak se prudce otočila k Nawakimu.
"A ty... " nedořekla jsem, protože bych se zhroutila.
"Já vážně nevím, co si mám myslet. Čemu mám věřit nebo jestli tě můžu... Mít opravdu ráda a asi mám, ale jestli, pak nemůžeš urážet mou sensei ať je jakákoli."