"Jo a zabije mě zrovna...to si radši počkám na někoho kdo mi to řekne. Nebudu riskovat, co kdyby měla blbou náladu? Já mám svůj život rád." Sedl jsem si zpátky k baru a začal jsem čekat na Tetsuyu. Zase.

"Žiadne info a ešte..hm Takže Reina..." otočil som sa smerom odkiaľ išiel hlas aby som videl kto hľadá Uchihu. Videl som ho a to mi stačilo tak som sa otočil naspäť ,,A tak to ste ma moc nepotešili,, povedal som sklamane myslel som že toto miesto bude ako stvorené na niečo takéto. Potom prišiel ešte jeden vyzeralo že za chvíľu tu bude horúco.

"Ani tu Katanu nevyťahuj Akiyuu nemienim s tebou teraz bojovať"
V klude som sedel a otočil som sa ne neho.

Pokrčila jsem rameny.
"Jméno nevím, odešel těsně před tím než jsi sem přišel.."
Pozorovala jsem ho a začala jsem mít uspokojivý pocit že jsem potkala dalšího Uchihu který jak jsem doufala ke mě nebyl poslaný klanem.
Když někdo vrazil do dveří sklonila jsem hlavu a utřela pult.
"Já o vlku...a on je tu"
Poznamenala jsem a pak jsem se na oba koukla.

''Hmm..Nemíníš se mnou bojovat?Tak tě prostě zabiju nic víc'',řekl jsem víceméně pro sebe a přiblížil se o dva kroky.

Usmál jsem se a promluvil k Arisu jazykem Liduen Kvaedhí.
"Poslouchej mě krásko,
udělám co jen budeš chtít,
však vše jen tak nemůžeš mít."
Doufal jsem že to natolik upoutalo její pozornost. "No rozhodl jsem se že ti napíšu nějaký techniky co má oto, vzpomněl jsem si na ně. Ale nevím pokud je pořád chceš, nebo jestli má cenu něco říkat."

,,Toto je neutrálne miesto kde sú zakázané boje a správny shinobi dodržuje pravidlá hry,, povedal som otočení chrbtom k nim. Nemal som chuť počúvať tu hukot nejakého zápasu a už vôbec som nemal náladu ich pri to sledovať.

''Ani jsem neměl v úmyslu zničit tenhle hostinec...''Řekl jsem směrem k tomu týpkovi s podivným mečem a znovu se podíval na Nawakiho.''Chtěl jsem se od vás všech odloučit..Žít bez přátel a úplně zapomenout na celej tenhle prokletej klan,ve kterým oba dva žijeme..Ale nikdy jsem úplně nepřetrhal všechna pouta obzvlášť k tobě a teď mi to připadá jako dobrá věc...Tvou smrtí budu o krok blíže k nekonečnému Mangekyu Sharinganu a k nastolení míru pro tenhle zpropadenej svět ninjů...Chci navázat na to co náš otec..Uchiha madara budoval...Projekt měsíčního oka,s trochou vychytávek navíc'',řekl jsem a pustil meč,který jsem doteď pevně svíral.

Pořád jsem je oba pozorovala a pak jsem se koukla na Argeta.
Celkem mě štvalo že mu nerozumím ale nedávala jsem to najevo.
"To víš že je chci"
Krapet jsem se pousmála a koutkem oka pozorovala ty dva. Rozhodně se mi to tu zase nechtělo po boji uklízet.

Usmál jse se na hlavě jsem neměl kápi, takže to mohla vidět, sice jse se vyhýbal pohledu do jejich očí. "Jen otázečka, proč jsi včera nevyužila mé zranitelnosti? Mohla jsi mne získat, dělat si se mnou co jen budeš chtít, ale neudělala jsi to, proč?" Vytáhl jse svitek a začal jsem do něj psát, nikomu jse se nezmínil že jsem o těch technikách věděl od začátku, moje paměť byla dost dobrá, ze samého skládání básní a pamatování si je.

"Dosáhla jsem toho co jsem potřebovala"
S úsměvem jsem ho pozorovala.
"A nevykládej si to špatně ale řekla bych že je ti 15, dál bych nezašla jen abych získala informace"
Stále jsem se usmívala ale hlavou se mi honilo uplně něco jiného, klid který jsem cítila vystřídala nejistota. Vadilo mi že je tu tolik Uchihů, pořád tu byla možnost že je sem poslali nebo že mě poznají.
Opřela jsem se o pult abych líp viděla Argetovi na ruce jak píše techniky do svitku.

Usmál jsem jsem se ještě víc. "Teď lžeš. Byla by jsi schopná zajít i dál, ale prostě si nechtěla. A jen málá poznámka, bude mi 16...zítra." Podal jsem ji svite bylo tam..

Spoiler:

"Ne nebyla"
Stála jsem si za svým a vzala si od něj svitek.Začala jsem si ho číst a na tváři se mi začínal objevovat spokojený úsměv.
Teď už jen sehnat Nomochiho

"No dobře...a jak by jsi reagovala kdybych tě teď políbil?" Úsměv z tváře mi nezmizel, no myslel jsem to ČÁSTEČNĚ vážně.

"Zabila bych tě"
Odpověděla jsem mu a stále se koukala do svitku.
Když jsem ho dočetla spokojeně jsem si pro sebe pokývala hlavou a zastrčila ho do šuplíku.

"V tom případě mi to za to stojí." Chtěl jsem vidět co je vlastně zač, tohle byla nejrychlejší cesta.
Dostal jsem se k ní přes pult tak lehce že to snad ani nebylo možné, nevážil jsem prakticky nic, no nikdo to nevěděl. Krátce jsem ji políbil a skočil jsem zpátky, pozoroval co se bude dít, chtěl jsem vědět proč ji tak zajímají ti dva uchihové...

Jakmile se pohnul uhnula jsem takže mi dal pusu na tvář.
Když skočil zpět za pult natáhla jsem se po něm a chytla ho za zápěstí a koukala se mu do bez výrazu do očí.
Měla jsem sto chutí mu něco udělat, ale nepotřebovala jsem na sebe stáhnout pozornost.
Chvíli jsem se rozmýšlela, pořád jsem ho držela za zápěstí pak jím až moc škubla směrem ke mě takže narazil tělem do pultu.
Naklonila jsem se k němu takže jsem od sebe byly kousek.
"Neskončila jsem s tebou"
Pustila jsem ho a narovnala se, vzala jsem si vztekle skleničku do ruky a začala jí až moc silně leštit.

Sice to na mě nebylo znát, ale byl jsem docela vystrašený co mi hodlá udělat, naštěstí jsem v lokále plným lidí.
No nakonec jsem vstal a šel jsem ven a skočil jsem zase jediným odrazem na jeden vysoký strom, byl jsem až v koruně, tam jsem zůstal díval se na měsíc a psal do svitku. Neopustí výčep když tam má tak narváno...naštěstí. Uklidňoval jsem se.

"Samé nepotrebné informácie sa tu dozviem ale čo už" zamyslel som sa a dopil posledný pohár. Vytiahol som niekoľko ryo ktoré by malo bohate stačiť možno aj prevyšovať cenu ale to na vôbec nezaujímalo. Keď som bol otočení k tomu čo prišiel (Akiyuu) ,,To čo chcel Madara dosiahnuť a ako to prezentoval to bola iba zámienka aby získal moc nad celým svetom, bol to blázon ktorého zaujímala jediná vec... a to moc...,, s týmito slovami som odišiel z hostina. Povedal som môj názor a na odpovede alebo reakcie som nečakal. Zamieril som ku dverám cez ktoré som prešiel a vydal sa naspäť do Kiri. (Presun)

Seděl jsem u baru a popíjel o ty dva geniny jsem se nestaral.Bylo mi to jedno.Měl jsem chuť vymlátit celý hostinec Kde bych tak mohl rychle zesílit ?....Reina je neschopná musím najít někoho jiného..že bych se stavil do Suny ? Přemýšlel jsem nad vším možným ale hlavně mi vrtal hlavou tréning a pomsta.

Vrátil jsem se zpátky do hostince ke Kisukemu. "Nevím, měl přijít včera, nevím kde vězí. Informace jsem už mohl mít a mohli jsme být v Oto, chci se konečně začít učit: Kuchiyose: Rashōmon a Kuchiyose: Sanjū Rashōmon. To zvládnu, nemáš u sebe náhodou ty svitky že?" Pak jsem se zamyslel. "A nebo počkej. Ty velíš misi...takže." Vytáhl jsem svitek na kterým bylo napsaný...peníze. Vypečetil jsem z něj kufřík s penězi. "Tímhle mu zaplať za informace, je to informátor, když tak se zeptej barmanky jak vypadá...já si jdu pro ty svitky. Ještě se vrátím pokud už nebudete zpátky. Já jsem zajistil informace, zbytek je na vás a ty peníze jsou klanu tak ne že je utratíš, jsou na informace a Reině ani muk že jsem je platil, ještě by měla blbou náladu!" Pak jsem vstal a odešel. (přesun)

Mal som v ociach Mangekyou sharingan. "A k comu ti bude vecne Tsukuyomi?" pozrel som sa na brata. "Aby si mohol ovladat ludi a naco aj tak sam na to nevystacis potrebujes komplicov, potrebujes vsetkych bijuu a to ti nikto nedovoli!"

Došel jsem zpátky se spokojeným výrazem...vzal jsem si zpátky kufřík a znova ho zapečetil do svitku. Pak jsem si u baru vytáhl knížku a začal jsem si v něm číst.

"O kom že to hledáme informace ?" zeptal jsem se

"O to volovi s divným Sharinganem." Ukázal jsem na nawakiho. "Nechce mi je říct on, Nawaki Uchiha. Tak se jmenuje, nemůže mi prostě říct to co chci slyšet." Zakroutil jsem hlavou a dál jsem se pustil do čtení.