Yukigakure nie je moc veľká dedina.... usmejem sa.Povedz máš rodinu?zatiaľ bohužiaľ by som od Sawaii nepočula o jej rodine.

,,Aha, tak to tam je alespoň útulné ne?" Podíval jsem se jí do očí. ,,No, mám bratra, pak nevlastní sestru a ještě k tomu jsem strejda." Usmál jsem se.

Tak to máš dobré...já mám iba Sawaii... usmejem sa a pohladím ju po vlasoch.Ona je ako moje dieťa ktoré som nemala...

,,Dítě?" Podíval jsem se na Sawaii a pochopil, že to tak stačí. ,,Jó, tak hlavně, že máš aspoň někoho komu se můžeš svěřit." Pousmál jsem se.

No to máš pravdu... poviem a Sawaii sa mi hodí do náručia.Inak ako to že si tu keď bude vojna?nemal by si byť doma a trénovať? usmejem sa na Seita a hladím Sawaii po hlave pri čom zaspala

,,Jo, měl bych být, ale když si pořád zavřená za branami ve vesnici celé dny, musíš se jít někde provětrat. A navíc se teď ještě chystá, což ještě chvíli potrvá." Podíval jsem se na Sawaii jak usnula, pak jsem svůj zrak opět věnoval Kushině.

Nechápem kto by sa stal nukeninom a postavil by sa vlastnej dedine chrbátom... povzdychla som si a pozrela von oknom.Podľa mňa je najhoršie keď ninja opustí svoj domov....

Podíval jsem se na ní a musel jsem se pousmát. Kdyby si to tak pamatovala. ,,Já se ale vrátím, chtěl jsem přijít tu ještě na nějaké informace. Nechci jen tak sedět a nečinně přihlížet."

Tak to je dobre a už si niečo zistil?usmejem sa nevine na Seita.

,,No, býval tu jeden informátor, ale je tu celkem prázdno kromě nás teda." Podíval jsem se ještě jednou po hospodě.

Ako vidíš nie je tu asi sa pripravuje aj z ostatnými na valku.usmejem sa.Ale už by si mal pomaly isť aby ťa nehľadali..

,,No, asi máš pravdu." Usmál jsem se a podíval se na ni. ,,Tak se snad ještě někdy potkáme." Začal jsem se pomalu zvedat ze židle. ,,Po válce."

Keď budeš chcieť príď my sa tu chvíľu zdržíme... usmiala som sa a zakývala na rozlúčku

,,Dobrá, budu rád když vás ještě potkám." Otočil jsem se a přešel ke dveřím. Od dveří jsem jim ještě zamával na rozloučenou a vyšel zpět.(přesun)

Prišla som sem aj zo Seitom a vďaka bolesti hlavy som sa hneď zrútila na zem.Sakra...moja hlava asi mi praskne.... povedala som a na zemi som si držala hlavu .

Podíval jsem se na Kushinu jak leží na zemi. ,,Z čeho tě bolí?" Pomohl jsem ji vstát a pak si sednout na židli. Mezitím jsem pokynul číšnikovi, ať donese nějaký led. ,,Mě už hlava pomalu přestává bolet."

Ja som bol pred hostincom vďaka kyuubi módu som ich vycítil , nevedel som či tam mám ísť .

Já neviem od tej doby čo som videla toho chlapca ma bolí hlava mám ako keby dejavu takže asi preto.... povedala som a usmiala sa.

,,Aha, takže ho možná znáš?" Číšník donesl mezitím led a já ji ho podal.

ďakujem...ale to by znamenalo že mi na nom záležalo alebo záleží pretože len tak jutsu nezmizne a teraz sakra...sa mi do dvoch týždnov vráti pamäť .... dala som si ľad na čelo.

,,Hmm." Díval jsem se na ni. ,,Já je vůbec nepoznal." Zakroutil jsem hlavou.

Vstúpil som dnu bez kyuubi módu smeroval som k nim .
Stále som tomu nemohol uveriť že je to ona .

Pozrela som sa na toho kluka a vôbec som ho nespoznávala ale ešte viac ma rozbolela hlava a bolo to na mne vidieť,začala sa mi aj točiť hlava.

Keď som ju videl z blíska zaťal som päste .
Je to ona Kushina ... moja mama ...
Pozeral som neveriacky jej smerom .
No nič som nerobil nemal som slov .

Také jsem vešla do hostince, byla jsem zticha a jen poslouchala. Nebylo mi dvakrát jasné co se tu děje.