Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

Klekla jsem si před něj a dala mu ruku na čelo.
"Hm.." rukávem jsem mu otřela orosené čelo. "Zvýšená teplota." Zvedla jsem ho do náruče a odnesla do nemocnice.

"Um.."Zamrkal jsem a lehl si. Tak těžkou čakru jsem ještě necítil. Už to dlouho nevydržím, cítil jsem, jak moje oční víčka ztěžkla a ztrail vědomí.

"Ehm, Polkine, jsi tu?" přišel jsem do tréninkové místnosti a podíval se po okolí.

*někdo višel zpoza stromu*
"joo, sem tu itachi-sensei"
*šel blíž k itachimu*

"Och." nadskočil jsem a pak se na něj usmál.
Nesměj se pořád, naskočí ti vrásky.
Mlč.
No tak kámo, když už jsi mě chytil, tak budeme snad kámoši ne?. Ozval se posměšně Sanbi.
Hm.

"Tak, začneme s kontrolováním čakry, chozením po stromech."

"noo,...tak jo skusím to"
*koncentruje chakru do nohou a rozebíhá se proti stromu.....buch!...na hlavě se mu objevila boule*
"au!..to je bolest, skusím to znova"
*znovu koncentruje chakru a rozeběhl se,..vyvěhl 5 metrů a zase spadnul*
"jau, jau, jau!"

"Ou. Počkej počkej, podívej se, jak to dělám já." POmalu jsem stoupal nahoru po kmeni až jsem byl na tlusté větvi.
"Tomu se říká Ki Nobori no Shugyō"

*vykuli oči*
"no páni, sensei vy ste dobrej"
"skusím to znovu, dokud nevylezu nahoru"
*rozeběhl se proti stromu, vylezl asi 10 metrů udělal zářez kunaiem a skočil dolů*
"znovu!"
*zase se rozeběhl, vyběhl asi 13 metrů a udělal zářez*
"nebojte sensei, já to vyběhnu až nahoru"
*několikrát se rozeběhával na strom, až se dostal na větev, přibližně ve stejné výšce jako byl itachi*

"Hm, to se ti povedlo." obdařil jsem ho svým vzácným úsměvem a seskočil jsem dolů.
"Tak, teď to zkus ještě víš."

*opětoval sem úsměv a skočil dolů*
"ano sensei, jdu na to!!"
*soustředil chakru a rozaběhl se proti stromu, vyběhl kousek nad větev a už nemohl, spadl na zem a skusil to znovu, pak to několikrát zopakoval až se dostal na větev, která je asi o 10 metrů víš, než ta minulá*
"itachi-sensei, vidíte už sem skoro nahoře"

Přišel jsem a udělal Kuchiyose no jutsu bez krve.

"Vidím, jde ti to. Půjdu nám pro něco k jídlu. Bereš?" zeptal jsem se ho a urovnal si vlasy.

"tak jo, sensei, já zatím budu trénovat"
*skočil dolů, soustředil chakru a zase skoušel vyběhnout na strom*

Otočil jsem se a odešel do hostince.

"Jsem tu." přišel jsem a ukázal zmoženému Polkinovi smažené nudle.

"děkuju sensei, zakřičel sem z vrcholku stromu"
*slezl sem dolu a vzal si jídlo*

P.S.: musím jít, budu tu asi v 17:00

"Hm, připadám si jako Maito Gai-san." zakroutil jsem hlavou a pustil se do jídla.

Přišel jsem a zkoušel vylepšit svojí stínovou imitaci na delší vzdálenost bez omezení světla.

"děkuji sensei za jídlo"
*na zem položil prázdnou misku*

"Není zač." znovu jsem se usmál.
"S čím teď začneme?"

"noo,..chtěl bych co nejrychleji začít plnit mise, abych byl co nejrychleji chuninem a uměl se naučit suiton"

Po tréninku jsem se postavil rovně.
"Ksó.. Už to nevydržim." Odešel jsem.

"No tak dobře, půjdeme za Hokage-sama." usmál jsem se.

Ani nevím proč, došla jsem až před budovu, což jak jsem i z názvu usoudila měla být tréninková místnost. Nakoukla jsem dovnitř, ale nikde nikdo. Rozhodla jsem se, se trošku protáhnout.
Došla jsem doprostřed místnosti a rozhlédla jsem se. "Co bych asi tak mohla.." Zasekla jsem se pohledem na nehybných figurínách. "To je ono" Ušklíbla jsem se a postavila figuríny pár metrů ode mě.
Palcem jsem vysunula katanu z pouzdra a dala si jí do pravé ruky. Levou jsem z taštičky, kterou jsem měla připevněnou na stehně vytáhla jedové jehlice a rozložila jsem si je v rukou. Rozeběhla jsem se na první figurínu, na kterou jsem hodila jedové jehlice, které se strefili do pár důležitých orgánů, ale minula jsem srdce. "Ksoo.." Zaklela jsem a vyskočila jsem do vzduchu a zaměřila jsem se na další dvě nehybné figuríny. Jedné jsem těsně po dopadu usekla hlavu a druhé jsem probodla hruď. Podívala jsem se před sebe a uviděla jsem tam stát poslední figurínu. Schovala jsem katanu zpátky do pouzdra a soustředila jsem se na to, aby mi do rukou proudilo co nejvíce chakry. Na mé levé ruce se začala pomalu formovat rotující koule chakry. Když byla dostatenčně silná rozeběhla jsem se na figurínu

"Rasengan!" Vykřikla jsem těsě před figurínou, bohužel nedokázala jsem ten proud chakry udržet dostatečně dlouho a tak jsem do figuríny napálila rasengan menší silou, než jsem původně chtěla. Ale naštěstí to mělo stejný účinek. Figurína se sesypala na zem.

V hale už jsem toho měla celkem dost, tak jsem se rohodla prozkoumat další část Konohy. (Přesun)