Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

Mm je pravda že je to náladová baba navíc kdyýž je mrtvá.
Tak tedy děkuji naschle.

Viděl jsem známky boje a o kus dál svého kamaráda Yoshira
,, Co se stalo? "

"Tsunade, Kushino děkuji. Omlouvám se, že jsem vás sem přivolal, ale potřebujem vaši pomoct. Můžete se zatím někde ubytovat. Je to váš domov."

- Ahoj Chinetsu.. No nic dá se říct že jsem chtěl trochu zesílit a byl jsem přidán do týmu a zejtra budu mít svojí první týmovou práci..Jakto žes mě našel?

S polu s Tsunade jsme odešli.

Assasin Senju napsal:"Tsunade, Kushino děkuji. Omlouvám se, že jsem vás sem přivolal, ale potřebujem vaši pomoct. Můžete se zatím někde ubytovat. Je to váš domov."

"Jo jo. V pohodě. Měj se." Odešli do Senju čtvrtě.

,, No... Ehh.. Já tě nenašel, slyšel jsem různý dunění, výbuchy tak jsem sem přiběhl víš? Jak se máš? "

- Nic moc však vidíš ... Jinak uš je pozdě pudu spát.. Měj se.. Jinak.. Díky za podporu, měj se!

,, Měj se a hodně štěsti na tu tvojí misi! "

Došel jsem na místo a začal vzpomínat jak Tsunade zaútočila na Neura.Díky sharinganu jsem viděl pohyb chakry kolem její ruky.
Hm zřejmě si nasměřovala obrosvké množství chakry do ruky.Dobře.
Do pěsti jsem si začal směřovat chakru a rozběhl se na strom a pokusil se ho zničit,jenže jsem s ním ani nehl ani mu neudělal škrábanec pouze spadl na zem.
Au sakra v čem jsem udělal chybu?

"Tak Yoshiro. Co říkáš tomu, kdybych tě naučil Katon Housenka no jutsu a Karasu bunshin no jutsu??"

,, Tak mě je jedno co mě naučíte, ale budu moc rád když mě cokoliv naučíte, klidně a ještě jednou moc děkuju"

Yoshiro Uchiha napsal:,, Tak mě je jedno co mě naučíte, ale budu moc rád když mě cokoliv naučíte, klidně a ještě jednou moc děkuju"

"Použiju Genjutsu jo?" zapl jsem sharingan a objevili jsme se v Genjutsu světě.
Aktivuj sharingan a nauč se tohle. udělal jsem pár pečetí."Katon: Housenka no jutsu!"

Aktivoval sharingan.
- Hai.

Yoshiro Uchiha napsal:Aktivoval sharingan.
- Hai.

"SUper. Teď už to můžeš jen zkoušet. A teď tohle. Pozorně to všechno sleduj."
Moje tělo se rozlétlo na několik vran a jen moje hlava a hrud se vznášela před yoshirem. Jedna Vrána přiletěla k Yoshirovi a pošeptala mu tajemství Karasu bunshin no jutsu.

- W-wow!Sugooooi!!!! Opravdu moc děkuju :-O Tak teď už si budu víc věřit na zkouškách moc děkuju co chcete abych pro vás za tohle udělal.

Yoshiro Uchiha napsal:- W-wow!Sugooooi!!!! Opravdu moc děkuju :-O Tak teď už si budu víc věřit na zkouškách moc děkuju co chcete abych pro vás za tohle udělal.

"Můžeš mě pozvat na rámen. Mívám docela velký hlad." zasmál jsem se.

Usmál jsem se.
- Dobře.

Radši se ujistim ať mi pak nedělaj problémy... Kousl jsem se do prstu.
- Kuchyiose no jutsu!
Po dlouhé kdy jsem viděl jen kouř už byl vidět obrys a nakonec celá žába která byla veliká dost a široká taky a ještě k tomu měla sasumatu a štít jako měl Gamaken.
- W-wow!! Ahoj já tě přivolal a chtěl bych abys mi pomáhala a poslouchala!
Řekl jsem.
Gamanagi: Kvak, kvak.
- Naníííííííííí?!!!!! Ty neumíš mluvit??!!!!
Gamanagi se začala hlasitě smát
Gamanagi:JAHAHAHAHAHAHAHAHAHAA
A nad oblohou proletěl pták.
Pták: Baka,baka ( xD )
Gamanagi: Za co mě máš?
- Takže souhlasíš?
Gamanagi: Stejně teď nemám co na práci...
- Ale na furt!!!
Gamanagi: Podle nálady hahahaha!!!!!
- Myslim to vážně..
Gamanagi: No jo furt, a co vůbec umíš?!
- Umim toho hodně, co ty?
Gamanagi: To samý.
- Víc přesnějc to popiš.
Gamanagi: To samý co Gamabunta.. Plyvat olej nebo vodu.
- To se hodí, umím katon..
Gamanagi: Hmmm a co chceš teď?
- Ehh... Nic jen jsem zkoušel jestli to funguje a co umíš..
Gamanagi: Tim pádem se můžem rozloučit.
A po Gamanagi zbyl jen kouř.
-

Přišel jsem a řekl si pro sebe "Už se to blíží.. Udělám to a pak vypadnu vodsaď"
Vytáhl jsem masku z pouzdra.
"Hmmm"

zjavili sme sa tu a šli sme smerom k lúke
"už je to len kúsok"

Rozhlédla jsem se kolem sebe. "Tady...?"

"ano"
pousmial som sa
pochvílke sme tam dorazili
"tak a sme tu toto je podlamna najkrajšie miesto v konohe"

Spatřil jsem kazekage a Mikuta.
"Zase on.." kouknul jsem se upřímeně na Mikuta, věci jsem si dal do pouzdra a odešel.

Vzhlédla jsem k obloze a usmála se. "Nádhera!!"