Ulice Listové

First topic message reminder :

Hlavní ulice Konohagakure.
Zde naleznete: Shushuya- saké bar

Restaurace Yakiniku Kyu


Ichiraku Ramen


Dango obchod


Konohagakure park


Yamanaka květinářství

"co tady děláš tak pozdě" otažu se

"Nejsi moje máma, nemusím ti říkat všechno co dělám." znovu jsem se napila.

"Prostě relaxuju, náročný den. Chápeš ne?"

"ja to chapu ale ty si zítra při treninku nestěžuj a navíc ja se taky nudím tak jsem přišel" mile se usmeji

"Nikdy si při tréninku nestěžuju. Dokonce ani tehdy, když mě sensei zmrzačí." dodám s kapkou jízlivosti a ušklíbnu se. Očkem sleduju co na to říkají ostatní. Mlčí jak zařezaní.

Sakra chovejte se normálně...

Sledoval jsem tu situaci *po té trošky saké začíná být celkem agresivní*
"Teď nás prosím nech, sedíme tu jako přátelé, myslíš, že tebe považuji za přítele? Navíc je zvu, tebe rozhodně ne." tato 'otázka' směřovala k záhadnému blbovi.

"to ty jsi na mně zautočila kdybych chtěl tak jsi nrtva ale né tak si nestěžuj" naštvaně na ní křiknu " ja sem tu jen normáln přišel a nemám duvod odejít"

"Nevidíš, že tě tady asi nikdo nechce?" prohlásím se se zvýšeným hlasem.

"Boha, ty jsi vůl" řeknu si potichu pro sebe. "Nech nás tu samotný, prosím. Nejsi tu vítaný, aspoň ne u našeho stolu." zamrkal jsem na něj a pohlédl na Mikomi, čekal jsem jak zareaguje.

S ledovým klidem pohlédnu na Takeru.

"Zaútočila jsem. To je pravda. Tou zvláštní technikou jsi mě znehybnil. Řezání nohou byla jen třešnička na dortu. Taková zbytečnost. Chtěl sis na mě dokázat sílu?" dál popíjím a tvářím se, jako bych mluvila o nedělní bábovce.

"Ale to je konec konců fuk. Pokud tě můžu požádat i já, nech nás prosím o samotě. Zítra se ti budu věnovat." dodám.

*Ztuhnul jsem šokem ze zjištění jak se jí ten úraz stal.*

Hliadka (Chuunin & chuunin)

Vošli sme na obhliadku do baru.
Chuunin *1
Počul som Infiho, príliš sa mi jeho tón nezdal, tak som prišiel k nemu. "Deje sa niečo?"

->

"Nevidíš, že tě tady asi nikdo nechce?"

*aspoň, že mu neleze do prdele* usmál jsem se a saké jsem dopil.


Všiml jsem si hlídky a nechal Infiho mluvit.

"ne oslepl jsem" ironicky dodám "tak jo jdu" pomalu odcházím "jo a mněli jste pravdu jsem z akatsuki a vy čekejte válku takových rozměrů že jí ještě svět nezažizl" a odešl jse poflakovat se po ulicích konohy

"Bože můj, tak on mi zbytečně přeřeže nohy a teď vyhrožuje válkou." zakoutím hlavou.

Hliadka (Chuunin & chuunin)

Chuunin *2
"Akatsuki, vojna?!" Vybehol som za Takerom.
Chuunin *1
Hneď ako som si všimol kolegu, rozbehol som sa za ním a za Takerom.

"Ten mi je tak neuvěřitelně nesympatický, omluvte mě" vyběhl jsem za hlídkou.

Hodil jsem jim sáček se 100ryo.

"Allii, prosím nechoď tam!" zavolala jsem a doufala, že není pozdě.

"Eh.. neměli bysme jít za ním Mikomi-chan?" ptám se s rozklepaným hlasem

!pardon ale nehodlám vás zabít" nahdím vržebný usměv "tak zatím *přesun tsuki*

"Vy nemáte šanci, stejně jako já. Nemáte ponětí o jeho schopnostech." dodala jsem posmutněle.

"Nechci se dívat na to, jak vám udělá něco podobnýho co mě. No... spíš horšího."

(Prepáč kamarát, ale to, že si len tak prídeš do dediny je moc, a to že si týmto spôsobom odídeš je ešte viac ako moc... takže teraz tu budeš pekne bojovať, alebo nebojuj a nechaj sa zatknúť, takto si z dediny bez teleportačnej techniky neodídeš.)

(Nemůžeš se z ničeho nic přesunout. Nepoužil jsi žádnou techniku, tak bys tu měl stále být)

"Pojď Mikomi, asi bysme měli jít, ty jsi zraněná a já pouze nezkušený genin."
Povídám s rázností v hlase.

Pff... tvrdohlavá je.
"Dobře, ale možná bysme měli jít aspoň o kousek dál." Navrhuji.
"Byakuganem pomůžeš ať už jsi 2 metry od nich nebo 10."