Sklepení pod Tsukigakure

(Nawaki vrať se za dveře sklepení můžu ptevřít jen já)

naštěstí jsem včas aktivovala krystalovou obranu a já se taky nadechla a vydechla proti němu modrý plamenomet

Zůstala jsem stát za dveřmi s Nawakim.
"Uhmm... Nechceš zaklepat?"

Už som zakloúpal ak si si nevšimla.
Obzrel som si ju pohladim.

Modrý plamen co to je?"Nasměřoval jsem chakru do noh a byl tak rychlí že během mžiku jsem letěl za Reinou s napřáhlou rukou u její tváře.

"Hmm... Tak to vypadá, že máme ještě dost času."
opřela jsem se o zeď a pozorovala jsem ho žádostivým pohledem.
Já si nemůžu pomoct...

Priblížil som sa ku n ej bližšie a ruky jej dal okolo pásu.
"Už sme mali bit vo vnútri."

Prišiel som na miesto.
Zdravím usmial som sa a pokračoval som v chôdzi...

Otočil som sa na Raikageho.
"Dvere su zavreté....dvere otvorí iba Reina."

"Dobrý večer, Raikage-sama." pousmála jsem se a zase otočila na Nawakiho.
"A co uděláš teď?" šeptla jsem mu do ucha a jemně ho kousla jako tenkrát v kanceláři.
Vlastně mi ani nevadí, že tu nejsme sami. Svým způsobem je mi to jedno.

jeho ruku jsem ale chytila a ta skrystalizovala
"TO by pro dnešek stačilo. Jsi vážně dobrý." odvolám krystal a jdu otevří dveře sklepení

Tiež som jej zašepkal.
"Počkám kým nás vpustí dovnutra"
Otočil som sa na dvere

"Baka." zavrčela jsem a trochu se od něj odtáhla.

přišel sjem do sklepení s nevyspalím výrazem

Spadl jsem na zem protože krystal byl opravdu těžký."Ne chci bojovat dál".V očích se mi zjevil sharingan.

"Tak dovnitř." povšimla jsem si blízkosti mezi Rin a NAwakim a obrátila se na Rukiho "Pro dnešek stačí andílku, pak se ti budu věnovat slibuju."

Bez jediného slova som vstúil do miestnosti...

"Arigato." pousmála jsem se a vešla dovnitř.
Ani mne nenapadlo se na Nawakiho otočit, byla jsem trochu uražená.

Chci víc zesílit takhle trapnou porážku nestrpím vždyť si ani nic nemusela udělat.Nebo se snad bojíš ?"

Tiež som vstúpil do miestnosti.

došla jsem k Rukimu a vzala ho kolem ramen a šla jsem s ním do prostřed obrovské místnosi složila jsem pár pečetí a před námi se udělala velký krystalový stůl i s židlema
"POsaď se, pak to dokončíme, práce je práce." řeknu a stoupnu si do čela

Pf.SKočil jsem na židli a posadil jsem se.Díval jsem se na krystal co jsem měl na ruce a přemýšlel jak ho rozbít.

"díky Reino" řekl jsem a prošel jsem kolem ní

"Zdravíííčkooo, jdu snad pozdě?!" Ironicky jsem se zasmál.

A hele, náš známý ze srazu Kage....
Nad tou vzpomínkou jsem se musela ušklíbnout.

"Zetsu, sice pozdě ale dorazil si." pousměju se a podívám se kdo chybí "Sasori neodpovídá nelíbí se mi to ale uvidíme jeslti dorazí čekat na něj ale nemůžeme."