Sklepení pod Tsukigakure

"Vyloženě vás to baví Tsukiko." usměju se dopis napíšu znovu skrystalizuju a pošlu
"Teď počkáme na jejich odpověď a přemýšlet o tom kdo to bude."

"Uhodla jste... nebaví!" usmála jsem se líbezně a znovu se napila. "Neexistuji pro válku, ale pro vytvoření nového světa!" dodala jsem bezvýrazně.

"V tom s vámi souhlasím vemte si že tu válku zase vymysleli chlapi jak jinak." zhroutím se do křesla a promnu si spánky

"Muži se už od nepaměti nazývali pány tvorstva... nechápou, že za vším stojí vždy žena... a že jednou bude bohem nového světa také žena! Dejte si také čaj, je výtečný!" olízla jsem si vlhké rty.

"A vás ženi neprejdu tie zbytočné klábosi."
Znudene som povedal.

"až takový svět nastane budu v sedmém nebi, muži konečně budou mít respekt k ženám." souhlasím s Tsukiko

Mohla jsem se snažit udržet vážnou tvář, ale ani trochu se mi to nedařilo.
Na mé tváři se objevil úsměv plný ironie.
Že to říká zrovna on...

"Něčím si musíme krátit nudný život s vámi!" usměji se na Nawakiho ironicky. "Jednou bude, to mi věřte... o tom se osobně postarám^^!" zatvářila jsem se jako anděl a znuděně si začala pilovat nehty. Kdyby byla alespoň nějaká dobrá kniha..

"Ja nebudem mat nikdy rešpekt ku ženám.......!!!"
Postavil som sa.
"Tak kto su tý 5 vyvolený....."

Pozvedla jsem obočí a věnovala mu zářivý úsměv.
"Ale... A proto říkám, že jsi nesnesitelný."
To, že mě to trochu přitahuje už nevnímejme. Já mu dám žádný respekt k ženám.

Díval jsem se na všechny přítomné úplně znuděné a přemýšlel jestli nejsem spíš v psychiatrické léčebně nebo někde v cirkusu."S vámi je tu nuda mám hlad a žízen navíc mě bolí v krku."

"Bolí tě v krku?" podívám se na Rukiho "Nawaki, budeš tak laskav a odvedeš mého andílka do mého sídla uděláš mu večeři, dáš mu paralen a uložíš ho do postele?" usměju se a tvářím se jako andílek já

(končím pre dnes)
ODišiel som nevedno kam

TAk to počkat andílek?Paralen?Uložit?Večeři od něj?To raději zemřu."Hodil jsem ruce do pozy like a boss a díval se

Zaměřila jsem svůj pohled na Nawakiho. "Pokud vím, měli jsme dohodu a ty jsi mě zradil.. hned jak dokončíme válku zabiju tě!" usmála jsem se. "Respekt nerespekt!... a jen jdi... tohle by jsi snad mohl zvládnout... ne?" dodám s úšklebkem. "Přeji ti sladké sny Ruki!" věnuji modrovláskovi upřímný úsměv.

"Dobrá, Rin, Tsukiko jste mími hosty v sídle stejně jako Raikage, pro dnešek naši schůzi ruším." usměju se vstanu a natáhnu k Rukimu ruku

(odešel jen do zadních částí sklepení páč je sklepení zavřené)

Tohle teda ne."Nechal jsem si v ruce v kapsách a šel za Reinou.

Přikývla jsem.
"Arigato, Reina-sama." pokusila jsem se o úsměv.
Jen počkej zítra, brouku. Já ti ukážu respekt, tss...

rozcuchám mu účes a jdu ke dveřím sklepení položém na ně ruku a oni se otevřou a i s Rukim odejdeme do sídla (přesun oba)

Zvedla jsem se ze svého místa. "Děkuji, budu ráda.." kývla jsem a rozešla se za nimi. (Přesun)

Vyšla jsem schody a šla za nimi.
Přitom jsem se dost vážně zaobírala představami všeho možného, co bych mohla Nawakimu provést.

(Přesun)

Uz som dlhsi cas stal za dverami a nevedel som ci mam zaklopat lebo som nikoho nepocul bakoniec som zaklopal ale nikto mi neotvaral tak som sa vybral naspet k brane. (Presun)

šel jsem ihned pryč jakmile to skončilo

(Presun)

pustil jsem vsechny 4 C3 na Tsukigakure no sato
''at vsichni uvideji Deidary-sama umeni'' KATSU
bomby C3 vybouchly a znicila celou vesnici, z vesnice nezbylo nic nez velika dira (nevim jak to prirovnat )