Jezero Kiri

Hm..to ani nestojí za reč....Pozrela som na mesiac.prečo mi nepovieš ty prečo si smutný?

"protože si se neptala" odpověděl jsem "důvod mého smutku je, že zemřela má nejlepší kamarádka a já tomu mohl jen přihlížet"

Objala som ho.Tak to mi je ľúto...ale verím že tvoja kamarátka tu je a dáva na teba pozor

"hm, ano to já taky, ale mnohem radši bych byl aby tu byla živá"

Usmiala som sa.Aj ja by som chcela aby tu bola kamarátka ale bohužiaľ to nejde a nebude mať kľud dokiaľ jej smrť nepomstím a jej vrahyňu nezabijem... kúsla som sa do spodnej pery a z nej mi začala stekať krv.

"aha, a víš kdo jí zavraždil?" povídal jsem se na ní

áno....bola to dievčina z rodu Kuranovcov....ale možno už nieje živá..neznášam ten klan! zavrčala som

"aha a z jakého klanu vůbec pocházíš ty ?" zvědavě jsem se otázal

Já som z klanu...z toho istého klanu ako tá osoba... dala som hlavu na stranu a pozerala som do zeme.

"takže někdo z tvých příbuzných, tvůj život taky není nijak jednoduchý, už se nedivím, proč si říkala, že mě chápeš" objal jsem jí "bylo od tebe hezké, že dokážeš pomoct druhým ikdyž sama trpíš"

Tiež som ho objala a dokončila som čo som začala.Nie že by to bola nejaká moja rodina bola to moja...sestra... položila som si hlavu na jeho rameno.

"v dnešní době už nemá člověk důvěru ani ve vlastní rodinu, tenhle svět spěje do záhuby, lidé se akorát vraždí" vzdychl jsem si a pohladil jí po zádech

To máš pravdu.... usmiala som sa.Yuiki spala pod stromom.Já chcem sa ti ospravedlniť...

"nemáš se mi za co omlouvat, jsem rád, že jsi tu teď se mnou, už dlouho mi nebylo lépe" usmál jsem se

"jak říkám, nevadí mi to, ale měli by jsme jít jinam, začíná být zima, hlavně v tom mokrém oblečení"

Keď som spomenul kýchla som si.Máš pravdu...Yuiki poď... pejsek sa zobudil a išiel za nami.

šel jsem k ubytovnám (přesun)

Dorazil jsem taky.

"Kirigakure no jutsu."
Rozprostla se kolem nás mlha.

Zezadu jsem probodl jednoho klna a opět okamžitě zmizel.